4oci.cz
Ilustrační obrázek
Je čas na změnu, průmyslová ...
V představách slavných spisovatelů science fiction z minulého století mělo lidstvo po roce 2000 ...
Ellen Haeserová
Nicotnost pomine, kvalita ...
Ellen Haeserová přijela na letošní veletrh OPTA s přednáškou, v níž popisovala nejen brýlové obruby ...
Jan Sucharda
Jan Sucharda: nestor oční ...
Do bytu v činžovním domě v pražském Břevnově mě od hlavního vchodu vede kolem prášících dělníků Alice ...

Barva duhovky, její vznik, změny a zvláštnosti

21. 12. 2016

Barva očí patří k neměnným vlastnostem člověka, je zaznamenána dokonce i v cestovním pasu. Ale opravdu se barva očí nemůže měnit? Je známo, že spousta novorozenců v severních geografických šířkách přichází na svět s modrýma očima, ale v prvních měsících nebo rocích života se u nich ještě může vyvinout barva hnědá. Proměnu barvy očí mohou způsobit rovněž účinky léků, poranění krční páteře a k přechodné změně občas dochází také v důsledku těžkých psychických poruch.

Zbarvení duhovky závisí na množství melaninu. Jeho hustota rozhoduje o tom, zda bude oko zelené, hnědé nebo modré.

Originální velikost  Zbarvení duhovky závisí na množství melaninu. Jeho hustota rozhoduje o tom, zda bude oko zelené, hnědé nebo modré.

Foto: redakce

 

Vznik barvy duhovky a vliv dědičnosti 

Barva duhovky závisí výhradně na množství melaninu, jenž je produkován melanocyty. Počet melanocytů je u všech lidí zhruba stejný, ovšem existují rozdíly v množství melaninu, které každý melanocyt obsahuje ve své cytoplazmě. Produkci melaninu - alespoň částečně - řídí sympatický nervový systém. Produkce melaninu probíhá ve speciálních buněčných organelách - melanosomech pigmentových buněk. Existují dva druhy melaninu: tmavší eumelanin, který zastává ochrannou funkci proti UV záření, a žlutočervený feomelanin. Oba druhy jsou tvořeny základní stavební částicí, aminokyselinou tyrosinem. Pod UV paprsky se aktivuje tyrosináza, enzym obsahující měď. S pomocí této tyrosinázy a dalších enzymů se tyrosin v několika dílčích krocích přeměňuje na melanin.  

Samotná tvorba melaninu je regulována pomocí hormonů. Hypothalamus, část mezimozku, aktivuje sympatikus a záložní hypofýzu (podvěsek mozkový). Ta vyplavuje hormon MSH (hormon stimulující melanocyty), který podněcuje syntézu melaninu. Je-li přítomno velké množství melaninového pigmentu, má oko hnědou barvu, v případě malého množství je naopak modré. Pokud je pigmentu nestandardně mnoho nebo málo, vznikají „přechodné barvy“, například zelená, zelenohnědá atd. Hnědá barva vzniká na základě absorpce světla melaninem, zatímco modrá barva duhovky je důsledkem rozptylu světla na kolagenových vláknech. Azurová a modrá barva duhovky mají stejnou příčinu - Rayleighův rozptyl, při kterém je krátkovlnné záření rozptylováno podstatně silněji než záření dlouhovlnné. Novorozenci kavkazského původu mají téměř vždy modré, popř. neutrálně šedé oči, protože jejich melanocyty musejí barviva teprve vytvořit. Produkce nastává v okamžiku, kdy je oko vystaveno UV záření. Mimo to se během prvních měsíců života mohou ve stromatu duhovky vytvářet další melanocyty. Do prvních narozenin získá oko zpravidla 50 % konečné pigmentace, do třetího roku dítěte se potom vyvine vlastní barva. Změny se ovšem mohou objevovat až do puberty.

V případě albinismu pigment v duhovce zcela chybí. Při normálním osvětlení se oči jeví jako světle modré, ale jsou-li osvíceny axiálně, zbarví se červeně. To je důsledek chybějícího pigmentového epitelu na zadní straně duhovky, který za normálních okolností zabraňuje pronikání světla, odráženého cévami fundu. U albínů ovšem tato vrstva absorbující světlo není vyvinuta, takže se světlo opět odráží od sítnice a vystupuje z oka ven.

