4oci.cz
Ilustrační obrázek
Je čas na změnu, průmyslová ...
V představách slavných spisovatelů science fiction z minulého století mělo lidstvo po roce 2000 ...
Ellen Haeserová
Nicotnost pomine, kvalita ...
Ellen Haeserová přijela na letošní veletrh OPTA s přednáškou, v níž popisovala nejen brýlové obruby ...
Jan Sucharda
Jan Sucharda: nestor oční ...
Do bytu v činžovním domě v pražském Břevnově mě od hlavního vchodu vede kolem prášících dělníků Alice ...

Výuka optometristů v České republice

29. 1. 2009

Obor optometrie se v současnosti vyučuje na 2 místech v republice, v Brně a v Olomouci. V Olomouci, na Univerzitě Palackého, je studium organizováno katedrou optiky Přírodovědecké fakulty UPOL ve spolupráci s Lékařskou fakultou UPOL (zejména její Oční klinikou) a Fakultou zdravotnických věd. Tým představitelů oboru optometrie, konkrétně RNDr. Jaroslav Wagner, Ph.D., RNDr. František Pluháček, Ph.D., a Bc. Lenka Musilová, DiS., nás informovali o tom, jak se optometrie v Olomouci učí, jak probíhala akreditace oboru, jak vnímají Evropský diplom z optometrie a jaké kroky se chystají v oblasti celoživotního vzdělávání optometristů.

Ilustrační obrázek

Originální velikost  Ilustrační obrázek

Foto: Jose Manuel Gelpi / www.

Zleva RNDr. Jaroslav Wagner, Ph.D., Bc. Lenka Musilová, DiS, a RNDr. František Pluháček, Ph.D. Ilustrační obrázek

 

Proč jste se rozhodli pro obor optometrie? Co Vás k tomu vedlo?
RNDr. Jaroslav Wagner, Ph.D.:
Mě k optometrii přivedla situace. Studoval jsem na katedře optiky, potom pracoval v Meoptě Přerov a později na katedře optiky UP. V roce 1986 se zde začala koncipovat první magisterská forma studia optometrie. Po roce 1989 jsem s garantem optometrie, doc. Ing. Karlem Tomančákem, organizoval bakalářské studium optometrie a přednášel jsem zde fyziologickou optiku a optickou technologii.
RNDr. František Pluháček, Ph.D.: Já jsem taktéž studoval technické obory. Postgraduální studium jsem absolvoval v oboru aplikovaná fyzika, přičemž téma mé disertační práce bylo orientováno do oblasti optometrie. Paralelně jsem vystudoval dálkové studium optometrie a následně se zapojil do organizace a výuky tohoto oboru.
Bc. Lenka Musilová, DiS.: Vystudovala jsem na VOŠ zdravotnické v Brně, obor diplomovaný oční optik, což přímočaře vyústilo ve studium optometrie. Po krátké praxi na oftalmologickém pracovišti jsem uspěla v konkurzu na pozici lektorky v kolektivu katedry optiky.

Jaká je Vaše konkrétní činnost na katedře?
JW:
Společně s kolegy organizujeme studium, sháníme peníze pro obor, píšeme různé projekty, které nám pomáhají zlepšit technické vybavení a umožní nám orientovat se v optometrii po České republice a snad v nejbližší době i v zahraničí. Já přednáším a vedu cvičení a praktika v rámci technologických disciplín, v brýlové a optické technologii.
FP: Ano, všichni tři se společně podílíme na výuce a organizaci oboru a také vedeme bakalářské práce. Já se věnuji především problematice vyšetřování refrakce a binokulárního vidění.
LM: V současné době vedu cvičení z fyziologické optiky, věnuji se výuce kontaktních čoček a společně s Františkem vedeme praktika z refrakce, binokulárního vidění a optometrických přístrojů.

