4oci.cz
Jitka Klíčníková
Prim hraje nerozbitnost
V samém centru Brna má ve dvou místnostech dílnu a kancelář Jitka Klíčníková, která vyrábí oční ...
Pacient před zákrokem KTP (vlevo) a po zákroku (vpravo) [7].
Tetování rohovky
Existuje rčení, že oko je okno do duše, jímž lze lépe poznat člověka. Avšak neprůhlednosti oka ...
Mgr. Jana Svojáková pomáhá obyvatelům chudé oblasti Chapananga lépe vidět.
Afrika vám změní pohled na ...
Pomáhat chudým oblastem Afriky lze mnoha způsoby. Finančně, materiálně nebo zdravotně. Optometristka ...

Robert Hooke – anglický optik, fyzik a vynálezce

15. 6. 2007

Pocházel ze zbožné anglické rodiny, neboť jeho otec, minister John Hooke, stejně jako otcovi tři bratři, byli „služebníky“ anglikánské církve a také Robert (18. 7. 1635 Freshwater na ostrově Wight – 3. 3. 1702 Londýn) měl být „minister“.

 

Na vysvětlenou poznamenejme, že u katolíků je rovněž minister, což v latině znamená služebník, řecky akolyta; jde o jedno ze čtvera nižších duchovních svěcení; nejčastěji bývají u nás zastupováni ministranty, tj. chlapci bez příslušného svěcení. V Anglii je to však církevní úřad braný velmi vážně a vyžadující dlouhé studium.

Robert však byl od útlého mládí tělesně velmi slabý a neduživý, trápily ho dlouhé a silné bolesti hlavy, takže rodiče pochybovali, že se vůbec dožije dospělého věku; vzali ho proto ze školy domů a ponechali ho jeho hrám a eventuálnímu vývoji podle jeho vlastního uvážení. Nemohli ovšem tušit, že se nakonec dožije téměř 68 let, že bude velkým vynálezcem a fyzikem a že se jako nejzručnější experimentátor v Británii stane kustodem a experimentátorem Královské společnosti pro rozvoj věd (Royal Society) v Londýně. Neměl ještě ani 10 let, když mu doma otevřeli hodiny, jimiž byl okamžitě natolik uchvácen, že velmi záhy sám sestrojil jejich fungující repliku ze dřeva...

Jeho životopisec Richard Waller výstižně říká, že od této chvíle se stala jeho jedinou a trvalou doživotní láskou mechanika. Zakrátko sestrojil také nejrůznější další hračky a mechanismy, jako např. dokonalé modely vojáků, lodí i s plachtami, pohonem a střílejícími kanóny, vše udivující kvality. Nebyl však jen zručným mechanikem, ale záhy i myslitelem překvapující invence, šíře zájmů i unitárního filozofického názoru, chápajícího svět a přírodu jako jediný dokonalý mechanismus. V tom se shodoval se svým o šest let mladším současníkem a rivalem Newtonem; v optice však – oproti Newtonovi – navázal na o šest let staršího Huygense a dospěl tak jako vůbec první ke správnému názoru, že světlo je nikoli látka složená z částic, ale pouhé vlnění, a to vlnění příčné!

