Věnujme zvýšenou pozornost myopii a presbyopii

 Společnost CooperVision toto téma, které již nějakou dobu rezonuje optickým světem, spolu s tématem presbyopie, uchopila 5. března 2023 propracovaně na on-line konferenci s názvem Virtuální vyhlídky 2023 (Virtual Perspectives 2023), která byla rozdělena do čtyř tematických bloků:

• Jak úspěšně nosit kontaktní čočky celý život,
• Kontrola progrese myopie: kde jsme byli, jsme a měli bychom být,
• Pomoc, jsem presbyop,
• Kontrola progrese myopie v praxi.

Tyto bloky byly určeny především odborníkům, ale poučné byly i pro laiky. Každý blok byl veden tázajícím se odborníkem, na jehož dotazy reagovali dva až čtyři pozvaní hosté z oboru svými zkušenostmi a poznatky z praxe. Tento formát měl patřičnou dynamiku a umožnil on-line posluchačům nabýt nové poznatky, nebo si upřesnit ty, o nichž měli již určité povědomí. On-line posluchači z několika zemí světa měli také možnost v průběhu konference zasílat své dotazy, které byly na konci každého bloku zodpovězeny.

Moderátory konference byli profesoři Lyndon Jones, profesor na Fakultě optometrie a zrakových věd a ředitel Centra pro oční výzkum a vzdělávání (CORE) na Univerzitě ve Waterloo v Kanadě, a Philip Morgan, profesor optometrie, vedoucí katedry optometrie, zástupce vedoucího oddělení farmacie a optometrie a ředitel výzkumu Eurolens na Manchesterské univerzitě.

Na samém začátku nastínila Zoe Bull (ředitelka pro oblast správy kategorií and poznatků z EMEA ve společnosti CooperVision) globální jevy, které ovlivňují v současnosti optickou profesi. Uvedla, že zákazníci optik více dbají na zdravější životní styl (vliv na to mají částečně dozvuky doby covidové), více používají sociální média (53 % lidí, přičemž 73 % procent mileniálů pracuje s technologiemi každý den a digitální svět považují za přirozenou součást života). Nakupování neberou jako pragmatickou činnost, ale zážitek. Podle jejích slov si údajně 72 % spotřebitelů vybírá při nákupech značky, které propagují udržitelnost a dbají na životní prostředí.

Pro optiky a optometristy je důležité pracovat s fakty, že do roku 2050 bude 50 % populace trpět krátkozrakostí a že se čím dál tím více využívají technologie (důvodem je nejen vývoj, ale fakt, že v oboru je stále nedostatek kvalitních zaměstnanců).

Jak úspěšně nosit kontaktní čočky celý život

Tento blok vedla za CooperVision optometristka Marcela McParland, která působí na pozici Senior Director, Professional Affairs EMEA, a na její dotazy a poznámky reagovali optometrista a přednášející Craig McArthur ze Skotska, optometristka Alexandra Skjöld ze Švédska a on-line reagoval optik a ortoptista Riccardo Cano z Itálie.

Před aplikací kontaktních čoček jsou důležité tři dotazy: Proč (kontaktní čočky nosit)? Co (tj. jaké jsou pro konkrétního člověka nejvhodnější)? Jak (na co u nich při nošení dbát)?

Z debaty vyplynula tři hlavní podtémata, a to jak představit kontaktní čočky prvonositelům, co dělat v případě, že zákazník chce od nošení kontaktních čoček upustit, a jakou roli hraje cena. Důležité je přizpůsobovat typ kontaktní čočky klientovi po celý život - vždy se může najít varianta, která je pro něj vhodnější nebo mu lépe vyhovuje.

Craig McArthur doporučuje kontaktní čočky klientům vždy představit s tím, že pro určité příležitosti se hodí kromě brýlí mít k dispozici i čočky, u dětí pak vypozoroval, že jsou pro ně pohodlnější při sportu. Alexandra Skjöld klientům nabízí čočky opakovaně, pokud by se pro ně chtěli rozhodnout, mají tak možnost. Riccardo Cano si všiml, že děti berou nošení kontaktních čoček jako zvyk, nebojí se jejich aplikace. Zákazník si podle něj sám může ověřit, že v kontaktních čočkách se cítí jistější a svobodnější.

