Poruchy binokulárního vidění: pohled do angloamerické praxe

Pomůcky a cvičení používané při vizuálním tréninku

Nabídka pomůcek a cviků je velmi rozmanitá. V následujících odstavcích si některé z nich představíme podrobněji.

Trenaglyfy a vektogramy

Trenaglyfy používají ke cvičení červeno-zelené filtry. Slouží k výcviku vergence a měly by zlepšit vergenční flexibilitu. Jsou složeny z červených a zelených objektů (pevných nebo variabilních), které jsou disociovány pomocí anaglyfických (červeno-zelených) brýlí nebo předsádek.

Variabilní trenaglyfy se skládají ze dvou transparentních fólií. Na jedné fólii jsou zelené, na druhé červené objekty. Ty jsou identické, liší se pouze barvou. Posunováním fólií se zvyšují nároky na vergenci. Vzdálenost pozorovatele zůstává konstantní. Proband se fúzí snaží červené a zelené objekty spojit, aby je viděl jednoduše a zřetelně.

Pokud se červený filtr nachází před pravým okem a zelený před levým, je zelený objekt vnímán pravým okem a červený okem levým. Jestliže se posune fólie se zelenými objekty doleva a s červenými objekty doprava, musí nastat konvergence, aby došlo k fúzi objektů. Pokud se objekty posunou protichůdně, musí proband divergovat, aby obrazy spojil.

Posunem fólií od sebe je oddělena rovina vergence a akomodace. Při cvičení konvergence je její rovina před rovinou akomodace, při cvičení divergence leží za ní. Čím větší je vzdálenost mezi rovinou vergence a akomodace, tím obtížnější je dosáhnout fúze.

Pevný trenaglyf představuje destička z umělé hmoty, na níž se nacházejí červené a zelené testovací objekty, které mají konstantní vzdálenost. Cvičení s pevnými trenaglyfy vyžaduje trhavé změny vergence, proto má vyšší stupeň obtížnosti než variabilní trenaglyfy.

Vektogramy patří stejně jako trenaglyfy ke cvičení vergence. Jsou opět buď variabilní, nebo pevné. K oddělení obrazů dochází prostřednictvím polarizace. Používají se méně často, neboť jsou dražší.

Plusové a minusové čočky

Tyto čočky jsou využívány především při cvičení akomodace. Dioptrická mohutnost závisí především na věku probanda, protože maximální minusová hodnota nesmí být větší než polovina maximální akomodační schopnosti. Cílem cvičení je roztřídění čoček. Jedná se o monokulární výcvik akomodace. Probandovi je předloženo 6 až 8 neoznačených plusových a minusových čoček. Jeho úkolem je seřadit čočky od nejsilnějších minusových po nejsilnější plusové čočky.

Další cvičení akomodace je označováno jako „Loose Lens Rock“. Cvičí se při něm rovněž jak flexibilita, tak akomodace. Nejprve se cvičí monokulárně, poté binokulárně.

K jednoduchým pomůckám pro cvičení patří rovněž kuličková šňůra, pevné a volné karty.

Přeložila prof. MUDr. Blanka Brůnová, DrSc.

Literatura: Krawczyk, I., Grein, H.-J.: Störungen des Binokularsehens, Einblicke in die anglo-amerikanische Sichtweise, Teil 3, DOZ 2/2011, str. 69-72.

Podrobnosti najdete v časopise Česká oční optika, květen 2012.