Mikrochirurgické jednotky a operační mikroskopy umožnily bezpečnější operační postupy

Když jste hovořil naposledy s naším kolegou, vyslovil jste názor, že oftalmologie bude užším oborem než doposud, protože mnoho úkonů přejde do rukou optometristů. Kdy si myslíte, že přibližně k takovému postupnému vývoji dojde a jaký vliv to bude mít na oční lékařství?

Užší zaměření na refrakční vadu a jejich korekce se stane doménou optometristů. V současné době se odhaduje, že okolo 40 % pacientů v očních ambulancích si přichází pro brýle. Optometristé ve spolupráci s optiky dovedou nabídnout více možností včetně výběru vhodné optické pomůcky. K tomuto dojde velice postupně generační obměnou, na druhé straně tento systém znamená i navázání užší spolupráce s oftalmology, neboť některá specializovaná vyšetření jsou v určitém věku nezbytná, především ve vztahu k včasné diagnostice glaukomu, nádorových onemocnění, onemocnění sítnice či v souvislosti s léčbou celkových onemocnění, například cukrovky, kardiovaskulárního aparátu nebo neurologických chorob.

S jakými očními komplikacemi se budou potýkat budoucí generace? Zůstávají přibližně podobného rázu, nebo se jejich charakter nějak mění?

Spousta současných onemocnění se bude týkat i budoucích generací - šedý zákal, katarakta, odchlípení sítnice, oční úrazy. U některých onemocnění se naučíme pomocí nových technologií nebo léků zasáhnout včas (i v současné době jsou nejlepší výsledky při léčbě na počátku onemocnění - například léčba vlhké formy makulární degenerace, diabetická retinopatie). V souvislosti s vývojem nových technologií se mohou objevit i nová onemocnění či problémy, viz například zelené laserové ukazovátko v letectví.

V čem konkrétně z Vašeho pohledu lékaře spočívá největší nebezpečí laserových ukazovátek pro oko?

Při použití ukazovátek v dopravě jde o oslnění řidiče či pilota na velkou vzdálenost i několika kilometrů, jak ukazují pokusy, které se dělaly na Ruzyni. V běžném životě je tu pak možnost náhodného zasažení oblasti žluté skvrny na sítnici a trvalého poškození centrální zrakové ostrosti.

U oka začíná být postupně možná takzvaná transplantace tkáně s kmenovými buňkami. Jak vnímá lékař tento způsob transplantace a v čem by pacientům mohla pomoci?

Výzkum v současné době probíhá několika směry, jedním z nich je využití kmenových buněk k náhradě poškozené tkáně - konkrétně pigmentového epitelu sítnice, který je nezbytný k výživě světločivných buněk sítnice, čípků a tyčinek. Náhrada sítnice je zkoumána i z pohledu využití světelných senzorůčipů umístěných na sítnici a zprostředkovávajících přenos světla do nervové tkáně. Tato technologie byla použita již u slepých pacientů s pigmentovou degenerací sítnice.

Vyučujete předmět Novinky v oftalmologii. Jaké jsou z Vašeho pohledu v poslední době nejpraktičtější nové postupy a možnosti pro lékaře a pacienty?

V posledních letech se objevila celá řada nových přístrojů - OCT, Pentacam, Confoscan, což jsou přístroje využívající laserovou a výpočetní techniku, která umožnila zobrazit tkáně v oku za živa, což doposud nebylo možné. Hovoříme v některých případech o biomikroskopii. Tyto možnosti znamenaly revoluci v diagnostice a léčbě. Nedovedu si představit léčbu onemocnění makuly bez OCT a angiografie, ošetření sítnice šetrnějšími lasery u diabetiků a glaukomů. Mikrochirurgické jednotky a operační mikroskopy umožnily lepší zobrazení a bezpečnější operační postupy - přístroj hlídá nitrooční tlak, doplňuje nitrooční tekutinu apod.

Je za posledních 20 let ve Vašem oboru více nových přístrojů a objevů a zavádějí se do praxe lépe, než tomu bylo v minulosti?

