Tetování rohovky

Tetování rohovky, v angličtině známé pod názvem keratopigmentation (KTP), je metoda, která se používá ke změně barvy očí a zlepšení estetického vzhledu nebo zrakových funkcí očí. Cílem je vylepšit vzhled oka pomocí zákroku, při kterém je pigment dodáván do rohovkového stromatu [1].

Indikace pro tetování rohovky je možné rozdělit do dvou kategorií: kosmetické, ke zlepšení estetického vzhledu nevzhledného nevidomého oka, a terapeutické, k léčbě omezujících vizuálních symptomů, jako je světloplachost nebo diplopie. Mezi kosmetické indikace patří rohovkové jizvy a jejich vaskularizace, jizevnaté keratitidy a ftízy bulbu. Mezi terapeutické indikace lze zařadit albinizmus, aniridii, kolobomy duhovky, keratokonus a defekty duhovky. KTP je proto vhodnou alternativou složitějších chirurgických zákroků, například enukleace, eviscerace, penetrující keratoplastiky, ale i alternativou k nošení barevných kontaktních čoček. Mezi kontraindikace patří probíhající oční záněty, stafylom, glaukom, záněty předního segmentu, pásová keratopatie a těžší formy syndromu suchého oka. Zákrok nemohou podstoupit ani pacienti, jejichž rohovka je tenčí než 300 μm [1, 2, 3].

Výběr pigmentu

Pigmenty použité při zákroku by měly být minerálního původu, mísitelné s vodou, dále by se měly snadno sterilizovat, neměly by dráždit rohovku nebo být schopné propouštět světlo. Nedoporučuje se používat pigmenty obsahující chrom, kadmium nebo kobalt. Vlivem vývoje KTP technik byly vytvořeny mikronizované minerální pigmenty, u kterých je riziko vzniku imunitní reakce nižší než u běžných minerálních pigmentů a které mají širokou škálu barev [2, 3].

Předoperační vyšetření

Před operací by mělo být provedeno kompletní oční vyšetření včetně vyšetření zrakové ostrosti, biomikroskopie oka, vyšetření povrchu oka při syndromu suchého oka a očního pozadí, aby se vyloučily skryté oční patologie, které by mohly omezit úroveň zrakové ostrosti. Dále probíhá pachymetrie a topografie rohovky, fotodokumentace rohovky, optická koherentní tomografie předního segmentu k posouzení hloubky a rozsahu rohovkových zákalů a v neposlední řadě posouzení spokojenosti pacienta s výsledkem zákroku [3, 4].

Metody provedení KTP

K provedení KTP byly navrženy různé metody, jejichž výběr záleží na různých patologiích pacientova oka, například na hlubokých nebo povrchových rohovkových neprůhlednostech a jiných poruchách zrakových funkcí. V poslední době byly pro výkon KTP popsány tři techniky: povrchová automatizovaná KPT (SAK), intrastromální manuální KPT a KPT za použití femtosekundového laseru (FAK), [1, 3].

Povrchová automatizovaná KPT

Povrchová KPT se nejčastěji používá v situacích, kdy jsou neprůhledné svrchní vrstvy rohovky, kdy jizvy zasahují do rohovky nebo k vytetování detailů duhovky. V počátku operace se vyznačí velikost a průměr zornice. Malými vpichy se zavádí požadovaný pigment do svrchních vrstev stromatu až do hloubky 120 μm od povrchu rohovky. V závislosti na tetované oblasti rohovky se používá různé množství jehel s jednorázovými hroty. Limbus a zornice se tetuje hrotem jedné jehly, zatímco při tetování duhovky se používá hrotů několika jehel [1, 3].

Intrastromální manuální KPT

Při metodě intrastromální manuální KPT se nejdříve vyznačí průměr zornice a následně se vytvoří dva až čtyři paprskovité řezy od limbu až po hranici vyznačené zornice. V daných paprsčitých řezech se po obvodu provede intralamelární disekce. Disekce se provádí tak dlouho, dokud nástroj nedosáhne k nejbližšímu řezu z obou stran, kdy dochází k disekci celé rohovky od periferie po zornici. Následně je požadovaný pigment injikován kanylou do vytvořeného rohovkového tunelu. Pro tetování zornice se vytvoří obloukovitý řez, který se nedotýká paprsčitých řezů. Uvnitř tohoto řezu se provede disekce rohovky a zornice je obarvena za použití kanyly s černým pigmentem [3, 5, 6].

