Z fyzikálního hlediska barva vlastně neexistuje, jde jen o zrakový vjem. Dva světelné zdroje se zcela odlišným spektrem mohou vyvolat stejný barevný vjem. Dvě barevné předlohy mohou být proto na denním světle totožné, ale při umělém osvětlení odlišné.
Z fyzikálního hlediska je barva objektivně charakterizována jako vlastnost světla vysílaného do našeho oka ze světelného zdroje, nebo odraženého od předmětu.
Rozložení světelné energie v celém spektru zachycuje spektroradiometr. Složení spektra vyvolává objektivní barevné podráždění sítnice a barevný vjem vzniká až v mozku. Tento barevný vjem je nezávislý na samotné barvě. Ta je výsledkem aditivního mísení barev. Tak mohou být dvě stejné barvy vnímány jako různé (jsou-li např. na různém podkladě).
Barva je určována několika faktory, a to barevným tónem, sytostí a jasem. Pro názornost si uveďme příklad. Jahodová šťáva je červená. Přidání mléka sníží její sytost – červená se stává růžovou až bílou. Přimísením tmavé tekutiny červená šťáva ztrácí jas – tmavne. Nebarevná řada, od černé přes šedou po bílou, je rovněž přiřazována k barvám.
Podrobnější informace najdete v časopisu Česká oční optika únor 2006.
Autor: Milan Anton
2024 © 4stav.cz | Provozovatel: EXPO DATA spol. s r.o. | Webmaster: ORAX, s.r.o., EXPOCOMP, spol. s r.o.