Zrakové funkce a řízení motorových vozidel

V posledních letech je patrný nárůst očních vad. Až dvě třetiny obyvatel mají nějakou dioptrickou vadu, z toho pouze jedna třetina nosí brýlovou korekci. Řidiči sami si mnohdy své zrakové potíže ani neuvědomují nebo jim nepřikládají až tak velký význam, zvláště pokud oční vada nenastupuje okamžitě. Je proto nutné dbát na zvýšenou bezpečnost na silnicích a snížit tak vysokou nehodovost. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které mají na nehodovost vliv, jsou optimální zrakové funkce, neboť 90 % informací o našem okolí vnímáme právě zrakem. 

Oční nemoci    

V průběhu života se mění i struktura oční čočky. Jedním z faktorů ovlivňujících řízení vozidla je změna průhlednosti čočky. Zákalem oční čočky je postiženo 50 % obyvatel ve věku nad 65 let a až 70 % osob ve věku nad 75 let. Katarakta (šedý zákal) způsobuje značné potíže při řízení zejména za šera a v noci. V těchto podmínkách vzrůstá i citlivost k oslnění. Další nepříjemností je snížení zrakové ostrosti, katarakta myopizuje. Vidění je zamlžené, rozostřené, může se projevit i monokulární diplopie.

Ve Švédsku byla provedena studie s řidiči, u nichž byla prokázána katarakta. Z celkového množství 810 vyšetřených řidičů nesplňovalo podmínky pro způsobilost k řízení motorového vozidla 16 % osob. Po aplikaci optimální korekce se jejich počet zredukoval na 11 %.

Výpadky v zorném poli může způsobovat glaukom. Jde o skupinu očních onemocnění, která souvisejí se zvýšením nitroočního tlaku a změnami na papile zrakového nervu. Ve věku nad 40 let postihuje asi 2 % populace, v průběhu stárnutí dochází ke zvýšení tohoto procenta. Pro řízení je nezbytné neporušené zorné pole v centrální oblasti do 30˚. Zároveň musí být zachováno periferní vidění zejména v horizontálním směru. Centrální zraková ostrost až do pozdního stadia zůstává neporušena. Vzhledem k vzájemnému překrytí zorného pole obou očí objeví pacient defekt většinou pozdě. Často jsou přítomny horní a dolní arkuátní skotomy, což může vyústit až v koncentrické zúžení zorného pole. Typickým znakem tohoto onemocnění je nazální skok.

Velmi nebezpečný je – zvláště při řízení – akutní glaukomový záchvat. Jeho předzvěstí je bolest oka a hlavy, duhové efekty kolem světel. Začátek takového záchvatu bývá velmi náhlý, je provázen bolestí hlavy na straně postiženého oka, nauzeou a zvracením. Dochází ke značnému snížení vizu, zamlženému vidění a fotofobii. Na centrální zorné pole má vliv věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD), diabetická retinopatie a atrofie zrakového nervu. VPMD je jednou z hlavních příčin slepoty u lidí nad 60 let. 

Diabetická retinopatie stejně jako VPMD snižuje zrakovou ostrost. Jedná se o vaskulární onemocnění sítnice, které vzniká jako důsledek diabetu. Dochází k poškození cév sítnice, což může vyústit až v slepotu. Mezi komplikace, které snižují vizus a mohou vést až ke slepotě, patří hemoftalmus a odchlípení sítnice jako důsledek neovaskularizace.  

Celková onemocnění

Jedním z nejčastějších celkových onemocnění působících na zrakové funkce je diabetes mellitus (cukrovka). V roce 2000 bylo mezi obyvateli ČR 6,3 % diabetiků. Projevy této nemoci na oku vyúsťují v diabetickou retinopatii. Důsledkem nekompenzované cukrovky je přechodné zhoršené vidění při kolísání hladiny cukru během dne. Hyperglykemie způsobuje přechodnou myopii, hypoglykemie naopak hypermetropii. Hypoglykemie se dále projevuje sníženou neuropsychickou výkonností, nevolností, bolestmi hlavy, zamlženým viděním, poruchou jemné motoriky, celkovou slabostí až hypoglykemickým kómatem. Hyperglykemie se vyznačuje zvýšeným pocitem žízně, slabostí, závratěmi, dušností až kómatem. Mezi nejčastější oční komplikace diabetu patří postižení okohybných nervů vyvolávající diplopii, katarakta, kolísání nitroočního tlaku, hemoftalmus a postižení zrakového nervu v rámci neuropatie. Z hlediska zákona je pro řízení motorových vozidel vylučující stav, kdy dochází opakovaně k výskytu hyperglykemické nebo hypoglykemické příhody až kómatu.

Dalšími celkovými chorobami, které ovlivňují zrak, jsou cévní onemocnění, např. ateroskleróza, cévní mozková příhoda nebo arteriální hypertenze. Mezi oční projevy těchto onemocnění patří zhoršené vidění, poruchy zorného pole, přechodně může být přítomna i diplopie. Cévní postižení týkající se cév sítnice se vyskytuje u pacientů ve vyšším věku a u rizikových skupin, jako jsou lidé s anginou pectoris a hypertenzí. Okluze centrální retinální arterie způsobuje okamžitou ztrátu zraku. Je-li postižena pouze některá z větví tepny, odpovídá skotom právě tomuto místu.

Dvojité vidění je přítomno i v pokročilém stadiu endokrinní orbitopatie, onemocnění štítné žlázy. Vzniká zejména při pohledu dolů, což může při řízení vozidla činit nemalé problémy (pohledy na palubní desku).

Z plicních chorob se na vidění podílí sarkoidóza a tuberkulóza. Zejména tuberkulóza může poznamenat zorné pole a barvocit. Rozsah zorného pole je ovlivněn i anémií, kdy jsou postiženy cévy sítnice či zrakový nerv.

Zrak mohou ovlivnit i pohlavně přenosné nemoci – AIDS či syfilis. U syfilitidy se oční projevy vyskytují až v jejím druhém stadiu. Projevují se záněty duhovky nebo choroidey, neuroretinitidami, atrofií zrakového nervu. Ve třetím stadiu nemoci jsou typické poruchy zornicových reakcí a obrna hlavových nervů.  

Podrobnosti o tom, jak souvisí kvalita zraku s věkem a jak zhoršuje zrakové funkce požití alkoholu či drog, si můžete přečíst v časopise Česká oční optika č. 4, 2013. 

Mgr. Veronika Příkrá