V této souvislosti zazněla informace, že za posledních dvacet let se globálně zvýšila aplikace silikon-hydrogelových a jednodenních čoček - důvodem je praktičnost a snadná manipulace.

Optik a optometrista se při důvodech, proč lidé přestávají nosit kontaktní čočky, stává občas detektivem. Někdy se stačí dozvědět jen to, že klient mívá kontaktní čočky na oku až 12 hodin nebo pobývá příliš dlouho v klimatizované místnosti. Čočky obvykle přestávají nosit prvonositelé nebo ti, jimž čočka přestala z nějakého důvodu vyhovovat.

Alexandra Skjöld řeší situaci u zavedených nositelů tím, že jim štěrbinovou lampou a nakapáním fluorescinu zkontroluje zrak a velmi často zjistí, že mají klienti suché oko, doporučí jim tedy vhodné řešení, takže si kontaktní čočku mohou ponechat.

Craig McArtur kontroluje prvonositele po deseti dnech, takže se s klientem hned řeší, zdali se s kontaktními čočkami dobře manipuluje, jak s nimi člověk vidí a zda se v nich cítí pohodlně. U zavedených klientů se ptá, jestli jim čočka funkčně vyhovuje nebo jestli by si přáli ještě nějaká další vylepšení. Pokud ji už nechtějí, snaží se podrobně zjistit proč a zkouší jiné varianty, které pak může změřit na přístrojích, což klienti zaměření na informace ocení.

Riccardo Cano naopak dobu zkoušení zkrátil, protože může být pro klienta nudná a stresující. Nejvíce se mu osvědčilo aplikování multifokálních kontaktních čoček.

U ceny kontaktních čoček považovali daní odborníci za vhodné dát klientovi na výběr několik variant, aby se mohl rozhodnut, a zároveň zmínit v souvislosti s cenou spíše výhody té které kontaktní čočky.

Craig McArtur přiznal, že pracuje v bohatší oblasti, kde cena nehraje roli, ale dokáže si představit, že u určité demografické skupiny cena problémem je.

Na závěr tohoto podtématu byl zmíněn průzkum, podle něhož 86 % lidí očekává, že jim bude doporučeno to nejlepší řešení, a 57 % by si připlatilo za čočku, pokud by jim zlepšila vidění. Z praxe se v této souvislosti ukazuje, že nízké a střední hodnoty astigmatismu se nemusí bát přechodu ze sférické na torickou čočku.

Kontrola progrese myopie: kde jsme byli, jsme a měli bychom být

V tomto bloku vystoupila Debbie Jones, která je profesorkou na Fakultě optometrie a zrakových věd a vědkyní v Centru pro oční výzkum a vzdělávání (CORE) na Univerzitě ve Waterloo v Kanadě,  a James Wolffshon, jenž je profesorem optomerie na Aston University v Birminghamu, kteří představili uvedenou problematiku na konkrétních číslech.

James Wolffshon představil stručně novou organizaci International Myopia Institute (IMI), která funguje od roku 2015. Ta se zabývá intenzivně krátkozrakostí a sbírá data z celého světa. Konkrétně prováděla výzkumy na téma globální trendy v přístupu k léčbě myopie (Global Trends In Myopia Management Attitudes) v letech 2016, 2019 a další probíhají tento rok.

ITI zjistila, že proaktivita optiků se zvýšila, protože oproti roku 2016 vzrostly v souvislosti s myopií v roce 2019 jejich obavy, především v Asii.

Podle Debbie Jones lze hypermetropické děti s 0,75 dioptrie již považovat za premyopické. V uvedené fázi se doporučuje rodičům, aby děti běhaly a hrály si hodinu až dvě venku a omezily čas na tabletech. Nově vyvinuté čočky zpomalující myopii nabízejí na trhu aktuálně tři firmy a na dalších se pracuje. Řešení může představovat i medikace. Vždy je dobré - ať už u brýlí, či kontaktních čoček - znát živostí styl a nejčastější činnosti dítěte, abychom věděli, na co čočky či brýle potřebuje. Někdy rodiče dítěte nevěří, že se oční vada dále rozběhne. Optik není schopen vadu zastavit, ale umí ji zpomalit. Pokud má praktik k dispozici tzv. off-label řešení (tedy mimo doporučené zvyklosti), může je nabídnout, ale musí rodiče na to upozornit.

