Lupy – pomůcky pro slabozraké

O slabozrakosti mluvíme tehdy, když dojde k trvale zhoršeným funkcím vidění, a to buď překážkami v optických prostředích zabraňujícími průniku světelných paprsků do oka, nebo organickým poškozením senzorické zrakové dráhy.

Není nutno zdůrazňovat, že dobrá schopnost vidění je důležitým faktorem pro vývoj a rozvoj psychických i motorických schopností člověka a že každé zhoršení zasahuje podstatně do všech oblastí jeho života. Týká se to nejen běžných životních aktivit, ale zejména i nemožnosti číst běžný tisk. Proto je i sebemenší zlepšení vidění vítanou pomůckou pro každého slabozrakého.

Příčinou zhoršeného vidění mohou být vrozené anomálie či patologické procesy ve formě zánětů, degenerací, úrazů nebo nádorů. Oční tkáně jsou neobyčejně citlivé na přívod živin a kyslíku, proto každé systémové cévní poškození vede k pomalému nebo i náhlému zhoršení vidění. Na prvním místě mezi příčinami je u stárnoucí populace arterioskleróza projevující se makulární sítnicovou degenerací, postihuje více než 20 % lidí v 7. decéniu života. Diabetická retinopatie, pigmentová degenerace sítnice, atrofie optiku, těžká myopie a glaukom jsou dalšími nejčastějšími příčinami poškozeného vidění.

Hodnocení sníženého vidění probíhá pomocí zjištění zrakové ostrosti na optotypech. Řídíme se dosaženou zrakovou ostrostí po korekci refrakční vady na lepším oku. Za lehkou slabozrakost považujeme V 6/18 (0,3)–6/60, za střední do V 3/60 a za těžkou do V 1/60. Dalším kritériem je rozsah zorného pole, schopnost čtení, adaptace a barvocit. Pro zrakově postižené se k přesnějšímu určení používají speciální optotypy pro slabozraké na vzdálenost 1–2 m, jejichž velikost je na danou vzdálenost vypočítána. Do blízka vystačíme s Jägrovými tabulkami do blízka, s tištěným písmem seřazeným do odstavců podle velikosti od nejmenšího č. 1 do největšího č. 24.

Důležitým, při výběru optické pomůcky často omezujícím faktorem, je věk a inteligence včetně manuální zručnosti slabozrakého. Vybrání pomůcky je přísně individuální a řídí se účelem použití, tedy zda je na dálku či na blízko a na dlouhodobé či krátkodobé použití, na jakou je pracovní vzdálenost.

Optickou pomůckou zvětšujeme slabozrakému obraz na sítnici. Pro vzdálené předměty používáme dalekohled. Pro zvětšení do blízka existují tři možnosti. První možnost spočívá v přiblížení předmětu s použitím patřičné akomodace. Dále můžeme zvětšit přímo předmět (na příklad zvětšená kopie na obrazovce). Třetí alternativou je použití zvětšovací optické pomůcky, která je individuálně přizpůsobena. Úkolem zvětšovací optiky je zvětšením zobrazit předmět v oblasti funkceschopné sítnice. Zvětšením pak rozumíme poměr mezi vzniklým obrazem na sítnici s optickou pomůckou a bez ní.

Více informací najdete v časopisu Česká oční optika září 2004.