Autorefraktory – princip a přesnost měření

Otázku, na jakém funkčním principu moderní autorefraktory pracují a jak přesné jsou výsledky jejich měření, se pokusil zodpovědět Dr. W. Wesemann. Po objektivním vyšetření refrakce padesáti studentů pěti typy autorefraktorů srovnal získané údaje s výsledky předchozího pečlivého mono i binokulárního subjektivního vyšetření refrakce těchto probantů.

První dva autorefraktory - Canon Autoref RK-F1 (Japonsko) a Zeiss-Humphrey Autorefraktometer Acuitus 5015 (BDR/USA) - jsou plně automatické, u dvou dalších - Shin-Nippon Accuref-K 9001 (Japonsko) a MRK-3100 Charops (Korea) - musí centraci provádět vyšetřující.

Tyto čtyři přístroje mají zabudovaný systém uvolňující akomodaci a zabraňující vzniku přístrojové myopie. Pacientem fixovaný diapozitiv se před měřením i během měření zamlžuje. Tento systém chybí u dětského refraktometru SureSight (USA), který však umožňuje vyšetření refrakce z větší vzdálenosti (0,35 m). Umožňuje vyšetření refrakce také u malých dětí, ale pokud možno v cykloplegii.

Autorefraktory Acuitus 5015 (Zeiss-Humphrey) a Accuref-K 9001 (Shin-Nippon) využívají při stanovení refrakce principu skiaskopie. Pomocí infračerveného paprsku a čtyř fotoelementů vyhodnocují a stanoví - měřením rychlosti, kvality a směru reflexu - refrakci vyšetřovaného oka.

Autorefraktory Canon RK-F1 a Charops MRK-3100 stanoví refrakční vadu po vyhodnocení formy a velikosti sítnicového obrazu (u sférické vady kruhovitého, u astigmatizmu eliptického), zachyceného filmovou kamerou. U refraktoru Charops je sítnicový obraz tvořen jen šesti body.

U refraktometru SureSight je infračervený paprsek odražený od sítnice veden před zobrazením kamerou přes senzor (Hartmann-Shack), který tvoří mřížku z malých spojných čoček. Po vyhodnocení obrazu této mřížky (velikosti a zkreslení jednotlivých ok) poskytuje údaje o refrakci vyšetřovaného oka.

Při zpracování údajů získaných třemi opakovanými měřeními bylo využito pět kritérií - diference sférického ekvivalentu, diference v cylindrických hodnotách, diference v poloze os cylindru, totální astigmatické diference a tzv. Power-Vektor analýzy. Srovnání hodnot sférického ekvivalentu zjištěného subjektivně a objektivně je zobrazeno na.

Při srovnání výsledků měření refrakční vady u dospělých, které byly získány objektivním vyšetřením, s hodnotami subjektivního vyšetření byl rozdíl ve sférickém ekvivalentu u 79-82 % menší než 0,51 D, u celkové astigmatické diference u 90-99 % vyšetřených menší než 0,63 %. Proto je nezbytné, aby výsledky získané měřením na autorefraktorech byly vždy ověřeny subjektivním vyšetřením refrakce, a to jak mono, tak binokulárně.

Podrobnější informace najdete v časopise Česká oční optika, červen 2005.

Zdroje, ze kterých autor čerpal, naleznete také v časopise.