Ilustrační obrázek
Foto: Petr Fajkoš
V nadpise je vždy uvedeno chybné nebo neúplné tvrzení a pak následuje vysvětlení nebo doplnění.
Omyl č. 1
Automatický refraktometr je nejspolehlivější způsob zjištění refrakce oka
Refrakci oka je možné určit objektivní a subjektivní metodou. Automatický refraktometr patří do skupiny objektivního měření refrakce oka. Poskytne pouze předběžné orientační hodnoty monokulární refrakce, které je nutné následně ověřit, případně upravit subjektivním monokulárním a dále ještě binokulárním měřením. Teprve pak může oční lékař nebo optometrista napsat konečný předpis korekčních hodnot pro pravé a levé oko.
Omyl č. 2
Foropter je nejlepší způsob subjektivního zjištění refrakce očí
Měření na foropteru patří mezi subjektivní metody zjišťování refrakčního stavu očí. Levnější variantou je sada zkušebních čoček a univerzální zkušební obruba. Foropter je ve srovnání se zkušební sadou čoček lepší v tom, že se jedná o kompaktní přístroj se zabudovanými sadami různých čoček, které se během zkoušení volí velmi jednoduše manuálně nebo u nejmodernějších typů pomocí dálkového ovladače. Neumožní ovšem subjektivní pocity uživatele s nasazenými brýlemi a při pohybech hlavou, protože je stabilně upevněn před jeho obličejem. Proto je třeba takto zjištěné korekční hodnoty nakonec ještě vložit ze zkušební sady čoček do univerzální zkušební obruby, nasadit ji budoucímu uživateli této korekce a nechat ho rozhlédnout se a projít.
Omyl č. 3
Pro presbyopa je nejlepší silný přídavek do blízka (adice), protože nahradí akomodaci oka
Přídavek do blízka by měl být přiměřený věku a akomodační šíři očí uživatele. Plné nahrazení nadměrného akomodačního úsilí do blízka ještě není zárukou odstranění astenopických obtíží presbyopa. Velká skoková a pro uživatele velmi nezvyklá změna v poměru akomodace a odpovídající konvergence do blízka může být novou příčinou astenopických potíží. Proto se adice zvyšuje podle potřeby jen postupně. Pokud je uživatel dokonale vykorigován do dálky, pak mu stačí při jeho již téměř nulové akomodační šíři (nad 60 let) na běžnou práci a čtení maximálně adice 2,50 D, která umožní ostré vidění na vzdálenost asi
Omyl č. 4
Nejspolehlivější způsob určení PD do dálky je pomocí digitálního pupilometru
Pomocí moderního digitálního pupilometru (PD-metru) sice určíme celkem přesně anatomickou vzdálenost středů zornic od středu kořene nosu, nezjistíme však průsečík pohledové osy (fixační linie) pravého a levého oka s rovinami očnic (demofóliemi) nasazené a dokonale anatomicky přizpůsobené obruby při přirozeném postavení (stočení) hlavy.
Jestliže zákazník upřednostňuje jedno oko nebo má nesymetrickou hlavu, může být stočení hlavy jiné, než bylo její vynucené kolmé nastavení vůči pupilometru během měření. Spolehlivější jsou
Rozlišujeme tedy dva údaje:
• anatomickou polohu středů zornic od středu nosního kořene,
• polohu průsečíků fixačních os s rovinami očnic nasazené obruby.
Celková naměřená vzdálenost středů zornic by se však v každém případě měla rovnat celkové vzdálenosti označených průsečíků na fóliích v obrubě.
Doporučený postup zjišťování PD do dálky bez centrovacího videosystému:
• předběžné změření PD pomocí pupilometru,
• dokonalé anatomické přizpůsobení vybrané obruby,
• nakreslení pomocných svislých čar v poloze naměřených hodnot PD na demofólie obruby,
• nasazení obruby budoucímu uživateli a pokyn k tomu, aby se uvolnil a přirozeně se podíval před sebe,
• zjištění polohy středů zornic vůči svislým liniím klasickým postupem pohledu „oka do oka“,
• nakreslení opravených poloh na fólie v obrubě,
• opětovná kontrola s nasazenou obrubou a přirozeným nastavením hlavy uživatele,
• srovnání s hodnotou PD předběžně naměřenou přístrojem.
Po zjištění vodorovné polohy středů zornic následuje zjištění výškové (svislé) polohy středů zornic v brýlích, přesněji řečeno polohy průsečíků pohledových fixačních os s rovinami očnic brýlí.
Omyl č. 5
Při zjišťování výškové polohy středů zornic v brýlích do dálky musí vždy zákazník stát
Výšková poloha středů zornic v anatomicky přizpůsobené obrubě nasazené na obličej může mít podle typu korekce dvě varianty:
• „na přímý přirozený pohled“ – při vodorovném pohledu před sebe do dálky s přirozeným postojem a nakloněním hlavy,
• „na střed otáčení oka“ – při vodorovném pohledu před sebe do dálky a svislém kolmém postavení rovin očnic obruby (zákazník musí pro kolmý pohled většinou kvůli inklinaci obruby zaklonit hlavu). Při měření první varianty musí zákazník stát přirozeně a mít i hlavu přirozeně nakloněnou. Ve druhé variantě může při měření sedět. Před měřením je dobré si na demofólie obruby udělat, podobně jako při měření PD, pomocné vodorovné čáry. Oči optika musí být při posuzování výšky ve stejné výši jako oči zákazníka.
Podrobnosti a další seznam omylů najdete v časopise Česká oční optika, č. 1, 2013.
Autor: Ladislav Najman
2024 © 4stav.cz | Provozovatel: EXPO DATA spol. s r.o. | Webmaster: ORAX, s.r.o., EXPOCOMP, spol. s r.o.