Jakou cestu urazila česká optometrie od své akreditace v roce 2004 a jak drží krok se zahraničím?
JW:
Optometrie se zde vyvíjela dlouhou dobu živelně, nějaký čas nebylo jasné, co ten obor vlastně znamená a jakou úlohu má mít v systému zdravotní péče v naší republice. V roce 2004 se zformulovala legislativa, která přesně vymezila kompetence optometristy. Pro nás jako poskytovatele studia to znamenalo přepracovat akreditační materiály. Bylo nutné vymezit, co přesně je nutné studovat, a zejména s jakými teoretickými a praktickými znalostmi má student opustit školu. Optometrie je dynamický obor a rychle se vyvíjí. Vývoj u nás znamená především posilování přístrojového vybavení, zkvalitňování výuky, doplňování přednášek a sledování aktuálních novinek v oboru.
FP: Průběžně zjišťujeme, co je třeba ve studiu posílit, a podle toho upravujeme obsah přednášek.

Podle čeho jej konkrétně upravujete?
JW:
Zúčastňujeme se různých optometristických kongresů a školení, jsme v kontaktu s firmami, které působí v oboru optometrie. Takto získáváme informace o novinkách a snažíme se je zakomponovat do přednášek.
FP: Současně se snažíme o reflexi zkoušek. Zjišťujeme, co studenti vnímají trošku jinak, než bychom chtěli. Podle toho vhodně upravujeme přednášku – něco vypustíme, jinému tématu se naopak věnujeme podrobněji…
JW: Každá bakalářská zkouška pro nás představuje zpětnou vazbu, snažíme se rozpoznat, co studenti znají a kde mají nedostatky. Musím říci, že naštěstí více znají než neznají. Ale i tak narážíme na situace, kdy si řekneme, zdali některé nedostatky jsou z neznalostí studenta, nebo pochybení z naší strany. Ptáme se, jestli jsme třeba něco málo zdůraznili atp.

Lenka Musilová vede především praktická cvičení, tudíž má ke studentům asi nejblíže.
LM:
Podle mého názoru je v praktikách živější komunikace. Když je menší skupina, tak jsou studenti otevřenější. Více se ptají, a o to v praktických cvičeních jde. Teoretická přednáška má větší dopad, pokud je podpořena přímo navazující praktickou částí.

Co je nejtěžší na akreditaci nového oboru?
JW:
V roce 2004 jsme začínali na bílém papíře. Nebylo kde si vzít příklad. Museli jsme kvůli naplnění požadavků legislativy zkoordinovat celkem 17 ústavů a kateder Lékařské a Přírodovědecké fakulty, což není úplně jednoduché. Bylo třeba skloubit potřebné personální garance, návaznost jednotlivých předmětů, počet hodin, praxí, a to tak, aby se pokrylo celé spektrum optometristických témat vyžadovaných legislativou.
FP: Bylo třeba navázat spolupráci s Lékařskou fakultou. Snažili jsme se vyvážit poměr mezi praktickou a teoretickou výukou, aby absolventi byli prakticky ihned po získání diplomu schopni provozovat profesi optometrie v plném rozsahu zákonem stanovených kompetencí.
JW: Komunikace proběhla i s ministerstvem školství a částečně s ministerstvem zdravotnictví. Dále pak se Společenstvem českých optiků a optometristů, Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně a Českou kontaktologickou společností. S nimi bylo nutné komunikovat a vyvarovat se případných nedorozumění. Zdravotnické studium totiž musí odpovídat vyhláškou stanoveným minimálním požadavkům na jeho obsah.

Takže nejtěžší je zkoordinovat všechny ty, kteří spolu mají pracovat, dohromady.
JW:
To je jedna věc, ale pak je nezbytné sladit obsahy jednotlivých přednášek. Musíme jednat s jednotlivými lidmi. Přednáška musí zapadnout do oboru.

Jak dlouho se připravuje taková akreditace?
FP:
Než jsme ji připravili tady na škole, trvalo to asi tři čtvrtě roku. Akreditace poměrně dlouho procházela přes ministerstvo zdravotnictví, neboť se jednalo o vůbec první akreditaci optometrie v České republice podle nové legislativy. Po schválení ministerstvem zdravotnictví pokračuje akreditační proces na ministerstvu školství. Ve finále trval celý proces asi rok a půl.
JW: Ale hodně jsme se u toho naučili a každá nová akreditace nám pak trvá o něco méně. Člověk si prošlape nějakou cestičku a už ví, kde může nastat případně nějaká krize a s kým ji může prokonzultovat.

