Hypertenze aneb proč má optometrista měřit krevní tlak

Hypertenze je hodnota závislá na pohlaví a věku. Muži trpí hypertenzí častěji než ženy a se vzrůstajícím věkem případů onemocnění touto chorobou přibývá. Všeobecně lze hypertenzi definovat jako zvýšení tělesného tlaku nad 140/90 mmHg při měření osob starších 18 let.

Kritické hodnoty se pohybují okolo 250/130 mmHg. V tomto stavu dochází k výraznému poškození cév v ledvinách, mozku a na sítnici. Neléčená hypertenze končí v mnoha případech smrtí.

Riziko vzniku hypertenze podporuje kouření, alkohol, nevhodná strava s vysokým obsahem tuků a soli, sedavé zaměstnání a málo pohybu.

Lékařská klasifikace dělí hypertenzní stav na tři stupně – normální tlak, prehypertenze a hypertenze.
Z 90 % se jedná o primární onemocnění neznámé etiologie. Zbylých 10 % je hypertenze sekundární, získaná v důsledku jiných onemocnění, např. onemocnění ledvin.

Hypertenzní změny v oku

U mnohých pacientů se hypertenze projevuje zamlženým viděním a bolestí hlavy. Tyto projevy provázejí mnoho onemocnění a jsou typické pro refrakční vady. První cesta pacienta s hypertenzním onemocněním vede proto k oftalmologovi nebo optometristovi. Mnozí z vyšetřujících by se mohli domnívat, že se jedná například o vývoj presbyopie a dočasně pacientovi uleví novou korekcí. Tato korekce však v době poklesu krevního tlaku nebude vyhovovat.

Hypertenze se, mimo jiné, potvrdí vyšetřením očního pozadí, kde se nalézají změny typické pro toto onemocnění.
 
Při hypertenzi se poškození sítnice vyvíjí ve třech stádiích:
– angiosclerosa – cévní změny a odpovídající projevy poškození,
– retinopatie – cévní a retinální změny,
– neuroretinopatie – změny na zrakovém nervu.

V prvním stádiu při hypertenzních změnách v oku dochází ke tvrdnutí a zbytňování stěn arterií. Tento stav je způsoben ukládáním cholesterolu mezi vnitřní elastickou membránou arterií a vnější endotelovou vrstvou stěny. Vizuálně se projevuje zúžením arterií a stříbřitou linkou podél jejich stěn. Průsvit arterií je nepravidelný. Někdy se zabarvení průsvitu cév jeví jako červenohnědé. V důsledku zužování arterií a zvyšování tlaku v nich dochází k jejich napřimování. Následuje fenomén křížení. Napřimující se arterie překříží vénu a sníží tak její průchodnost.

V dalším stádiu hypertenze se začínají na sítnicových cévách objevovat drobné výdutě (aneurizma). Následně dochází k různě velkým zakrvácením (hemoragie). S postupujícím poškozením oka se na sítnici objevují bílá „vatová“ ložiska. Vysoké poškození signalizují žlutá ložiska ukládajícího se cholesterolu.

Celkové poškozování průchodnosti arterií a následně vén vede k retinálnímu a makulárnímu edému.

V důsledku edému dochází k exkavaci papily a následnému utlačování a poškozování optického nervu v místě jeho výstupu. Při vyšetření na perimetru lze vidět změny v zorném poli.

Vzhledem k tomu, že sítnice je jediným místem v celém těle, kde lze pouhým okem, bez složitějších vyšetření, pozorovat stav krevního řečiště v těle, lze podle jejího obrazu posuzovat celkový vývoj onemocnění.

Z důvodu prevence u hypertenze by tedy bylo vhodné, aby součástí optometristického vyšetření bylo kontrolní měření krevního tlaku a prohlídka očního pozadí.