O světle do tmy: Louis Braille a jeho písmo pro slepé

Louis Braille se narodil 4. ledna 1809 v Coupvray u Paříže jako syn sedlářského mistra. Při hře v dílně svého otce si poranil oči takovým způsobem, že ve svých 3 letech oslepl. Aby inteligentnímu chlapci umožnil dobré školní vzdělání, poslal ho otec v roce 1819, v jeho 10 letech, do slepeckého ústavu v Paříži. Ačkoliv tam měli několik knih s klasickým písmem, většina výuky probíhala ústním podáním. Braille byl výborný žák a měl velké hudební nadání. Jeho největším přáním bylo to, aby vědění a literaturu mohl poznávat nejen předčítáním, ale aby si mohl poznatky osvojovat sám.

Louis Braille nebyl první, kdo se zabýval myšlenkami na vytvoření písma, ke kterému by nebylo třeba světla. Kapitán artilerie Charles Barbier například vynalezl pro vojenské účely tzv. noční písmo. Ve svých 13 letech objevil Braille Barbierův systém, ten byl ale velice složitý, a proto neuskutečnitelný (systém se skládal ze 12 bodů pro každou slabiku).

Braille snížil počet bodů ze 12 na 6 a nahradil systém slabik systémem písmen. Tak bylo umožněno vytvořit 63 kombinací jednotlivých bodů. Zpočátku Braille narazil se svým písmem na tvrdá odmítnutí. Nenechal se však odradit a vyvíjel svůj systém dál.

V roce 1825 představil 16letý Braille své slepecké bodové písmo, které je užíváno dodnes. Číslice jsou představovány prvními deseti písmeny abecedy s předsazeným číselným znakem. V roce 1839 doplnil písmo ještě notovým záznamem. Celý svůj život bojoval Braille jako učitel slepeckého institutu v Paříži za prosazení svého písma, ale teprve v roce 1850 bylo toto písmo Pedagogickou akademií Francie uznáno a oficiálně zavedeno do výuky. Louis Braille byl za své zásluhy odměněn Řádem francouzské čestné legie.

Vítězné mezinárodní tažení svého vynálezu už ale Braille nezažil, zemřel 6. ledna 1852 v pouhých 43 letech na tuberkulózu. Teprve v roce 1878 bylo Braillovo písmo na kongresu v Paříži oficiálně uznáno jako metoda vyučování ve školách pro slepé a vstoupilo do všech jazyků na celém světě. Na počest Louise Brailla byl v jeho rodné vsi postaven památník s jeho jménem. 100 let po smrti byl exhumován a jeho ostatky byly převezeny do Pantheonu.

V současné době se Braillovo písmo objevuje nejen v knihách, ale na mnoha předmětech denní potřeby, jako jsou: počítačové klávesnice, elektrické pečicí pánve, dózy na tablety, hrací karty, monopoly nebo scrabble, náramkové hodinky s odklápěcím ciferníkem.

Na moderních počítačových pracovištích pro slepé je vedle hlasového výstupu podstatnou součástí také Braillovo písmo. Text je z počítače elektromechanicky převáděn do bodového písma a nevidomý si může text přečíst řádek po řádku.

S Braillovým písmem se můžeme setkat i ve světě vidících: švýcarská pošta například vydala na Braillovu počest známku v hodnotě 70 Rappen, na níž je číslo 70 vyobrazeno v Braillově písmu. Také dřívější německá známka v hodnotě 5 DM byla označena 2 body tak, aby peněžní hodnotu známky mohli hmatem rozlišit i slepí.

Louis Braille nenáviděl stupidní ješitnost a nechtěl těžit slávu ze svého díla. Byl šťasten, že svým objevem mohl zlepšit osud svých slepých přátel. Svým vynálezem otevřel Braille perspektivy slepým na celém světě: nezávislému, necenzurovanému vzdělání a komunikaci. Umožnil tak slepým přístup ke kultuře, vzdělání a vědě.

Tma, v níž Braille žil, vedla nakonec ke světlu, které dalo jeho spolubojovníkům možnost písemně se vyjadřovat a také býti čteni.