Jak získáváte prostředky na vybavení laboratoří?
FP:
Než odpovím konkrétněji, chtěl bych předeslat, že se máme v průběhu semestru stěhovat do nové budovy, takže příští školní rok budeme začínat už tam. Znamená to mimo jiné i nové, prostornější, lépe vybavené laboratoře optometrie. Peníze na vybavení se snažíme získávat pomocí grantů. Například v loňském roce jsme realizovali grant z Fondu rozvoje vysokých škol, v jehož rámci jsme dovybavili optometrickou i technologickou laboratoř i pracoviště na oční klinice, kde probíhá výuka.
JW: Rozsah nebo objem grantu se vždycky hodnotí finančními prostředky, my jsme měli k dispozici asi 2,7 milionu korun investičních prostředků. Mimo to jsou zde i menší projekty, za ně se pořizuje literatura nebo menší přístroje. Jedná se například o vnitřní fakultní projekt, v němž bylo 200 000 korun na fyzikální projekty. Za ty lze pořizovat například dataprojektory a tak dále. Pokud nám vyjde nově podaný grant na inovaci studia, bude v něm prostor na doplnění literatury, na zapojení kvalitních odborníků z praxe. Umožní nám také vyjet do zahraničí, kde bychom mohli získat pohled na fungování optometrie v jiných podmínkách. František Pluháček teď například soustavně komunikuje z Johnem Siderovem z Anglia Ruskin University v Cambridgi, kde se optometrie vyučuje na velmi vysoké úrovni.
FP: Zatím se jedná o výměnu zkušeností v rámci výuky a o plánování možných směrů v oblasti výzkumu v optometrii.
JW: Ještě doplním, že prostředky na provoz praktik a cvičení také získáváme z běžného rozpočtu katedry.

Máte přehled o tom, kolik studentů získalo Evropský diplom z optometrie?
JW:
Počet studentů, kteří tento diplom získali, by se dal asi spočítat na prstech jedné ruky, možná dvou rukou. Evropský diplom z optometrie podle mého názoru totiž není úplně promyšlená věc. Člověk, který složil zkoušky a získal Evropský diplom, je totiž v podstatě nezaměstnatelný a nepoužitelný z důvodu překvalifikovanosti.

Proč?
JW:
Takový optometrista je manuálně zručný a technicky vybavený, měří refrakci a je lékařem, který léčí, ale neoperuje. Pro jednoho člověka je to příliš široké spektrum činností, může je zvládnout, ale stěží je dokáže všechny současně uplatnit, určitě ne v ČR. Vyrábět ručně brýle, vyšetřovat refrakci a zároveň léčit oko, to nelze provozovat najednou. Člověk by se měl soustředit na určitou oblast. Můj soukromý názor je, že Evropský diplom z optometrie není pro české podmínky optimální. Diplom se dělí na části „A“, „B“ a „C“, přičemž zvládnutí části „C“ směřuje k léčbě oka. U nás jsme na úrovni „A“ a „B“. Nemyslím si, že u nás má Evropský diplom v plném rozsahu nějakou budoucnost, když vezmeme v potaz naši historii, i to, jak je zde pojat systém zdravotní péče.

Myslíte si tedy, že ta laťka je nastavena moc vysoko?
JW:
Pro současnou situaci v ČR asi ano.
FP: Možná by bylo vhodnější diplom opravdu rozčlenit na jednotlivé části. V současné době buď diplom máte, nebo nemáte. Chce to, aby někdo mohl říci: Ano, já mám část „A“, „B“ a tady ten má „A“, „B“ i „C“. Tak by bylo možné diplom lépe zakomponovat do legislativy evropských zemí v souladu s odpovídajícími kompetencemi optometristů v těchto zemích.
JW: Je to taky otázka vztahu optometristy a oftalmologa. Myslím, že dnes do jisté míry určuje hranice pohled oftalmologů. Na úrovni evropského diplomu je spousta činností, které nyní vykonávají oftalmologové, a zde jde o vymezení role optometristy v našem systému zdravotní péče.

