Ortoptika a diplopie

Mezi nejtěžší úkoly v nápravě jednoduchého binokulárního vidění (JBV) patří zcela určitě diplopie.

Co je diplopie

Diplopie neboli dvojité vidění je stav, který znamená pro řadu z nás ztížené společenské soužití. Diplopie může postihnout jedince nejen v dětství, např. při strabismu (šilhání), ale i v dospělosti. Hned na úvod je dobré se zmínit o tzv. fyziologické diplopii, kterou si můžeme vyvolat sami. Běžně ji nevnímáme, přehlížíme ji nebo potlačujeme, protože veškerá naše pozornost se soustředí na oblast vědomého pohledu.

Fyziologickou diplopii si uvědomíme při pohledu na dvě barevné tužky držené svisle za sebou v úrovni očí. Při fixaci bližší tužky se nám ta vzdálenější bude jevit dvojitě a při fixaci vzdálenější tužky se nám bude naopak dvojitě jevit první tužka.

Dvojité vidění může nastat zcela nečekaně bez předchozích příznaků, jindy se objeví jako následek nemoci např. po úrazu, po autonehodě, při nesprávné nebo nevhodné korekci, ojediněle i po operaci strabismu. Velice důležité jsou informace týkající se výskytu prvních příznaků. Je známo, že dítě, které šilhá, může vidět dvojitě, aniž si to uvědomí, protože porucha nastala v období, kdy binokulární vidění ještě nebylo ukončeno. Kromě strabismu mohou být příčinou diplopie mnohem závažnější důvody.

Vedle strabismu patří k příčinám diplopie např. fraktura orbity, nádor mozku nebo prizmatický efekt brýlové korekce, někdy se objeví pooperační diplopie např. po operaci konvergentního strabismu. Vzácně může diplopie vzniknout v důsledku postižení jednoho oka například při zákalu (kataraktě). Příčinou diplopie může být rovněž cévní mozková příhoda (CMP - iktus).

Jedná se o závažné a rozšířené civilizační onemocnění, které se vyskytuje jako mozkový infarkt nebo mozkové krvácení. Mezi hlavní příznaky patří náhlá porucha zraku, náhlé rozmazané vidění nebo ztráta zraku, což se týká buď jednoho oka, nebo obou očí současně. Někdy se vidění zdvojuje.

Dvojité vidění rozlišujeme binokulární a monokulární. Binokulární diplopii doprovází paralytický strabismus, kdy vzhledem k omezení hybnosti oka nejsou zrakové osy obou očí paralelní a dochází tak k separaci jednotlivých obrazů - diplopii. Stejné potíže může způsobit prizmatický efekt brýlové korekce.

Příklad poúrazové diplopie

Devítiletý chlapec prodělal nitrolební krvácení po těžké autonehodě. Po probuzení z kómatu měl divergentní strabismus s výraznou binokulární diplopií. Na naše pracoviště se dostal tři měsíce po úrazu. V prostoru se mohl pohybovat pouze při okluzi (zakrytí) jednoho oka. Diplopie byla v tomto případě velmi výrazná, pacient nebyl schopen rozlišit skutečnost a fikci. Po nasazení zkušební korekce s prizmatickými fóliemi na obě oči došlo přibližně po 10 dnech k nápravě. Diplopie s pomocí silných prizmatických čoček vymizela. Následovalo ortoptické cvičení k posílení jednoduchého binokulárního vidění.

Existuje však řada případů, kdy pacienti takové štěstí neměli. Ortoptické cvičení, nošení prizmat ani jiné léčebné postupy mnohdy diplopii nedokážou odstranit. V některých případech může být diplopie neřešitelná, bohužel tedy trvalá.

Podrobnosti - např. dělení diplopie podle příčin a forem (celý text) najdete v časopise Česká oční optika, č. 3, 2012.