Jeho cesta k výšinám vědy však byla velmi obtížná, a to jak ze zmíněných důvodů zdravotních, tak i materiálních. Když mu jako dvanáctiletému zemřel starostlivý otec, poslala ho rodina i s celým jeho dědictvím ve výši sto liber definitivně z domu, a to do Londýna, do učení k siru Petru Lelymu. Ten od něj očekával především peníze; jemu navzdory se však Hooke rozhodl své peníze za každou cenu zachránit. V této situaci bylo jeho mimořádným štěstím, že se seznámil s ředitelem westminsterské školy v Londýně, Richardem Busbym, který se stal jeho přítelem, přijal ho do svého domu a učil ho nejen latině, antické řečtině a hebrejštině, ale i matematice. Přitom Hooke navíc z vlastní iniciativy ovládl během jediného týdne prvních šest knih Eukleidových Základů geometrie a začal ihned poté aplikovat získané poznatky na problémy mechanické. Našel také „třicet cest“ k možnému létání, a když vyčerpal vše, co mu mohla dát škola ve Westminsteru, naučil se ještě varhanní hře a přešel do sídla nejslavnější a nejstarší univerzity Anglie – do Oxfordu, kde se při studiích živil od roku 1653 jako choralista chrámu svatého Jana Křtitele. Poznamenejme, že choralisté při katedrálách byli profesionálové specializovaní na zpěv jednohlasého chorálu zavedeného papežem Gregoriem (proto gregoriánský chorál), kdežto figuralisté byli zpěváci mnohohlasých skladeb. A protože v těchto sborech nesměly zpívat ženy, obstarávali zpěv vysokých hlasů chlapci, u kterých ještě nenastala mutace hlasu. Protože s pubertou jejich hlasy zanikaly, byl jich zpravidla nedostatek; museli se proto záhy, jako děti, vyškolit na profesionální úroveň – za to dostávali ubytování i stravu zdarma, mohli chodit do škol, po vyučování však byli intenzivně cvičeni v hudbě a nazývali se fundatisté (u nás např. Janáček aj.). Mniši často dokonce zachraňovali („konservovali“) život i odloženým chlapcům a od nejútlejšího dětství je přísně vedli k hudbě – tak vznikaly „konservatoře“ v dávném, původním smyslu. Vidíme, že i Hooke šel zčásti touto cestou. Prošel za těchto podmínek oxfordskou univerzitou; je však zajímavé i trochu podivné, že na ní nezískal titul bakaláře – ač v seznamu magistrů svobodných umění z roku 1663, čili v seznamu hodností vyšších, uveden je. Štěstím pro něj bylo také to, že právě v době jeho příchodu do Oxfordu tu byla skupina jeho spolužáků, excelentních a bohatých osobností, budoucích zakladatelů Royal Society a světově proslulých vědců, jako byli např. matematik John Wallis, stavitel Christopher Wren, a zejména Robert Boyle (1627–1691), s nimiž v častých a hlubokých rozborech nejrůznějších vědeckých problémů získal kontakty, našel své místo mezi nimi a – když poznali jeho talent pro fyziku a zručnost v mechanice – také trvalé místo a existenci v londýnské Royal Society.

V Londýně začal jako Boyleův asistent a záhy nečekaným způsobem zdokonalil jeho vývěvu, s čímž souvisel i objev Boyleova zákona pro plyny z roku 1662. Poznamenejme ještě, že to byl právě Boyle, který jako první jasně a programově odmítl alchymii a jak sám přiznává – podnícen Komenského knihou Physicae Synopsis (1. vydání latinsky z roku 1633) přijímá představu vnitřního pohybu molekul v látce a stává se zakladatelem vědecké chemie. Při dovršení prací na vývěvách v roce 1658 již Hooke obrací svou pozornost na problém přesného měření času a na chronometry, mající fundamentální význam pro zvýšení přesnosti určování zeměpisných délek, což byla důležitá otázka s velkým úsilím řešená po celá staletí.
Hookovo dílo je velmi rozsáhlé, originální a historicky i věcně významné. V duchu polyhistorismu jeho doby nebylo takřka oblasti optiky, fyziky a techniky, kde by nezanechal svou stopu. Ještě daleko větší než souhrn jeho výsledků však byl souhrn jeho nápadů a návrhů nejrůznějších aplikací, jimiž takřka sršel kolem sebe na všechny strany. Negativním rubem tohoto jeho všestranného talentu však bylo také to, že mnohé ze svých idejí nedokončil a že si apriori pojišťoval dopředu prioritu svých domnělých či skutečných objevů – jakmile je totiž někdo samostatně objevil či „dotáhl do konce“, byl hned „atakován“ Hookem, reklamujícím svou prioritu. Tak vznikly např. i konflikty s Newtonem, který proto otálel s vydáním své Optiky několik desetiletí, až Hooke zemře, aby se opět nemusel zdržovat polemikami s ním. Pro ilustraci těchto Hookeových postojů uveďme alespoň jeden příklad: když zkoumal pružnost spirál při deformaci tahem, neuvedl vůbec základní vzorec, který dnes nese jeho jméno, ale uveřejnil jen kryptogram „ceiiinosssttuv“, aby snad pozdější objevitel byl zaskočen tím, že již on, Hooke, napsal dříve ono „ut tensio, sic vis“, čili „jaké napětí, taková síla“. Nevyjádřil tedy přímou úměrnost mezi napětím a deformací, ale pouze mezi napětím, jemuž je pružné těleso podrobeno, a mezi napínající silou. Přesto, snad „silou tradice“ a faktu, že se vůbec jako první zabýval pružností, pojí se dnes zákon s jeho jménem. Zato v mnoha jiných oblastech se mu připisují objevy plným právem.

