Valentýnské brýle

Brýle se stranicemi ve tvaru nohou s lodičkami jste už mohli jednou vidět - jejich přední část měla tvar dvojích úst. Inspirovaly se Mae Westovou (podle níž vznikla i pohovka ve tvaru rtů).

U těchto brýlí si můžete položit „několik klíčových otázek pro dnešní den“:

1. Kam to svět spěje, když se místo seriózních faktů objeví dívčí nohy jako brýle!

2. Je stranice s dívčíma nohama sexistická, nebo není? Mohou být brýle sexistické? Byla by sexistická i stranice s mužskou nohou a polobotkou? Jsou nohy sexistické, občas sexistické, nebo jsou nohy prostě jen nohy? Může se o pojmu sexistický žertovat, nebo nesmí? Pohybujeme se na tenkém ledě, když některé pojmy vyslovujeme? Doplnění další otázky je na čtenáři.

3. Evergreenová otázka posledních dvaadvaceti (?) let: je Valentýn importovaný svátek, nebo ne?

Protistrany se mohou začít přít, aby nevyšly ze cviku argumentace a odpočinuly si na chvilku od vážné současnosti (i odvěkosti).

Ale prosím, podle pravidel rétoriky, tedy žádné:

• klamné analogie, ne argumentace ad baculum (zastrašování),

• ad hominem (kdy útočíme na osobu a nemluvíme o věci samotné),

• ad populum (kdy zobecňujeme a emotivně apelujeme na své okolí, že s námi přece musí souhlasit),

• ad verecundiam (kdy používáme citáty od osobností namísto našich argumentů),

• ukvapená zobecnění, dvojsmyslnosti, napadání ze zálohy a podobně.

Třetí strana, která argumentovat nechce, se může podle přísloví příslovečně smát.

4. Nebylo by třeba řešit jiné, životně důležitější věci než nohaté brýle? Třeba to, kam směřuje Česká republika, Evropská unie, svět, vesmír, jak se má teď recese (nemá, chudák, taky chřipku?), jestli mají všichni dost peněz za práci, kterou dělají, a nemusejí mít druhé povolání,  jak jsou na tom profese, které se věnují očím (a nejen ty), jak se daří optikám, jak je na tom teď vzdělávání a podobně.

5. Jednou za čas má smysl nechat vážný svět i profesi, která vás baví, být a projít se okolo řeky

...nebo se prostě jen chvilku smát nad fotografií s nohatými brýlemi.