Zbarvení lidského oka určují geny. Za vznikající barvu zodpovídá mimo jiné gen OCA2, který je umístěn na 15. chromozomu. Tento gen, nazývaný též EYCL3, obsahuje stavební plán P-proteinu, který je obsažen v melanocytech. Jeho úkolem je transport melaninu do melanosomů. Transportované množství melaninu rozhoduje o světlejší nebo tmavší barvě duhovky. Drobné odchylky tohoto genu podmiňují zhruba tři čtvrtiny veškerých hnědých a modrých variací barvy oka. V bezprostřední blízkosti tohoto genu řídícího modrou a hnědou barvu byl objeven úsek DNA, který reguluje transkripci genu OCA2. Tento úsek DNA určuje, kolik P-proteinu bude vytvořeno. Druhým genem, jenž je podstatný pro zbarvení očí, je gen GEY neboli EYCL1 v zelené nebo modré variantě, který leží na 19. chromozomu.

Na základě tohoto zjednodušeného schématu dvou genů mohou vzniknout tři varianty: hnědá, zelená a modrá. Hnědá barva je z hlediska dědičnosti dominantní, což znamená, že se prosazuje na úkor jiných barev. I jeden jediný gen hnědé barvy stačí k tomu, aby děti zdědily hnědé oči. Modrá barva se dědí recesivně, takže gen modrých očí musí zdědit oba rodiče, aby byla modrá barva vyvolána i u dítěte. Zelená barva je dominantní ve vztahu k modré, ale recesivní ve vztahu k hnědé barvě.

Změny barvy duhovky 

 

Léky a barva duhovky  

Latanoprost ze skupiny analogů prostaglandinů je známý tím, že trvale mění barvu duhovky. Tento lék se využívá při léčbě zeleného zákalu (glaukomu). Latanoprost je prodáván pod obchodním názvem Xalatan a zpravidla musí být aplikován jednou denně ve formě kapek do spojivkového vaku.

Vedlejším účinkem tohoto analoga prostaglandinů je zvýšený růst řas, proto je pod názvem Latisse používán také pro léčbu domnělých poruch jejich růstu (hypotrichózy). Při této čistě kosmetické indikaci se prostředek nanáší na oční víčka. Pokud se přesto dostane do oka, může snížit intraokulární tlak a tím zakrýt riziko glaukomu.

Xalatan (případně Latisse) podněcuje tvorbu melaninu a tím u zhruba 40 % pacientů způsobuje hnědnutí duhovky. To je způsobeno stimulací enzymu tyrosinkinázy, který přetváří aminokyselinu tyrosin na melanin. Světlooké pacienty je tedy nutné upozornit na tento efekt ještě před nasazením léku.  

Ke změně původně modré duhovky na hnědou stačí často již šest měsíců používání tohoto prostředku. Pokud je lék opět vysazen, získaná barva duhovky zůstane zachována, přičemž pigmentace ani neustupuje zpět, ani se dále nezvětšuje.

Změna barvy duhovky v případě disociativní poruchy identity  

Člověk, který trpí disociativní poruchou identity (mnohočetnou poruchou osobnosti), zjednodušeně řečeno v jednom těle ukrývá několik osobností nebo částí osobnosti.

Spouštěčem této poruchy bývá těžká traumatická situace, kterou postižený prožil. Vlastní osobnost takovou událost vnímá jako příliš bolestnou na to, aby ji v konkrétním okamžiku mohla snášet sama, a tak postižený člověk během traumatu zcela potlačí svůj normální stav vědomí. Upadne do určitého druhu hlubokého transu a aktuálního dění se potom účastní většinou jen pasivně. Vzpomínky na prožité události tak nejsou stále přítomny, nýbrž bývají zasunuty za jakousi amnestickou bariéru, což znamená, že vlastní vědomí neumožní na tyto zážitky vzpomínat.

Pokud se osoba opakovaně dostává do podobné traumatické situace, může být tento odštípnutý fragment vzpomínky prostřednictvím odpovídajícího spouštěče, který je propojen s původním zážitkem, stále znovu vyvoláván do vědomí. V extrémním případě, to znamená při pokračující dlouholeté traumatizaci, se vytvářejí oddělené alternativní „samostatné osobnosti“.   

Někteří lidé v sobě ukrývají až sto různých osob, které se často navzájem znají. Zpravidla ale hlavní osoba o existenci mnoha identit ještě neví a v průběhu života nebo terapie je teprve musí poznat. Každá z osobností má zcela jiné potlačené zkušenosti a vyvíjela se vždy v jiné krizové situaci, aby dokázala adekvátně zareagovat na okolní prostředí. Na základě toho se od sebe v jistých ohledech velmi silně odlišují, a proto mohou vykazovat různé příznaky, alergie nebo případně závislosti. Z toho důvodu je léčba nemocných velmi náročná.

Oči jsou těmito změnami postiženy také, a to například v podobě ametropie, zdvojených obrazů, úplné nevidomosti nebo výpadků zorného pole spojených s migrénami, které doprovázejí přechod na jinou osobnost. Během tohoto přechodu se může měnit i barva očí. Příčinou této změny je jeden podstatný faktor: stres a s ním spojené rozdílné působení sympatiku na oči.