Domníváte se tedy, že by se překrývaly kompetence oftalmologa a optometristy?
JW:
Momentální situace ještě nedozrála k tomu, aby byl jejich vztah úzce propojený. Máme určitý počet optometristů a velkou skupinu oftalmologů. Obě skupiny si své vlivy nějakým způsobem rozdělují.

Zkoušky na získání Evropského diplomu probíhají v angličtině, francouzštině a němčině. Myslíte si, že v budoucnu bude možné skládat je i v češtině?
JW:
Na to je ještě čas. Musela by se sehnat způsobilá organizace a osoba na zisk akreditace a vykonávání zkoušek v českém jazyce. Zatím je v češtině pouze manuál Evropského diplomu optometristy, který dalo přeložit Společenstvo českých optiků a optometristů.

Jak u vás probíhá celoživotní vzdělávání a co je třeba doladit?
JW:
Na pole celoživotního vzdělávání jsme 11. října 2008 vstoupili pořádáním konference OPTOfest 08. Hlavní náplní byly příspěvky absolventů, které většinou navazovaly na zajímavá a kvalitně zpracovaná témata bakalářských prací. Chtěli jsme studenty nenásilně přinutit k tomu, aby přednesením zajímavého příspěvku ztratili svůj ostych před publikem. Šli jsme do této akce s tím, že se chceme učit celoživotnímu vzdělávání. Samozřejmě chceme také komunikovat se studenty, kteří dokončili studium a uplatňují se v praxi. Usilujeme o získání zpětné vazby.
Se Společenstvem a dalšími partnery chystáme projekt v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který je financován z prostředků Evropské unie. V Ose 3 je totiž prostor pro celoživotní vzdělávání. Jde nám o to, nachystat komplexní celoživotní vzdělávání. V současné době je totiž vzdělávání mířeno jen do konkrétních oblastí. Ten, kdo poskytuje kontaktní čočky, organizuje celoživotní vzdělávání v oblasti kontaktních čoček, ten, kdo se věnuje brýlovým čočkám, vzdělává optometristy v oblasti brýlových čoček. Nikdo se však nevěnuje základnímu opakování např. oftalmologického základu a stanovení standardů v poskytování péče a služeb optometristy. Jde hlavně o to, zopakovat a doplnit si témata, kterými studenti prošli. Měli by do toho vstoupit také lékaři. Optometristům by v celoživotním vzdělávání měly být poskytovány například znalosti z oftalmologie, farmakologie a z dalších oborů.
Máme tedy nachystanou strukturu pro komplexní celoživotní vzdělávání v obsahu asi 28 kurzů, kterými by optometristé v průběhu tří let prošli. Peníze by na to šly z fondů Evropské unie, což by bylo výhodné. Oslovili bychom respektované odborníky v oboru optometrie, ti by si připravili přednášky a byli by z těchto peněz zaplaceni. Optometristé, kteří by chtěli projít celoživotním vzděláváním, by pak tyto kurzy navštěvovali a získali zdarma podpůrné materiály.
FP: Upřesnil bych ještě, že v současné době se u celoživotního vzdělávání jedná spíš o jednotlivé akce, které na sebe nenavazují. Zatímco v námi připravovaném komplexním pojetí by v delším časovém horizontu byly systematicky rozvrženy kurzy, které by pokryly široké spektrum odborných témat.

Od kdy má být celoživotní vzdělávání spuštěno?
JW:
Původní termín zněl začátek letošního roku 2008. Čekali jsme na výzvu ministerstva zdravotnictví. Ta byla sice nakonec vydaná, ale ne pro naše projekty. Podali jsme tedy mezitím jiný projekt, ten se konkrétně týká inovace našeho studia.
FP: S projektem pro celoživotní vzdělávání tedy čekáme na vyhlášení odpovídající výzvy ministerstva. Ta by měla proběhnout snad v lednu roku 2009. Jakmile bude známa, upravíme náš přibližně nastíněný projekt podle konkrétních požadavků a pak už jde jen o to, zdali bude schválen a přijat.
JW: Časově to vychází takto: jestliže bude výzva vyhlášena v lednu, máme další tři měsíce na zpracování projektu a další čtyři měsíce na jeho vyhodnocení. Někdy po prázdninách by tedy mohl být projekt nastartován úvodní fází. Připravily by se přednášky a úvodní kurzy. Počátkem roku 2010 by se projekt rozjel definitivně a byl by již zacílen na konkrétní skupinu optometristů.

