Sklerální kontaktní čočky a možnosti jejich použití u keratokonu

Protože je rohovka u keratokonu hypersenzitivní, snáší skléra v principu přiloženou čočku zřetelně lépe. Moderní sklerální čočky tedy zažívají svoji renesanci, protože pracují se změněnými parametry čočky. Proces aplikace vyžaduje dokonalý dezén sklerální části, aby bylo možno polohu čočky dobře posoudit.

Rob Breeze ze Spojených států amerických, zkušený praktik a také autor řady patentů, které zahrnují různé tvary kontaktních čoček, doplňuje nabídku ještě o tzv. minisklerální čočky. Změna spočívá v tom, že se čočka navíc dotýká ještě periferie rohovky. Oproti čočkám o velkém průměru 18–24 mm je průměr minisklerálních čoček 15–18 mm. Diferencovaná vnitřní konstrukce čočky má 3 oblasti: centrální rohovkovou (s bazální křivkou, která má být omývána slznou vrstvou), na ni navazující limbální oblast, která zajišťuje tzv. „pumpovací účinek“, a zevní sklerální oblast, která je pro polohu čočky nejdůležitější.

Nizozemský kontaktolog Henry M. Otten aplikuje úspěšně ročně asi 1 100 sklerálních torických čoček. Je třeba, aby se v příštích letech věnovala pozornost vývoji právě v této oblasti, protože především při péči v apikální oblasti se objevují problémy – vytvářejí se jizvičky a objevuje se nebezpečí postupného ztenčování rohovky. Není přitom nutné vycházet z toho, že skléra je vždy sférická.

Podrobnější text o sklerálních kontaktních čočkách najdete v časopisu Česká oční optika únor 2008.