Stres dokáže vyvolat lehkou změnu barvy očí dokonce i u psychicky zdravých lidí. Je-li tělo vystaveno zátěži, mění se produkce melaninu v důsledku vyššího výkonu sympatického nervového systému. Podle hustoty pigmentu se potom barva očí může jevit jako světlejší nebo tmavší. Přesný průběh změny barvy duhovky se zatím nepodařilo zcela vysvětlit. Vycházíme z toho, že za změnu jsou zodpovědné hormony a procesy se podobají těm, které nastávají v průběhu podávání analog prostaglandinů.

Dlouhou dobu se mělo za to, že změnu barvy očí u sebe vidí jen samotní pacienti trpící disociativní poruchou identity, stejně jako si například lidé s anorexií připadají stále tlustí. Tato teorie je ovšem již vyvrácena, protože fenomén změny barvy očí popsalo mnoho různých terapeutů a psychiatrů.

Změna barvy duhovky v důsledku poškození krční páteře 

Změny barvy duhovky se mohou objevit rovněž po poranění krční páteře. Je-li při porodu nebo například po dopravní nehodě krční páteř postižena hyperflexí, může dojít k poškození sympatických nervových drah, které vedou do oka. Nervová vlákna opouštějí páteř v místě přechodu mezi krčními a hrudními obratli a stoupají nahoru k oku, takže poškození této oblasti může mít na oko přímý vliv. V důsledku narušené sympatické inervace je postižené oko světlejší. Dochází k heterochromii (odlišnému zbarvení duhovek).

Zvláštnosti barvy duhovky  

Heterochromie

Heterochromie může postihnout celé oko, takže každé oko má zcela odlišnou barvu, například zelenou a modrou (Heterochromia simplex). Častěji se ovšem setkáváme s centrální heterochromií, kdy se jedna duhovka skládá ze dvou různě barevných prstenců. V případě sektorální formy se pouze část jedné duhovky liší od základní barvy celého oka. Tyto zděděné zajímavosti většinou představují fyziologický jev, který nevyžaduje lékařskou diagnózu. Na jeden milion lidí připadají zhruba čtyři osoby s touto odlišností.

Névy duhovky 

Rozdílná pigmentace duhovky může být vyvolána také névy. Névus je nezhoubný (benigní) nádor pokožky nebo sliznice, který se po vytvoření již zpravidla nezvětšuje a nevystupuje nad okolní kůži. Pigmentové névy, lidově zvané také mateřská znaménka nebo jaterní skvrny, nemusí nutně představovat problém, ale je třeba pravidelně sledovat jejich změny, protože se z nich se zvýšenou pravděpodobností může vyvinout maligní melanom.  

Redakce.

 

Autor:   redakce  

    [ Katalog firem ]

LUMIEN OPTIC - Zuzana Hanková

Dioptrické brýle, sluneční brýle, velký výběr obrouček, kontaktní čočky, vše ...

Oční Optika Jaroslav Policar

Prodej brýlových obrub a sortimentu z oboru oční optiky. Výroba brýlí na ...

Oční centrum FILIP Kravaře

Široká škála brýlových obrub všech značek českých i světových návrhářů ...

Fokus Optik, a.s., Praha 6

Kvalitní a komplexní péče o zrak. Široký výběr cenově dostupných korekčních ...

Oční optika Maliňáková

Oční optika - brýle, kontaktní čočky, lupy, měření zraku, pouzdra.

Optika Zdeněk Glajc

Prodej a opravy dioptrických a slunečních brýlí. Prodej brýlových pouzder ...

Ilustrační obrázek
Je čas na změnu, průmyslová ...
V představách slavných spisovatelů science fiction z minulého století mělo lidstvo po roce 2000 ...
Ellen Haeserová
Nicotnost pomine, kvalita ...
Ellen Haeserová přijela na letošní veletrh OPTA s přednáškou, v níž popisovala nejen brýlové obruby ...
Jan Sucharda
Jan Sucharda: nestor oční ...
Do bytu v činžovním domě v pražském Břevnově mě od hlavního vchodu vede kolem prášících dělníků Alice ...

Vygenerováno za 0.091 sec
Informační portál mapující oblast oční optiky a optometrie. Posláním portálu je srozumitelnou formou oslovit co nejširší veřejnost se zájmem o vidění, zrak, módní trendy a konkrétní služby v oblasti oční optiky. Součástí portálu je katalog firem a jejich produktů a služeb.
Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

2019 © 4stav.cz | Provozovatel: EXPO DATA spol. s r.o. | Webmaster: ORAX, s.r.o.,  EXPOCOMP, spol. s r.o.