21. 11. 2008 jste pořádali tzv. Olomoucký fyzikální kaleidoskop pro studenty středních škol. V jakém počtu vám na akce tohoto typu přicházejí zájemci?
JW:
Přicházívají stovky studentů, o kaleidoskop je opravdu rok od roku větší zájem. Ty největší učebny, které tady máme, bývají zaplněny. Máme snahu nachystat tuto akci populární formou vždycky tak, aby byla fyzikální témata vstřebatelná pro studenty středních škol a aby to podnítilo jejich zájem o fyzikální obory. František Pluháček měl letos např. přednášku na téma Zrakové klamy. Studenti mohou navštívit i laboratoře.

Jezdí k vám na tento den celé třídy studentů, nebo přicházejí spíš sami?
JW:
Přicházejí celé třídy. Informace visí na webu a rozesílají se na střední školy. Ty toho efektivně využívají, protože tak poskytnou svým studentům informace o vysoké škole a zároveň je to pojato z jejich strany jako exkurze.

Jaký je obecně zájem o váš obor? Patří přece jenom k oborům technickým a o ty je v současné době údajně menší zájem.
JW:
U optometrie, která je zdravotnickým oborem, je zájem trvalý, velký. U ostatních fyzikálních oborů je to jako na houpačce, někdy větší, někdy menší. Nerozumím tomu, proč je v současné době zájem o tyto obory menší, protože si myslím, že možnost uplatnit se je u absolventů obrovská. V okolí je hodně podniků, které mají o naše absolventy zájem. Nevím proto, kde je zakopaný pes. Když se podívám na filozofickou fakultu, hlásí se na ni na nějaký obor stovky lidí a berou jich 30. Nám se hlásí na optometrii 65 lidí a bereme jich 22, takže jsme v rámci katedry v počtu uchazečů absolutní jedničky. Jinak zájem odpovídá počtu přijatých.

Když se podíváme na ta čísla, myslíte si, že se studenti technických oborů bojí?
JW:
Jakmile někteří studenti slyší slovo matematika a fyzika, jdou často do kolen. Je to asi tím, jaký vztah získali k těmto disciplínám na středních školách. Ale nechci tím střední školy kritizovat, netuším přesně, čím to je dáno.

Na vaší fakultě máte v plánu ještě nový obor, ortoptiku.
FP:
Studium je akreditováno od října 2008 a právě řešíme záležitosti vedoucí k otevření tohoto oboru. V současnosti je to jediné studium tohoto oboru v republice. Podrobnosti zveřejníme, jakmile budeme mít upřesněny všechny potřebné náležitosti.

Přednášíte také na Univerzitě třetího věku. Jací jsou Vaši posluchači?
JW:
Každý rok přispíváme přednáškou a praktickými demonstracemi pro posluchače U3V. Jde o „osvětu“ ve skupině lidí, kteří jsou v kategorii presbyopů. Každý z nich je potenciální pacient optometristy. Jsou to pozorní posluchači, každý z nich je uživatelem nějaké korekční zrakové pomůcky, a tak se v našem oboru zajímají o vše nové.
LM: Někteří se vracejí a jsou figuranty pro naše studenty optometrie, kteří je vyšetřují v rámci praktik z korekce zraku. Studenti U3V jsou vděční a trpěliví. Vzhledem k jejich časové flexibilitě si na nich studenti mohou ověřit většinu kompetencí své budoucí profese.

