Poškozují čisticí prostředky brýlové čočky?

Organické čočky, které postupně získávají převahu nad silikátovými, mají celou řadu předností. Jsou lehčí, odolnější, snadněji se opracovávají a umožňují aplikaci do vrtaných brýlí. Jsou však měkké a bez kvalitní povrchové úpravy by jejich užívání bylo jen těžce realizovatelné.

K čištění povrchu brýlových čoček bývá většinou používána voda z vodovodů nebo různé čisticí prostředky. Jako zvláště nevhodné k čištění se ukázaly různé vlhké čisticí kapesníčky. Po jejich aplikaci totiž zůstává povrch – zvláště organických čoček – trvale zamlžený a čočky se stávají nepoužitelnými.

Na povrchu organických čoček často vídáme zřetelná poškození a dokonce i kompletní odloučení vrchních vrstev. Příčinou může být výrobní vada nebo účinek agresivního potu. I když výrobce uzná reklamaci, náklady na opravu nese optik.

Trhliny na povrchu organických čoček bývají často následkem čištění velmi teplou vodou. Organický materiál má zřetelně vyšší tepelný koeficient. Povrchové vrstvy nemohou sledovat rychlé nabývání objemu organického materiálu, a tak dochází ke vzniku četných, i hlubokých povrchových trhlin. Při sušení povrchu čoček utěrkami z mikrovláken se okraje trhlin zaoblují a stávají se zřetelnějšími. Výrobci takové reklamace odmítají.

Možnou příčinou stížností nositele nové korekce na zhoršené vidění může být zvlnění brýlové čočky při neporušené souvislosti povrchové vrstvy. Zvlnění významně narušuje kvalitu zobrazení. Při pozorování povrchu hodinářskou lupou v dopadajícím světle se vlny jeví jako tmavé hrany. Pravděpodobnou příčinou je následná polymerizace – tvorba velkých molekul nebo řetězců molekul.

Nové povrchové úpravy jako Clean-Coat nebo Lotus Effect mají usnadnit udržování čistoty povrchu korekčních čoček. Lotus Effect znesnadňuje ukládání nečistot a má povrch sice hladký, ale s mikroskopickými uzlíčky.

Výrobci brýlových čoček doporučují k čištění zvláště studenou vodu, která si však neporadí s mastnými skvrnami. Teplá voda však ohrožuje čočky tepelným efektem. Oblíbené jsou tekuté čisticí prostředky na bázi alkoholu ve spojení s tenzidy. Někteří výrobci se však obávají zbobtnání způsobeného alkoholem. U čoček z polykarbonátu se musíme vyvarovat alkoholu a acetonu, přípustné jsou jen čisticí prostředky s vodou a tenzidy. I když nejsou tak účinné, nevedou ke zbobtnání okrajů čoček.

Opatrní musíme být při používání vlhkých papírových kapesníčků. Různé přísady a tvrdé částečky dřeva v nich obsažené mohou způsobit poškození čoček. Takovéto kapesníčky mohou na povrchu čoček zanechat škrábance. Bezproblémové má být podle výrobců čoček užití utěrek z mikrovláken. Statický náboj, který vzniká na povrchu při suchém použití, během několika minut ustupuje. Nejlacinější utěrky však nejsou zcela spolehlivé.

Ke vzniku komplikací na povrchu korekčních čoček přispívá také tuk pocházející z kůže a očních řas. Mastnota se udržuje zvláště na okrajích obrub a při čištění je přenášena do centra čočky. Jedinou spolehlivou pomocí je čištění v ultrazvukové čističce s prostředky rozpouštějícími mastnotu.

Optimální čisticí prostředek zřejmě doposud neexistuje. Podle údajů výrobců však lze jejich výrobky bezpečně udržovat jak čištěním za sucha, tak čisticími roztoky.

Podrobnější informace najdete v časopise Česká oční optika, únor 2005.

Zdroje, ze kterých autor čerpal, naleznete také v časopise.