Pseudostrabizmus z pohledu ortoptisty

Příčiny pseudostrabizmu

Nejčastější příčinou pseudostrabizmu je epikantus, který vyvolává dojem esotropie – vzniká tedy pseudoesotropie. Epikantus je tzv. mongoloidní řasa, která vznikne tak, že kožní řasa horního víčka zakryje část nazální poloviny očního bulbu, vzniká tedy dojem esotropie. Zjednodušeně lze také říci, že se vyskytuje u malých dětí s ještě nevyvinutým širokým nosním kořenem. Růstem nosního kořene dochází k nadzvedávání kožní řasy a postupnému vymizení pseudostrabizmu.

Pseudoesotropie může rovněž vzniknout při malé pupilární distanci. Dále se můžeme setkat s pseudoexotropií. Tento typ pseudostrabizmu se vyskytuje např. při velké pupilární distanci, je-li větší než 70 mm (hypertelorizmus), nebo při nerovnoměrném růstu lícních kostí. Vzniká tak dojem exotropie. Velice vzácně se můžeme setkat ještě s pseudohypertropií, která se objevuje při asymetrickém růstu lebky, kdy je jedna očnice položena výše než druhá. Tak vzniká dojem hypertropie.

Úhel gama a jeho zjišťování

Pseudostrabizmus se může objevit také při tzv. větším úhlu gama. Velikost úhlu gama zjišťuje ortoptista při prvním setkání s pacientem v rámci vyšetření postavení očí společně např. se zakrývacím testem. Úhel gama je úhel, který svírá optická osa s osou pohledovou. Optická osa se nekryje s pohledovou osou, protože místo nejostřejšího vidění neleží v zadním pólu oka, ale temporálně od něho níže. Proto je rohovkový reflex uložen mírně nazálně nahoře.

Úhel gama nemusí být stejný na obou očích. Zjištění úhlu gama se provádí na každém oku zvlášť. Úhel gama vyšetřuje ortoptista nejčastěji na synoptoforu (troposkopu) nebo na Maddoxově kříži. Lze ho také zjistit pomocí perimetru. Velikost úhlu gama se udává ve stupních. O kladném úhlu gama mluvíme tehdy, jestliže pohledová osa prochází rohovkou nazálně od optické osy. O záporném úhlu hovoříme, jestliže pohledová osa protíná rohovku temporálně. Větší kladný úhel vytváří dojem exotropie, větší záporný úhel vyvolává dojem esotropie. Kladný úhel se vyskytuje nejčastěji u hypermetropie a mění se s růstem oka, záporný úhel se objevuje nejčastěji u myopie.

Fyziologický úhel gama je kladný a má rozsah 3–5 stupňů. Úhel gama vyšetřuje ortoptista tak, že pacient sleduje světelný fixační bod. Reflex je viditelný na jeho rohovce. Pacient sleduje určité body na stupnici před sebou tak dlouho, dokud se reflex neobjeví ve středu rohovky. Číslo stupnice, kdy se objeví reflex ve středu rohovky, odpovídá velikosti úhlu gama. Podmínkou pro vyšetření na synoptoforu nebo Maddoxově kříži je centrální fixace a spolupráce pacienta.

Podrobnosti a celý text najdete v časopise Česká oční optika, č. 4, 2012.