Vyšetřovací metody prostorového vidění – 2. část

V minulém příspěvku byla popsána vyšetřovací metoda prostorového vidění na synoptoforu, vyšetření pomocí dotekové zkoušky a pomocí Titmusova testu. Tentokrát bych vám ráda přiblížila TNO stereotest, Random Dot stereotest a Langův test.

TNO stereotest

TNO test je přesný, kvantitativní, dvojrozměrný test tvořený nepravidelnými body (tečkami). Tento test umožňuje měřit rozsah prostorového vidění mezi 480-15 úhlovými vteřinami. TNO test se používá u pacientů s ortoforií, lze ho také použít u pacientů s malou úchylkou šilhání.

Test se skládá ze série identických obrázkových párů. Test bývá nejčastěji ve formě knihy, ve které se nachází na každé straně jeden obrázkový test. Například na jedné straně je jeden motýl, který je viditelný monokulárně, a pod ním jeden motýl viděný pouze stereoskopicky. Na další straně jsou dva kruhy viditelné monokulárně a dva kruhy viděné opět pouze stereoskopicky. Kruhy mají různou velikost. Na další straně TNO testu se nacházejí například 3 kruhy. Dva vnější kruhy vidí každé oko zvlášť - jeden kruh je zelený, jeden je červený. Kruh uprostřed je vidět pouze v případě, pokud má pacient stereoskopické vidění.

Pomocí tohoto testu můžeme také určit dominantní oko nebo supresi určitého oka (např. vidí-li pacient dva zelené kruhy, jedná se o supresi levého oka, jestliže vidí dva červené kruhy, jde o supresi pravého oka). Pacient si nasadí na svoji brýlovou korekci červeno-zelené brýle. TNO test (knihu) drží pacient ve čtecí vzdálenosti, tedy 40 cm od očí. Ptáme se pacienta např. na to, kolik vidí motýlů, kolik vidí kruhů (resp. který kruh je větší a který menší)...

Tento test je považován za velmi přesný, vyžaduje však spolupráci pacienta. TNO test nelze aplikovat u pacientů s poruchou barvocitu.

Random Dot stereotest

Random Dot test je opět druh kvantitativního stereotestu, který se používá u pacientů s ortoforií, případně u pacientů s malou úchylkou šilhání. Test umožňuje měřit rozsah prostorového vidění od 900 do 50 úhlových vteřin. Obrázky na tomto testu jsou vytvořeny stereogramy z teček. Obrázky jsou vytvořeny tak, aby byly vidět přes polarizační brýle nebo každým okem zvlášť. Test využívá větší horizontální disparity, která umožňuje zvýšit prostorové vnímání obrázku.

Test je tvořen třemi kartami a využívá polarizačních brýlí. První karta slouží pouze k demonstraci, aby pacient pochopil, co se po něm bude vyžadovat. Tuto kartu tedy vidí také pacient, který nemá prostorové vidění. Další dvě karty již slouží k vyšetření.

Na kartách jsou opět nepravidelně rozmístěny tečky. Na jedné kartě je prostorově umístěn tvar E, na druhé jsou tečky. Vyšetřovací vzdálenost se pohybuje od 28 cm do 5 metrů. Nejprve se ujistíme, že se pacientovi na kartě neleskne odraz světla ze světelného zdroje. Pacientovi nejprve vše předvedeme na demonstrační kartě ve vzdálenosti přibližně 30 cm a zjistíme, jestli vidí znak E.

Poté si pacient na svoje brýle nasadí brýle polarizační. Pak vezmeme další dvě karty a začínáme ve vzdálenosti 50 cm, poté posunujeme vyšetřovací vzdálenost na 1 m, 1,5 m, 2 m, 3 m, 4 m a 5 m. Ptáme se pacienta, zdali se znak E k němu přibližuje, nebo se od něj vzdaluje. Karty střídáme podle potřeby tak často, dokud si nejsme jisti, že pacient opravdu vidí znak E. Výsledek testu může být ovlivněn změnami ve vnímání zrakové ostrosti v důsledku měnících se vyšetřovacích vzdáleností.

Langův test

Langův test je kvantitativní dvojrozměrný test, který se nejvíce využívá u velmi malých dětí. Langův test existuje ve dvojím provedení - Lang I. a Lang II. Test je založen na principu náhodného uspořádání bodů (přičemž stereogram je viditelný prostorově pouze oběma očima) a dále je založen na principu cylindrického uspořádání, při kterém jsou rozděleny vjemy zvlášť pro pravé a levé oko. Test Lang I. umožňuje měřit rozsah prostorového vidění od 1 200 do 550 úhlových vteřin.

Test Lang II. umožňuje měřit rozsah prostorového vidění od 600 do 200 úhlových vteřin. Oba testy mají tvar pohlednice. Na každé kartě se nacházejí tři obrázky. Na testu Lang I. je vyobrazeno auto, kočka a hvězda. Na testu Lang II. najdeme měsíc, auto a slona.

Pacient sleduje kartu ze vzdálenosti 40 cm a ortoptista jej vyzve, aby ukázal, kde jsou obrázky a pojmenoval je. Dále by měl pacient popsat, který obrázek je blíže a který dále. Menší děti nemusí být schopny obrázky pojmenovat, ale většinou není problém, aby ukázaly prstem na místa, kde se obrázky vyskytují.

Seznam literatury lze vyžádat u autorky.

Podrobnosti najdete v časopise Česká oční optika, č. 2, 2013.