V optice 1. proslul jako radikální stoupenec Huygensovy vlnové teorie světla a odpůrce jak Newtonovy korpuskulární či emanační teorie, tak jako kritik jeho koncepce o složeném charakteru bílého světla. Vlnovou teorii světla obohatil jako první poznatkem, že jde o vlnění příčné, ovšem bez důkazu či hlubších důvodů, jež byly nad možnosti tehdejší vědy.

2. Objevil světelné proužky vznikající po průchodu světla tenkou mezerou mezi rovinnou skleněnou deskou a mezi vypuklou plochou čočky na desku položenou. Takto vzniklé proužky se dnes přesto nazývají Newtonovy proužky – a to proto, že teprve Newton je dovedl fyzikálně objasnit, což ovšem vzbudilo Hookovu krajní nevoli.

3. Hookův životní zájem a také jeho největší zásluhu a slávu představuje mikroskopie. V této oblasti patřil skutečně k prvním a nejpřednějším badatelům: zdokonalil osvětlení pozorovaných objektů v mikroskopu, objevil buňky a pozoroval a popsal strukturu nejrůznějších nerostů a kovů, zejména železa. Již ve svých třiceti letech vydal své největší dílo – obsáhlou knihu Micrographia (Londýn 1665).

4. Vynalezl irisovou clonu, k přesnému zaměření dalekohledů zavedl nitkový kříž, takže teprve od té doby byl rozřešen spor tehdejších astronomů, zda je přesnější měření poloh hvězd dalekohledem či dioptrem bez čoček – ve prospěch dalekohledů. Z dalších přístrojů sestrojil např. helioskop k pozorování Slunce, oktant k přesnému měření úhlů, vynalezl optický telegraf a dokonce navrhl konstrukci zrcadlového dalekohledu – ale nerealizoval ji. Zato Newton vynalezl vlastní konstrukci, uskutečnil ji sám ve dvou exemplářích, přičemž druhý z nich předčil všechny přístroje své doby; byl proto přijat za člena Royal Society, čímž ovšem vyvolal zatím tajené antipatie Hookovy i pocit ohrožení vážnou konkurencí. To však nebylo zdaleka všechno.

5. V mechanice zdokonalil vývěvy, což nejvíce ocenil Boyle, zavedl pohon hodinovým strojem u astronomických dalekohledů, vynalezl nepokoj u pérových hodin, dále „Hookův kloub“, založený na čelním ozubení kol zapadajícím do šroubovitých zubů, vynalezl stroj na dělení kruhu, zdokonalil Huygensův tlakoměr, navrhl vlastní barometr, sestrojil anemometr k měření rychlosti větru a zařízení k automatické registraci výsledků srážkoměrů a vlhkoměrů, stejně jako hustoměr pro měření slanosti vod, bathometr k měření hloubek vod a teploměr pro měření teploty v hlubinách. V díle De potentia restitutiva z roku 1678 popsal své výzkumy z oboru pružnosti a v díle Lectiones Cutlarianae navrhl zmíněné principy automatické registrace.

