Sportovní optometrie

Nároky na informovanost, které na nás moderní věda klade, dnes nemůžeme splňovat ve všech případech. Domnívám se, že to povede rovněž k rozdělení optiky i optometrie na specializovaná pracoviště, která se budou úzce věnovat jednotlivým problémům. Ať chceme nebo ne, musíme si přiznat, že množství novinek a informací, které na nás tyto obory denně chrlí, převyšuje naše možnosti být ve všech směrech absolutně „in“. Ani systém celoživotního vzdělávání neumožňuje dopodrobna se seznámit s raketovým vývojem všech příbuzných a potřebných vědních oborů. A tak vedle dnes již běžně používaných názvů „dětská optika“ nebo „optometrie a optika pro slabozraké“ vznikají postupně pracoviště, která se specializují např. pouze na strabismus nebo na fyziologii vidění v souvislosti s jinými onemocněními lidského organismu. Přirozeným vývojem se oddělila aplikace kontaktních čoček, optometrie je tedy dnes uznávána jako samostatný obor. Takže to, co se ještě v nedávných dobách minulého tisíciletí nazývalo společným názvem „oční optika“, je dnes několik samostatných oborů, vyžadujících specializované a úplné vzdělání.

Člověk je stále „dokonalejší“, ale hlavně stále více přemýšlí nad kvalitním viděním a ochranou zraku při činnostech, které s sebou doba přináší. Vzhledem k tomu, že sport dnes neodmyslitelně k životu patří a alespoň rekreačně se mu věnuje stále více lidí, nabízí se nám specializace, která pokrývá velké procento populace. Množstvím informací v oborech, které přímo nebo nepřímo s touto činností souvisejí, se „sportovní optometrie“ může směle nazývat specializovaným oborem už dnes.

Úvodem se pouze dotknu vědních oborů, o kterých bychom měli mít alespoň letmý přehled, chceme-li se této specializaci věnovat.

Vidění jako takové je tvořeno chemickými procesy a následnými impulsy přenášenými nervovou soustavou na základě nervových vláken očního nervu. Světlo dopadající na sítnici přes optickou soustavu očního bulbu dráždí světelné receptory (tyčinky a čípky), které tento podnět předávají ke zpracování do mozku. Je dnes obecně známo, že tělesná námaha při sportu nebo adrenalin, vylučovaný při napětí do organismu, ovlivňují veškeré chemické procesy v těle. Tudíž musí zákonitě ovlivnit i proces vidění. Je tedy velmi důležité se s těmito obecnými zákonitostmi seznámit, abychom mohli dostatečně předvídat děje, které se s viděním budou odehrávat při vylučování adrenalinu do krve a procesech, které odstartuje zvýšená tělesná nebo psychická námaha.

Měli bychom znát základní anatomickou stavu nejen oka, ale celé lebky a hlavy, abychom věděli, jakým řečištěm je do míst, která nás zajímají, přiváděna krev a jakými nervovými pletenci jsou příslušné oblasti inervovány. „Přiškrtíme-li“ nevhodně zvolenou optickou korekční pomůckou cévy přivádějící krev do okolí oka, rozhodně to k dobrému vidění nepřispěje. Stejně tak když stranice brýlí bude příliš tlačit na zakončení nervu nervus trigeminus za ušním boltcem. Způsobený diskomfort pak sníží výkon sportovce.

Není na škodu znát základní histologickou stavbu pokožky, složení potu a jeho agresivitu vůči některým materiálům. Důležité je předvídat chemické reakce, které při pocení vzniknou na povrchu materiálů optických pomůcek, a jejich možný negativní vliv na kůži.

U žen je třeba se zajímat o složení make-upu a ostatních dermatologických prostředků v souvislosti na reakci potu s nimi a následné ovlivnění materiálů korekční pomůcky nebo jejího upevnění na hlavě.

Odtud přecházíme k samotnému oku a jeho přídatným orgánům. Musíme podrobně znát funkci slzného aparátu a spojivky, protože různé povětrnostní podmínky zásadně ovlivňují tvorbu slz a jejich následný odtok slzným kanálkem.

Základy meteorologie je dobré znát s ohledem na tvorbu námrazy, mlhy a jiných přírodních jevů, které přímo ovlivňují vidění při sportu.

To, že bychom měli znát anatomii očního bulbu dopodrobna, nemusím snad ani připomínat.

Vliv osvětlení a jeho intenzity v různých denních dobách, ať už přirozeného nebo umělého, nás naučí pohledu sportovce na svět venku, v hale, ráno i večer. Osvětlení je pokaždé jiné a každá nová situace si žádá svá řešení.

Nyní snad konečně můžeme přistoupit k vlastním vyšetřovacím metodách, které nechci nijak specifikovat, ale pouze připomenu, že potřebujeme dobře zvládnout refrakci, periferní vidění a reflexy v závislosti na podněty přicházející do oka.

Při navrhování pomůcky potřebujeme znát vlnovou optiku a její dopad na průchod korekční čočkou, typy korekčních čoček, možnosti jejich zobrazení a samozřejmě materiály, ze kterých jsou vyrobeny. Všechny povrchové úpravy bychom měli mít prostudovány z hlediska technologie výroby a funkčnosti v různých prostředích se zvláštním důrazem na sluneční filtry a ochranné UV filtry. Dále musíme znát, jak a proč jsou různá světelná vlnění pro oko nebezpečná. Zároveň musíme mít přehled o nabídce v oblasti brýlových obrub, kontaktních čoček a veškerého příslušenství.

V neposlední řadě bychom měli být tak trochu psychology, protože potřebujeme dostat z klienta co nejvíce informací nenásilnou formou a doporučit mu korekční pomůcku podle našeho odborného přesvědčení, mnohdy proti jeho laickým argumentům.

Podrobnější text seriálu Sportovní optometrie najdete v časopisu Česká oční optika listopad 2009, leden 2010, duben 2010 a srpen 2010.