Oční optika v Německu – tendence a vývoj

Díky těmto informacím dokážou naši optičtí kolegové lépe a přesněji reagovat na vývoj situace na trhu. Mohou pak lépe a výhodněji investovat peníze do marketingu a také výrazně lépe vést své obchody – oční optiky.

Je velká škoda, že takové podrobné informace nejsou dostupné i u nás. Určité pokusy o shromáždění podobných informací v tuzemsku sice již proběhly, řada firem se však brání údaje o svém hospodaření poskytnout.

Využijme tedy možnost podívat se opět po roce na trh oční optiky v Německu. Některá čísla se dají použít i v ČR, jiná naopak vůbec ne, přesto je zajímavé a poučné si tato čísla prohlédnout.

Základní údaje roku 2011

Celkový obrat optického oboru i přes krizi pozvolna stoupá již několik let. Rozdíl mezi rokem 2010 a 2011 činí +2,5 %. Struktura celkového obratu je rozdělena následovně: 80,5 % obratu tvoří prodej obrub a brýlových čoček, 8,9 % tvoří prodej kontaktních čoček a 10,6 % tvoří další doplňkové zboží a naslouchadla.

Trend, který je jednoznačně vidět i v ČR, se v Německu potvrdil také. Vzrostl počet výměn brýlových čoček do stávajících brýlových obrub. Tímto způsobem bylo v Německu prodáno téměř 12 milionů kusů brýlových čoček. I přes zvýšení počtu výměn lehce stoupala průměrná cena prodaných brýlových čoček.

Pro dodavatele brýlových obrub je vždy důležitá struktura prodeje brýlových obrub podle materiálů, z nichž jsou obruby vyrobeny. Již několik let se potvrzuje, že pozvolna klesá počet prodaných vrtaných brýlí – v roce 2011 klesl jejich prodej z 3,8 % na 3,6 %.

V kategorii brýlových čoček všechny překvapil výrazný nárůst prodeje víceohniskových brýlových čoček. Podíl mezi jednoohniskovými a víceohniskovými čočkami dosáhl historického poměru 66,8 % ku 33,2 %. Stejně tak i nadále roste počet prodaných plastových brýlových čoček, a to přesto, že se v době krize očekával větší návrat minerálních čoček.

Podobně jako v ČR i v Německu kontinuálně roste počet provozoven očních optik. Ve snaze získat větší podíl na trhu a zvýšit obrat firem se otvírají nové provozovny, které často s posláním oční optiky nemají mnoho společného.

Počet optik v České republice již lehce přesáhl 1400. V Německu je provozoven již 12 030, v roce 2010 jich bylo 11 960. Jednoduchým dělením zjistíme, že v České republice připadá na jednu oční optiku 7 500 obyvatel včetně dětí a kojenců. V Německu je to 6 650 obyvatel.

Určitou kuriozitou, kterou v tuzemsku neznáme, je to, že v Německu je na pracovních úřadech měsíčně evidováno průměrně 800 optiků, kteří jsou nezaměstnaní a hledají práci. Růst počtu optik se samozřejmě nevyhnul ani řetězcům. Podíl počtu optik patřících do řetězců dosáhl v roce 2011 necelých 16 % (celkem 1 869 provozoven).

Abychom měli přehled o struktuře očních optik v Německu kompletní, doplňme si ještě počet optik, které jsou členy některého nákupního a marketingového sdružení. V Německu se jedná o velmi populární metodu zlepšování jak ekonomických, tak především marketingových možností nezávislých optik. V ČR je uvedený způsob sdružování stále velmi opatrný a rozhodně nedostatečný. Otázkou je, co česká sdružení nabízejí.

Při výčtu struktury optik v Německu nelze vynechat fenomén, kterým je řetězec Fielmann. Společnost Fielmann má v současnosti více než 600 provozoven a v roce 2011 dosáhla obratu 1,053 mil. eur. V optikách Fielmann se prodalo celkem 6,74 milionu brýlí, což je 32 brýlí denně na každou provozovnu. V optikách, ve skladech a v centrále pracuje celkem 14 214 zaměstnanců.

Jak jsem zmínil již v úvodu, je velká škoda pro český trh, že dodavatelé a optici nejsou schopni se dohodnout na spolupráci a pomoci tak statistická čísla v České republice výrazně zpřesnit.

Podrobnosti najdete v časopise Česká oční optika, č. 3, 2012.

Výsledky za rok 2012 budou k dispozici v polovině roku 2013 (pozn. red.).