6. Jako proslulý polyhistor zanechal svou výraznou stopu také ve všech ostatních oblastech fyziky – snad kromě elektřiny. V akustice od něj pochází siréna s ozubenými koly, v termice zároveň s Huygensem navrhl jako základní body teplotní stupnice bod varu a mrazu vody a zavedl rtuťový teploměr i barometr s kruhovou stupnicí, umožňující vysokou přesnost měření. Zvýšení teploty vysvětlil jako zvýšení
rychlosti chaotického pohybu molekul v látce.

7. V astronomii a geologii podrobně pozoroval Slunce a planety, změny na povrchu Země a v roce 1688 popsal vnitřní pohyby Země z roku 1674. Předpokládal rovněž, že gravitace Země ubývá s výškou, prováděl příslušná měření – ovšem neúspěšně, protože ještě nevěděl, že by musel vystoupit do kosmických výšek, nikoli jen na věže, což opět objasnil až Newton svým gravitačním zákonem. V biologii rozpoznal souvislost mezi změnami geologickými a změnami fauny a také jako první rozpoznal ve zkamenělinách zbytky starých organismů, nikoli jen domnělé „neúspěšné pokusy přírody“.
8. Byl dokonce výborným stavitelem – např. v Londýně postavil po katastrofálním požáru města v roce 1666 velkou novou nemocnici. Byl rovněž matematikem a profesorem geometrie v roce 1665 na slavné Gresham College v Londýně.

Hooke tedy oprávněně budí náš respekt renesanční šíří svého vědění a umění, o to větší, oč byly jeho počáteční podmínky nepříznivější.

 

Autor:  Vladimír Malíšek  

    [ Katalog firem ]

GrandOptical, OC Futurum Brno

Měření zraku, široká nabídka dioptrických i slunečních brýlí, brýlových i ...

Centrum zrakových vad, s.r.o.

Poskytování služeb v oblasti léčby zrakových vad.

KN OPTIK - Studio pro sluneční brýle

Široký výběr brýlových obrub klasických i originálních, specialista na ...

Optika U Divadla Zdeňka Jarošová

Brýlové obruby pánské, dámské i dětské, sluneční brýle. Kontaktní čočky ...

PRESTILINEA s.r.o.

Distribuce brýlových obrub a slunečních brýlí světových značek. ADIDAS ...

Optika Olivová

Rodinná firma nabízí kompletní služby oční optiky včetně vyšetření očním ...

Jitka Klíčníková
Prim hraje nerozbitnost
V samém centru Brna má ve dvou místnostech dílnu a kancelář Jitka Klíčníková, která vyrábí oční ...
Pacient před zákrokem KTP (vlevo) a po zákroku (vpravo) [7].
Tetování rohovky
Existuje rčení, že oko je okno do duše, jímž lze lépe poznat člověka. Avšak neprůhlednosti oka ...
Mgr. Jana Svojáková pomáhá obyvatelům chudé oblasti Chapananga lépe vidět.
Afrika vám změní pohled na ...
Pomáhat chudým oblastem Afriky lze mnoha způsoby. Finančně, materiálně nebo zdravotně. Optometristka ...

Vygenerováno za 0.0872 sec
Informační portál mapující oblast oční optiky a optometrie. Posláním portálu je srozumitelnou formou oslovit co nejširší veřejnost se zájmem o vidění, zrak, módní trendy a konkrétní služby v oblasti oční optiky. Součástí portálu je katalog firem a jejich produktů a služeb.
Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Cookies

2022 © 4stav.cz | Provozovatel: EXPO DATA spol. s r.o. | Webmaster: ORAX, s.r.o.,  EXPOCOMP, spol. s r.o.