James Wolffshon uvedl, že v současnosti se nejvíce předepisují měkké kontaktní čočky a brýlové čočky, méně pak čočky bifokální a progresivní. Co se medikace týče, v Asii se více předepisuje atropin, což není v Evropě tak časté. Čočky zpomalující myopii jsou zahrnuty, jak uvedl, až ve studii v roce 2022, v letech 2016 a 2019 nebyly totiž ještě k dispozici. Předpokládá, že od roku 2025 (případně 2030) se už nebudou předepisovat jednoohniskové čočky, ale čočky zpomalující myopii. Používat se budou také čočky ortokeratologické.

Pomoc, jsem presbyop

Tento blok byl v kompetenci pedagožky, výzkumnice a optometristky Dr. Byki Huntjens ze Spojeného království a jejích dvou hostů, optometristky Dr. Sary de Lima ze Švédska a očního optika a specialisty na kontaktní čočky Dr. Michaela Baertschiho ze Švýcarska.

Presbyopů je na světě 2 miliardy (hovoří se však dokonce o 30 %). Paradoxem je, že mnoho lidí nemá o presbyopii povědomí nebo přesně neví, co znamená. Uvědomují si hlavně to, že ač se cítí plni sil, musí najednou začít nosit brýle na čtení. Týká se většinou lidí středního věku a jde o přirozený proces.

Podle Byki Huntjens jsou s presbyopií spojené emoce související se stárnutím, mnoho lidí si totiž přeje, aby jim zůstal stejný zrak. Michael Baertschi uvedl, že pro dobře vidícího optometristu je dobré si situaci nasimulovat, aby si dokázal představit, jak se jeho klienti cítí. Stačí si nasadit čočku s hodnotami -4,00 nebo -5,00 dioptrií a zkusit si na obědě přečíst jídelní lístek.

Optometristé při vyšetření postupují jinak než obvykle. Sara de Lima presbyopa nechá klienta chodit po místnosti a rozhlížet se okolo sebe, než přistoupí k měření zraku. Zrakovou ostrost nezjišťuje na optotypech, ale preferuje, aby se díval po okolí a poté vytáhl telefon, na kterém si něco přečte. Podle jejího názoru při aktivním životě mohou brýle v některých případech člověka omezovat a operace jsou nevratné, proto za dobré řešení považuje multifokální kontaktní čočky, oko je však na sobě více vnímá.

Michael Baertschi uvedl, že před dvaceti lety nebyly multifokální kontaktní čočky k dispozici, jednalo se jen o kontaktní čočky s multifokálnímui vlastnostmi, které byly vhodné jen pro některé klienty. Nyní je lze aplikovat v 90 %. U presbyopie lze začít podle jeho názoru s malou adicí ( 1,00 dpt), která neomezuje vidění na dálku.

Vzhledem k tomu, že mnoho optiků má obavu z aplikace multifokálních kontaktních čoček (roli může hrát strach ze složitější techniky či předsudky), z vyloženě praktických tipů zaznělo, že se aplikují snadněji než jednoohniskové čočky, protože firmy mají do podrobností zpracované aplikační návody, podle kterých optik či optometrista postupuje. Až po letech praxe si člověk může přidat k aplikačním návodům své vlastní postřehy a poznatky, dobré je průběžně si vyměňovat zkušenosti ohledně různých případů s ostatními optometristy ve firmě.

Důležité je dbát na design čočky, brát v úvahu dominantní oko a zpozornět v případě astigmatismu. Pokud by i tak vidění nevyhovovalo, doporučuje se změnit sféra, nikoliv adice, a při vyšetření raději než foropter používat čočky se skly a přirozené prostředí.