Novinky se v praxi objevují postupně, před rokem 1990 se často prováděly centrální nákupy a nové technologie se tak v praxi objevily s určitým časovým posunem. V současné době jsou tyto investice ovlivněny více místem, osobními kontakty, politickou situací, medializací nové technologie. Příkladem může být srovnání vybavení privátních center (high technology) a státních zařízení.

Jaký byl stav výzkumu konkrétně ve Vašem oboru v naší zemi za rok 2010?

Výzkum v naší zemi se týkal optimalizace léčení zeleného zákalu, efektivní léčby degenerace makuly, implantologie a léčby refrakčních očních vad. Tyto aktivity jsou vázány na firemní granty a granty Ministerstva zdravotnictví ČR. V době krize se potýkáme s nedostatkem finančních prostředků.

Jak moc v době krize poklesl počet finančních prostředků ve výzkumu a jaký to mělo pro Vás konkrétně dopad?

Konkrétní údaje mi nejsou známy. Více se preferuje výzkum, který má okamžitý efekt - obchodní, medicínský, méně se preferuje výzkum základní, který však může přinést nové technologie nebo změnit pohled na onemocnění. V případě takto pojatého výzkumu nelze předem znát výsledek, tím se podstatně snižuje šance na financování.

Co bývá při studiu a v praxi nejtěžší pro Vaše studenty?

Spojit teorii s praxí, tedy získané vědomosti konfrontovat s reálným nemocným, méně se spoléhat na tzv. objektivní přístroje a více na objektivní nález konkrétního pacienta.

Dá se tohle naučit hlavně praxí a pilnou prací, nebo podle Vás hraje roli procentuálně také talent a individuální schopnost vyhodnocovat fakta?

Jedná se o zkušenost, kterou lékař získá dlouholetou praxí, porovnáním aktuálního případu s podobnými, které měl možnost již vyšetřit, ale i s údaji uvedenými v odborných časopisech a při odborných sezeních.

Když jste sám začínal, co pro Vás bylo složité a co Vás naopak překvapilo

v dobrém? Jaké jste měl o oboru představy a jak odlišná byla potom praxe?

Já jsem začínal na oční klinice jako pomocná vědecká síla, tedy již za studia jsem získal základní představu o oboru. Novinky se do praxe dostávaly postupně. Nevnímáte tedy proměnu, pouze tehdy, když se ohlížíte zpátky.

Na co by měli lidé dávat největší pozor při péči o svůj zrak?

Především obecně dodržovat správnou hygienu zraku - osvětlení pracovního místa, dodržení pracovní vzdálenosti, přestávek k odpočinku. V průmyslu a ve sportu je pak vhodné použití ochranných pomůcek - štítů, bezpečnostních brýlí. Důležitá je včasná návštěva lékaře na začátku onemocnění - při změně zrakové ostrosti, kvality vidění, nových světelných fenoménech, plovoucích zákalech.

Předposlední otázka, u níž si uvědomuji, jak citlivý je její obsah. Jak vnímáte situaci, která nastala počátkem roku v naší zemi na lékařských pracovištích?

Od roku 1990, do kdy existovala prakticky nivelizace mezd, si dokázaly některé obory získat jak morální, tak i finanční kredit. V lékařském oboru toto platí pouze v případě privátní sféry. V nemocnicích se udržela i ve vztahu k jiným profesím nízká úroveň mezd a na nadprůměrnou hodnotu mezd se u lékařů dostává pouze ve formě výplaty za přesčasovou práci, která dlouhodobě přesahuje rozsah zákoníku práce. Zavádějící jsou informace o průměrné mzdě lékaře, protože právě ta obsahuje tuto práci, která činí až 100 %, jedná se tedy ve skutečnosti o druhý pracovní poměr. Z tohoto pohledu plně podporuji tuto aktivitu - tedy přiměřený základní plat odpovídající profesi a přesčasovou práci odpovídající zákoníku práce.

Čeho si nejvíc vážíte na Vašem povolání?

Kombinace mikrochirurgie, vazby na ostatní lékařské obory - kardiologii, cévní, revmatologii, infekční, neurologii. Možnosti pečovat o zrak, vracet zrak lidem.

Rozhovor najdete v časopise Česká oční optika, únor 2011.