Rizika chirurgické korekce refrakčních vad

Spokojenost pacienta s refrakční operací není určována jen dosaženou zrakovou ostrostí bez brýlí, ale zvláště navozením kvalitního, komfortního vidění oběma očima. Této skutečnosti si musí být vědom i ten, kdo tento prakticky ireverzibilní zákrok pacientovi doporučuje nebo provádí.

Velká pozornost musí být věnována tomu, aby operací nebyla navozena nebo stranově převrácena anizometropie. Korekce brýlemi navozuje při pohledu do stran různým prizmatickým účinkem korekčních čoček arteficielní intermitující heteroforii – anizoforii a také vytvoření různě velkých obrazů na sítnici – aniseikonii. Splynutí odlišných obrazů v jeden se pak stává obtížné až nemožné.

Děti snášejí korekci i vysokých anizometropií brýlemi nebo kontaktními čočkami velmi dobře. S přibývajícím věkem se schopnost senzorického přizpůsobení ztrácí. Neplatí to zcela u vysokých myopických anizometropií. Pro vjem velikosti obrazu ve zrakové oblasti kory mozkové není rozhodující velikost obrazu, ale počet podrážděných receptorů, který je v protažené sítnici při zadním pólu oka s vysokou myopií značně snížený. Aniseikonie musí být tedy měřena jen subjektivně.

Při rozhodování o účelnosti chirurgického zákroku je nutno zvážit i stav binokulárního vidění. Pomoci může i jednoduchý test čtení do blízka. Tam, kde je čtení za binokulárních podmínek obtížnější než monokulární a zvláště chybí-li prostorové vidění, je indikace k refrakčně chirurgickému zákroku problematická. Operace je jednoznačně indikována tam, kde nejsou žádné problémy s binokularitou.