Problematika anizometropie

Diepes uvádí výsledky Trotterových výzkumů z roku 1967, který zjistil anizometropii do 1,0 D v 91,1 %, anizometropii 1,0–1,75 D v 5,2 %, anizometropii 2,0–2,75 D ve 2 % a anizometropii 3,0 D a více v 1,6 %. Konstatuje, že klinicky významná anizometropie vyšší než 2,0 D se vyskytuje v méně než 4 %. Almeder (1990) zjistil v 10leté studii u 686 dětí ve věku od 3 měsíců do 9 let anizometropii ve 2,8 %. Zhong (2004) v experimentální práci u opic starých 2,5 až 3 roky, což odpovídá lidskému věku 8 až 10 roků, navodil na jednom oku pomocí laserové PRK hypermetropii. Třetí den po operaci dosahovala hypermetropie operovaného oka hodnoty 0,75 až 2,25 D. V dalším průběhu došlo k redukci navozené anizometropie.

Refrakce očí může být na obou očích stejná – izometrická – nebo na každém oku jiná – anizometrická. Anizometropie je slovo řeckého původu: AN – ne, ISO – stejná, METR –
míra, OPIA – vidění.

Anizometropie může být:
1. systémová (refrakční), kdy je při různé lomivosti optických prostředí stejná délka oka,
2. osová (axiální), kde je při stejné lomivosti optických prostředí různá délka oka,
3. smíšená.

Při anizometropii může být porušeno binokulární vidění. Dochází k alternujícímu vidění, kdy se obě oči ve vidění střídají, a někdy i k vidění monokulárnímu. Nepoužívané oko slábne, dochází k tupozrakosti z nečinnosti a později i k úchylce amblyopického oka zevně.

Anizometropie může být hypermetropická, myopická, smíšená a astigmatická. Zvláštní druh je anizometropie latentní nebo relativní. Jednotlivé elementy určující refrakci obou očí a zvláště předozadní délka oka mají různou hodnotu, celkový poměr mezi nimi je však správný.

Nekorigovaná anizometropie obvykle, zvláště u dětí, nepůsobí žádné obtíže. U korigované anizometropie bývá příčinou obtíží:

1. nestejný prizmatický účinek při pohledu okrajem korekčních čoček lišících se dioptrickou hodnotou – pak hovoříme o arteficiální heteroforii, anizoforii,
2. nestejná velikost sítnicových obrazů – aniseikonie,
3. boj mezi optimální akomodací jednoho a druhého oka.

Pohled mimo optické centrum korekčních čoček, které mají různou dioptrickou hodnotu, vyvolává různý stupeň a směr prizmatického účinku – anizoforii. Ta může být korigována fúzí, ale může způsobit i velké obtíže.

Podrobnější text najdete v časopisu Česká oční optika září 2006.