Centrování brýlových čoček – 4. část

Příčiny snížení ostrosti obrazu s brýlovou korekcí

Po nasazení hotových korekčních brýlí ovlivňuje z optického hlediska kvalitu obrazu vznikajícího na sítnici:

• hodnota vrcholové lámavosti čoček,

• vzdálenost brýlových čoček od vrcholu rohovek,

• poloha optických středů (vztažných bodů) čoček v obrubě vůči středům zornic,

• úhel odklonění čoček od svislé roviny, nazývaný někdy podle technických parametrů obruby inklinace,

• prohnutí nosníku obruby – úhel vodorovného odklonění rovin obou čoček v obrubě.

Proto hraje velmi významnou roli dokonalé anatomické přizpůsobení obruby, které se má provádět před měřením údajů pro centrování a při vydávání hotových brýlí, a respektování všech uvedených parametrů.

Dodržení hodnoty vrcholové lámavosti brýlových čoček

Vrcholovou lámavost předepsaných čoček by optik neměl bezdůvodně měnit. Ta je dána předpisem od lékaře nebo optometristy. Jediným důvodem pro objednání čoček o jiné lámavosti, než je na předpise, je jejich jiná vzdálenost od vrcholu rohovky ve vybraných obrubách (nasazených na obličej), než byla při subjektivním měření refrakčního stavu s čočkami ve zkušební obrubě u lékaře nebo optometristy.

Vrcholová lámavost spojek se při zkracování vzdálenosti od oka má zesilovat, hodnota rozptylek se má naopak zeslabovat.

Dodržení polohy optických středů v brýlích

Nedodržení ideální polohy optických středů v brýlích před očima uživatele má za následek vznik nežádoucího klínového účinku (prizma). Ten může působit ve vodorovném a svislém směru. Negativní vliv na zrakovou pohodu má jen pro ty uživatele, kteří mají vyvinuto binokulární vidění, neboli vnímají obrazy pravého a levého oka současně. Vlivem tohoto klínového účinku se oční pár musí při korekci do dálky pro zachování jednoduchého binokulárního vidění stáčet ve vodorovném směru sbíhavě (konvergence), nebo rozbíhavě (divergence).

Rozbíhavé stočení pohledových os očí

je více zatěžující než sbíhavé, na které jsme zvyklí při dívání do blízka. Při vzniku rozdílného klínového účinku ve svislém směru se musí jedno oko nepřirozeně stáčet do jiného svislého úhlu než druhé, což zatěžuje oční pár ještě více než stáčení rozbíhavé. Touto zátěží podle stupně nepřesnosti vznikají po určité době astenopické potíže, které jsou stejné jako při postižení skrytým šilháním (heteroforií). Při vyšších nepřesnostech v centraci může rovnou vzniknout rušivé dvojité vidění, kdy musí uživatel brýlí zavřít jedno oko, aby byl schopen orientace v prostoru nebo čtení.

Nežádoucí klínový účinek v brýlích do dálky určíme pomocí fokometru.

Úhel odklonění čoček od svislé roviny

Jestliže jsou brýlové čočky do dálky v brýlích ve svislém směru nacentrovány na středy zornic a zároveň svisle odkloněny od roviny kolmé k vodorovné pohledové ose, vzniká astigmatismus šikmých paprsků. Jeho vlivem se stává obraz na sítnici uživatelova oka neostrým.

Svislý úhel sklonu čoček má vliv na volbu varianty svislé centrace v brýlích. U svislé centrace upřednostňujeme buď kvalitní bodové zobrazení (centrace „na střed otáčení oka“), nebo binokulární zobrazení bez rozdílného svislého klínového účinku (centrace „na přímý pohled“). Při rozhodování u speciálních typů čoček bychom se měli řídit pokyny pro centraci dané čočky, které by firma dodávající čočky měla optikovi sdělit.

Prohnutí obruby v nosníku

Nevhodné prohnutí nosníku obruby ve vodorovném směru může způsobovat stejné problémy s astigmatismem šikmých paprsků a s tím související snížení zrakové ostrosti uživatele brýlí, jaké se projevují nakloněním čoček ve svislém směru.

Pokračování příště.

Podrobnosti najdete v časopise Česká oční optika, prosinec 2011.

Redakčně kráceno.