Vsazování brýlových čoček do obrub

Pracoviště by mělo být vybaveno spolehlivým a bezpečným prostředkem k nahřívání plastových obrub nebo plastových částí kovových obrub (dříve plynový kahan, dnes horkovzdušný elektrický nahřívač). Dále by neměla chybět miska s vodou na chlazení, případně i hašení hořících obrub.
Před vsazením čoček do obrub s očnicemi musí být drážky očnic i obě čočky, zvláště jejich fazety, dokonale očištěny a osušeny!

Vsazování čoček se provádí v závislosti na materiálu obruby:
• bez nahřívání – obruby z kovů, z elastických plastů, z netradičních materiálů (dřevo, mamutovina);
• po nahřátí – obruby plastové, hlavně z acetátu celulózy, které jsou v současné době nejrozšířenější, dále propionátové, optylové, ale i klasické celuloidové, rohovinové a želvovinové obruby.

Vsazování bez nahřívání
Nejčastěji v očních optikách pracujeme s obrubami kovovými. Kovové obruby s očnicemi bývají většinou opatřeny rozebíratelnými zámky na očnicích ve tvaru oček, více či méně maskovanými. Po povolení šroubku, kterým bývá zámek spojen, můžeme očnici roztáhnout, vložit čočku fazetou do drážky v očnici a utažením šroubku v zámku pak očnici kolem čočky pevně stáhnout. U všech kovových očnic se musí provést po vsazení čočky zajištění šroubku v zámku očnice proti samovolnému uvolnění. Zajištění lze provést roznýtováním konce šroubku speciálními nýtovacími kleštěmi, našroubováním matky na vyčnívající konec šroubku, zakápnutím hlavičky šroubku lakem nebo použitím speciálního lepicího tmelu, který se nanese před zašroubováním šroubku do jeho závitu.

Prohnutí očnic kovových obrub je nutné před vsazením čoček upravit podle prohnutí břitu fazety na čočkách. V opačném případě bychom se vystavovali nebezpečí tlaku části očnice na fazetu čočky, který by mohl způsobit vyskočení čočky z drážky nebo při vsazování minerální čočky odštípnutí jejího okraje.
Velikost zabroušené čočky musí být taková, aby čočka v očnici pevně seděla, kovová očnice však nesmí působit na hranu fazety minerální čočky příliš velkým tlakem, aby čočka v místě tlaku nejevila známky vnitřního pnutí. Kontrolu vnitřního pnutí minerálních čoček v kovových obrubách musíme provádět u každé zakázky, a pokud se pnutí prokáže, musíme čočku opakovaným jemným přebroušením zmenšit a případné ostré hrany na okraji čočky opatřit jemnou ochrannou fazetou. Ke kontrole vnitřního pnutí se používají tenzoskopy (obr. 1), jejichž funkce je založena na poznatku, že v místě pnutí optického materiálu dochází k tzv. dvojlomu, kdy se procházející paprsek rozdělí na dva polarizované v rovinách kolmých na sebe. Základem tenzoskopů jsou dvě polarizační fólie, mezi něž se vkládá testovaný vzorek. Polarizační fólie jsou vůči sobě stočeny o 90°, takže jimi neprochází žádné světlo. Testovaná čočka má po vložení mezi polarizační fólie tenzoskopu v místě pnutí světlé skvrny barevně odlišené od okolí, kde pnutí není buď žádné, nebo je nižšího stupně.

Některé nové plastové materiály na výrobu obrub jsou i za normální pokojové teploty tak pružné, že umožňují vsazení čoček bez nahřátí. Nahřívání takových obrub by mohlo za určitých okolností způsobit i jejich poškození. Při nákupu nových obrub z neznámého materiálu by měl oční optik dostat od dodavatele přesné pokyny o způsobu vsazování čoček a postupu při přizpůsobování těchto obrub.

Podrobnější text najdete v časopisu Česká oční optika prosinec 2008.