Doba plastová a kontaktní čočky

Produkce komunálního odpadu v České republice v roce 2018 představovala průměr 544 kilogramů odpadu na jednoho obyvatele [1]. Jedná se o evropský podprůměr, byť číslo průběžně roste. Z toho důvodu je důraz na třídění odpadu více než adekvátní. Zbarvené kontejnery, sloužící pro recyklovatelné odpady, tvoří nedílnou součást městské zástavby a nádoby na tříděný odpad postupně pronikají i do domácností. Ovšem v některých případech stále není snadné určit, kam který odpad patří.

Řeč je o kontaktních čočkách, jejichž výroba vychází ze speciálních polymerních materiálů. Že kontaktní čočky nepatří do umyvadla nebo toalety, ví snad většina uživatelů, na druhou stranu na základě dotazníkového šetření v počtu 400 lidí vyplynulo, že jeden z pěti uživatelů vhazuje čočky právě do umyvadla nebo toalety [2]. Odtud díky malému rozměru snadno projdou přes první stupeň pročišťování a následně se koncentrují v odpadním kalu.

Pobyt v anaerobním prostředí a působením mikroorganizmů sice naruší povrch čočky a oslabí vazby plastových polymerů, nicméně z takzvaného makroplastu se v ten moment stávají mikroplasty, které se snadno přenášejí do půdy. Upravené čistírenské kaly se totiž mohou používat i jako hnojivo zemědělských polí. Mikroplasty pak kontaminují půdu a vodní plochy, čímž se zpět dostávají k člověku prostřednictvím dýchacího ústrojí nebo formou potravního řetězce.

Mikroplasty dosahují velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů [3]. V České republice je průměrná koncentrace plastů v povrchové vodě necelé čtyři částice na litr [4]. Pro srovnání Temže, protékající Londýnem, obsahuje přes 80 mikroplastů na litr [5].

Na rozdíl od zubní pasty, kdy jedna dávka (1,6 gramu) obsahuje 4000 plastových částic, jsou kontaktní čočky jen zanedbatelným znečišťovatelem. Podle amerických vědců se však v USA dostane do odpadu minimálně 20 tun kontaktních čoček [1].

Jak by tedy měli uživatelé správně nakládat s likvidací kontaktních čoček, potažmo celého balení? Pokud bychom čočky třídili do posledního materiálu, rozdělili bychom jedno balení do čtyř kontejnerů. Krabičku a příbalový leták do papíru, blistr do plastu, hliníkový vrchní přebal blistru do kovu a samotné kontaktní čočky do směsného odpadu.

Je ovšem vyhazování kontaktních čoček do koše tou správnou variantou? Sice se tím zabrání vniknutí mikroplastů do odpadních vod, ale pro některé ekologicky důkladně smýšlející uživatele nemusí být tento způsob likvidace dostatečný.

Správná cesta naštěstí existuje. Výrobce kontaktních čoček Bausch + Lomb nabízí v USA recyklační program One by One a stejnou cestou se vydává i značka ACUVUE® ve Velké Británii [6, 7]. Oba mají společný cíl a rovněž společného partnera, americkou firmu TerraCycle, zabývající se mimo jiné i recyklací nestandardních výrobků. Uživatel má díky těmto programům možnost použité kontaktní čočky přenechávat na speciálních odběrových místech, mezi něž patří i samotné optiky. V TerraCycle jsou pak kontaktní čočky recyklovány do podoby plastových granulí, které mohou být využity při výrobě dalších plastových výrobků.

Společnost TerraCycle se snaží podpořit recyklační programy i prostřednictvím charitativních darů. Za každý kilogram kontaktních čoček dostává odesílatel 100 TerraCycle bodů, což odpovídá hodnotě jedné libry. Při dostatečném počtu bodů budou převedeny na finanční dar pro charitativní organizaci podle výběru majitele bodů.

Oba programy již nastřádaly a recyklovaly desítky tisíc kontaktních čoček, z čehož je patrné, že řada uživatelů pokládá recyklaci takto malých výrobků za opodstatněnou. Bohužel v rámci České republiky zatím podobný způsob recyklace neexistuje. Kontaktní čočky končí v tom lepším případě ve směsném odpadu. Pokud by se však nositel skutečně chtěl zbavovat kontaktních čoček co nejšetrnějším způsobem, můžu si od TerraCycle objednat speciální nádobku, kterou po naplnění kontaktními čočkami odešle zpět do USA.

Literatura:

[1] Odpady. Ministerstvo životního prostředí [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/odpady_podrubrika.

[2] SEDLÁČEK, Štěpán. Kontaktní čočky se v přírodě rozpadají na mikroplasty. ‚Nesplachujte je,‘ nabádají američtí vědci. iRozhlas [online]. 2018 [cit. 2020-10-07]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/kontaktni-cocky-priroda-mikroplasty-ekologie_1808220835_mat

[3] ŠŤOVÍČEK, Vladimír a Miroslav ŠUTA. Mikroplasty ve vodě i v jídle. Kde se tam vzaly? iRozhlas [online]. 2017 [cit. 2020-10-07]. Dostupné z: https://plzen.rozhlas.cz/mikroplasty-ve-vode-i-v-jidle-kde-se-tam-vzaly-6712841

[4] HOLÝ, Jan. České řeky jsou plné mikroplastů, dostávají se i do lidí. Novinky.cz [online]. 2019 [cit. 2020-10-07]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ceske-reky-jsou-plne-mikroplastu-dostavaji-se-i-do-lidi-40275338

[5] CARRINGTON, Damian. Microplastic pollution revealed ‘absolutely everywhere’ by new research. The Guardian [online]. 2019 [cit. 2020-10-07]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/environment/2019/mar/07/microplastic-pollution-revealed-absolutely-everywhere-by-new-research

[6] Bausch + Lomb ONE by ONE Recycling Program. TerraCycle [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné z: https://www.terracycle.com/en-US/brigades/bauschrecycles

[7] The ACUVUE® Contact Lens Recycle Programme. TerraCycle [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné z: https://www.terracycle.com/en-GB/brigades/acuvue