Zásady obrábění materiálů

Povolání očního optika je částečně technického charakteru, a proto je vhodné, aby i odborná příprava byla zaměřena tímto směrem. Během této přípravy by si měl optik dokonale procvičit jednotlivé postupy ručního i strojního obrábění, naučit se vybrat si k určité práci ten nejvhodnější nástroj a udržovat jej v dokonalém funkčním stavu. Nesprávně zvolený nebo neošetřovaný nástroj může někdy udělat více škody než užitku. Nezanedbatelnou součástí této přípravy je naučit se používat správnou terminologii a orientovat se v nabídce různých nástrojů, přístrojů a pomůcek vhodných pro praxi očního optika. Dobré technické znalosti pak pomáhají optikům při výběru nových přístrojů posoudit jejich pracovní možnosti a kvalitu. Proto se této problematice budeme věnovat v několika následujících číslech.

K základním způsobům obrábění materiálů patří stříhání, řezání, pilování, smirkování, vrtání, frézování, soustružení, broušení, leštění. Obrábění se dělí na ruční a strojní. Obecně hovoříme o třískovém obrábění, kdy je břitem nástroje z povrchu materiálu (obrobku) odstraňována postupně určitá vrstva ve formě „třísek“ (piliny, hobliny, drobné úlomky).

V úvodní části se obecně seznámíme s problematikou obrábění materiálů a vysvětlíme si základní terminologii. V následujících popisech jednotlivých způsobů obrábění se zaměříme hlavně na praktické postupy v dílně oční optiky.

Obráběcí nástroje

Obráběcí nástroj má tři základní části:
• řeznou část,
• upínací část (vrtáky, frézy, soustružnické nože),
• těleso nástroje.

Podrobnější informace najdete v časopisu Česká oční optika prosinec 2006.