Měli jste v životě nějaký cíl, který se Vám splnil, nebo jste našli nějaký nový, jakousi metu?
FP:
Tak já to vezmu úplně od začátku. V první třídě jsem uvedl v rámci dotazníku, který vyplňovala paní učitelka (dodnes jej mám schovaný, je na něm krásný obrázek obrýlené sovy), že chci být přírodovědcem. Vzhledem k tomu, že momentálně působím na přírodovědecké fakultě, můžu říct, že tento cíl z dětství se mi vlastně splnil.
LM: Jedním z mnoha cílů bylo určitě vystudovat a nadále se věnovat oboru. A další meta? Co se týče profese, dále se vzdělávat a stabilizovat svoji pozici na katedře optiky.
JW: Já jsem byl od mládí technicky orientovaný. Studoval jsem v Olomouci na katedře jemné mechaniky a optiky a pak se naskytla možnost posunout se do oblasti optometrie. A cíle? Zkvalitňovat studium, hledat, kam by šel obor posunout. Když to vezmu konkrétně – podali jsme akreditační materiály na magisterské studium optometrie, což znamená zajistit materiály, přednášky a tak dále, a to tak, aby toto studium bylo dobře zabezpečené a mělo smysl.

Z čeho čerpáte energii?
FP:
Řeknu to klasicky, že z pocitu dobře vykonané práce.
JW: Souhlasím. No, ale přesto to raději upřesněme: energii člověk obvykle čerpá z toho, že se musí něčím živit, což je jeden z podstatných motivů. Druhý je ten, že chce dělat něco, co ho zajímá, rozvíjet se tam, kde se může uplatnit. Pokud se navíc potká s absolventy, kteří se s ním pozdraví a rádi zavzpomínají na studia, tak ho to potěší. I v tom je motivace, která člověka posouvá.
LM: Já osobně se snažím načerpat energii ze sportu, ale musím souhlasit i s kolegy. Důležitá je zpětná vazba, a proto bych ráda v této souvislosti zmínila pilotní akci pod názvem OPTOfest 08. Pokud cítíte, že je odezva pozitivní, motivuje vás to k dalším počinům. Vidíte, že to, co děláte, má smysl.
JW: Když máte signály, že něco děláte dobře, tak vás to „nakopne“ víc, než kdybyste měl negativní odezvu. Jde o pozitivní signály jak z pozice studentů, tak z pozice Společenstva českých optiků a optometristů a to je motivující pro naši další práci.

 

Autor:  Eva Klapalová  Aleš Sirný  

    [ Katalog firem ]

Optim Turnov

Polotovary jednoohniskových brýlových čoček a ostatní brýlové čočky pro ...

Fotex Optic

Oční optika.

ONA, s.r.o.

Prodej dioptrických a slunečních brýlí, poradenství, servis.

Optik Panenka s.r.o.

Měření zraku, poradenství a aplikace v oblasti kontaktních čoček, brýlová ...

Falco Optic, s.r.o.

Kompletní sortiment a služby oční optiky.

Oční optika Kroměříž, Milíčovo nám.

Nabídka brýlových obrub, slunečních brýlí a doplňků - pouzdra, čisticí ...

Ilustrační obrázek
Je čas na změnu, průmyslová ...
V představách slavných spisovatelů science fiction z minulého století mělo lidstvo po roce 2000 ...
Ellen Haeserová
Nicotnost pomine, kvalita ...
Ellen Haeserová přijela na letošní veletrh OPTA s přednáškou, v níž popisovala nejen brýlové obruby ...
Jan Sucharda
Jan Sucharda: nestor oční ...
Do bytu v činžovním domě v pražském Břevnově mě od hlavního vchodu vede kolem prášících dělníků Alice ...

Vygenerováno za 0.1262 sec
Informační portál mapující oblast oční optiky a optometrie. Posláním portálu je srozumitelnou formou oslovit co nejširší veřejnost se zájmem o vidění, zrak, módní trendy a konkrétní služby v oblasti oční optiky. Součástí portálu je katalog firem a jejich produktů a služeb.
Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

2018 © 4stav.cz | Provozovatel: EXPO DATA spol. s r.o. | Webmaster: ORAX, s.r.o.,  EXPOCOMP, spol. s r.o.