KTP za použití femtosekundového laseru

KPT s použitím femtosekundového laseru je nejnovější metodou, během které se vytvoří jeden stromální tunel (technika jednoho tunelu) nebo dva stromální tunely (technika dvojitého tunelu). Při technice jednoho tunelu se femtosekundovým laserem vytvoří kruhový tunel s vnějším průměrem 9,5 mm a vnitřním průměrem 5,3 mm a vertikální paprskovitý řez o délce 4 mm. Poté se intralamelární tunel disektorem otevře a rozevře se k vnějším hranicím rohovky až k limbu. Nakonec je požadovaný pigment injikován přes vertikální řez kanylou [2, 3].

U techniky dvojitého tunelu se vytvoří dva tunely, první v hloubce přibližně 400 μm a druhý 200 μm od povrchu rohovky. Každý z tunelů má specifický účel – hlubší tunel zabraňuje průchodu světla a svrchní tunel pomáhá napodobit barvu druhého oka. Touto technikou je možné lépe napodobit anatomii duhovky, kdy světlejší pigment je aplikován do svrchního a tmavý pigment do hlubokého tunelu [2, 3].

Pooperační péče

Pooperační péče by měla zahrnovat používání protizánětlivých antibiotik a analgetik ve formě očních kapek, aby se předešlo možné infekci a bylo dosaženo dobrých výsledků. Doporučuje se provádět vyšetření štěrbinovou lampou a pořizovat fotodokumentaci pacienta den, týden, měsíc, tři měsíce, šest měsíců a poté každoročně po operaci, aby se odhalily možné komplikace [3].

Komplikace

Stejně jako u jiných chirurgických zákroků, rovněž u KTP hrozí určité komplikace, které lze rozdělit na biologické a funkční. K těm biologickým se řadí změna barvy pigmentu, vyblednutí barvy a neovaskularizace rohovky. Mezi funkční komplikace patří světloplachost, omezení zorného pole, dokonce i zkreslení výsledků při vyšetření magnetickou rezonancí [3].

Závěr

Tetování rohovky je účinnou metodou k odstranění estetických, ale i funkčních problémů. Při výběru vhodné metody KTP je potřeba důkladně zhodnotit pacientův oční stav na předoperačním vyšetření. KTP lze považovat za bezpečný zákrok, který je alternativou rozsáhlejších a invazivnějších očních operací. I přes zmíněné výhody je nutné provádět výzkumy ke snížení možných pooperačních komplikací. 

Bc. Markéta Žáková

Přírodovědecká fakulta

Univerzity Palackého v Olomouci

katedra optiky

Literatura:

[1] ALIÓ, J.; RODRIGUEZ, A.; EL BAHRAWY, M.; ANGELOV, A. a ZEIN, G. Keratopigmentation to Change the Apparent Color of the Human Eye: A Novel Indication for Corneal Tattooing. Cornea, Vol. 35, 2016, No. 4, p. 431–437.

[2] ALIÓ, J.; AMESTY, M.; RODRIGUEZ, A. a EL BAHRAWY, M. Text and Atlas on Corneal Pigmentation. London: JP Medical, 2015. ISBN 978-93-5152-906-4.

[3] NEMA, H. V. a NEMA, N. Recent Advances in Ophthalmology: Volume 14. London: JP Medical, 2019. ISBN 978-93-5270-901-4.

 [4] FERRARI, F.; VAN HASELEN, R. The Safety and Effectiveness of a Novel Annular Keratopigmentation Method: A Case Report. Case Reports in Ophthalmology, vol. 9, 2018, No. 1, p. 35–42.

[5] KARSLIOGLU, M. Z.; TAS, A. Y.; KESIM, C.; SAHIN, A. a MUFTUOGLU, O. Keratopigmentation: Is it a Miracle or an Adventure? Beyoglu Eye Journal, vol. 5, 2020, p. 32–37. ISSN 2459-1777.

[6] ALIÓ, J.; SZAFRAN, A.; SIREROL, B.; MIRANDA, M. Corneal Tattooing (keratopigmentation) to restore cosmetic appearance in severely impaired eyes with new mineral micronized pigments. The British journal of ophthalmology, vol. 94, 2009, No. 2, p. 245–249.

[7] ŽIAK, P.; KAPITÁNOVÁ, K.; HALIČKA, J. a MOJŽIŠ, P. Keratopigmentácia (tetováž rohovky) – prvé skúsenosti. Česká a slovenská oftalmologie, vol. 74, 2018, No. 4, p. 140–144.