Obecně by se odborník neměl u presbyopa zaměřovat jen na blízko, ale i na dálku a hlavní je zjistit u klientů tzv. pracovní vzdálenost. Klienti by měli vědět, že s vyřešenou presbyopií bude jejich vidění uspokojivé, ne zcela perfektní.

Kontrola progrese myopie v praxi

Tento blok byl zdařile pojat jako debata pomocí modelových příkladů a reakce na ně. Vedla jej prof. Debbie Jones z Kanady a své zkušenosti předkládali optometrista Craig McArthur ze Skotska, odbornice na kontaktní čočky a myopii Karin van Hees-Teuben z Nizozemska a Dean Roberts z Anglie z Rady optiků Spojeného království a Rady pro kontaktní čočky. On-line se k nim připojila rovněž Elena García Rubio ze Španělska, jež je ředitelkou Národního ústavu optometrie v Madridu a specializuje se na dětskou optiku a kontaktologii a kontrolu myopie.

Tito odborníci konstatovali ve své debatě závažnou skutečnost - existují rodiny, které o krátkozrakosti nemají povědomí nebo o ní dosud dokonce neslyšeli. Ty je třeba podchytit. Karin van Hees-Teuben doplnila, že se často setkává s klienty, které si nemohu dovolit zdravotní pojištění nebo ani obyčejné jednoohniskové čočky.

Z debaty zaujaly dva modelové případy a jejich postupy. Prvním z nich se týkal šestiletého děvčátka, jehož rodina je krátkozraká a kterému byl naměřeno 0,5 dioptrie.

Účastníci se shodli, že s těmito typy případů se setkávají v současnosti čím dál tím více. V uvedeném případě se ještě nenasazuje korekce, ale je třeba hlídat životní styl dítěte a celé rodiny a dodržovat jej. Dítě by mělo pobývat častěji venku, oko tím tak samo přirozeně cvičí, přelaďuje totiž z činností do blízka zaostřováním na dálku. Důležité jsou pravidelné kontroly v kratším čase a povědomí o tom, že do budoucna bude třeba hlídat myopii. Pro odborníky je klíčové měření axiální délky. Profesorka Debbie Jones případ uzavřela s tím, že rodina dívky bohužel nechodila na kontroly, proto se z ní stal v 8 letech premyop.

Druhý modelový případ pracoval s 8letým dítětem, které má -2,00 dioptrie.

Zde se odborníci shodli, že tato zraková vada je už nezastavitelná, lze ji jen zpomalit. Podle jejich zkušeností je třeba apelovat u rodičů dítěte na to, že pokud na léčbu nemají prostředky nyní, je přesto výhodnější najít řešení na začátku, protože v budoucnu budou náklady ještě vyšší a za dalších deset let se hodnoty dioptrií ještě několikrát změní. Jinými slovy je potřeba rodičům předat potřebné poznatky, aby s nimi mohli pracovat. Pokud jsou aplikovány kontaktní čočky, rodiče musí vědět, že jsou pro děti bezpečné. Kontrola probíhá pak po čtyřech až pěti dnech a následně po třech až šesti měsících. Doporučuje se, aby děti čočky měly všech sedm dní v týdnu (jde o rutinu a zvyk) - změní se jim životní návyky, mohou se věnovat novým činnostem. Pokud by se zrak dítěte zhoršoval, je třeba dále s okem pracovat a nabízet jiné možnosti.

Shrnutí

Na uvedené konferenci zaznělo, že děti jsou myopické dříve, čemuž je třeba přizpůsobit systém kontrol zraku. Věk šesti let je pro zjištění refrakčních vad klíčový. V současnosti se věnuje velká pozornost zkoumání cévnatky - podle ní lze totiž poznat, jak se zrak dítěte bude dále vyvíjet - a také zkoumání mechanismu krátkozrakosti. Brýlové čočky se nasazují obecně od 6 let věku, kontaktní čočky později, od osmi let věku. Čočky zpomalující myopii se aplikují od -1,5 dioptrie, protože je třeba zastavit prodlužování oka, v budoucnu by se však tato hodnota mohla změnit. Lidem s hodnotou -6,00 dioptrií hrozí další problémy se zrakem, např. degenerace sítnice, proto by měli o svůj zrak maximálně pečovat.