Konstatoval, že onemocnění začíná obvykle kolem padesátého roku a je nejčastější příčinou závažné, nezvratné poruchy vidění v rozvinutých zemích.
V časném stadiu SMD, kdy ještě není porušena zraková ostrost, se již v makule objevují lipidová depozita (drúzy) a dochází ke změnám pigmentového epitelu. Z dosud nejasných příčin dochází u některých lidí k progresi z časného do pozdního stadia onemocnění, které je spojeno s progresivním zhoršováním vidění. Rozhodující vliv mají pravděpodobně genetické a zevní vlivy.
Většinu pozdních onemocnění tvoří suchá forma, kterou charakterizuje geografická atrofie sítnice. Méně častá vlhká forma, charakterizovaná chorioidální neovaskularizací, působí významnou ztrátu vidění. 75–90 % případů vážných poškození centrálního vidění je způsobeno neovaskulární SMD.
Příčina onemocnění je spatřována v deregulaci produkce vaskulárního endoteliálního faktoru VEGF, která vede k chorioidální neovaskularizaci. Novotvořené cévy prolamují Bruchovu membránu a pronikají do sítnice. Tyto abnormální, chaotické cévy vyvolávají v sítnici edém, exudaci plazmy a krvácení. Mohou způsobit exudativní odchlípení sítnice, disciformní jizvení a atrofii sítnice.
Vlhká forma onemocnění vzniká obvykle kolem 75. roku života. V posledních 10–20 letech dochází k výraznému prodlužování délky života. Ve Francii, Německu, Itálii a v Anglii je předpokládaná doba života po 75. roce 7,1–9 let. Tato nemoc souvisí především s věkem. V těchto zemích bylo v roce 2001 diagnostikováno 62 000 nových případů vlhké formy SMD.
Progresivní zhoršování centrální zrakové ostrosti pochopitelně významně ovlivňuje životní pohodu, a to zvláště u těch lidí, kteří žijí osamoceně. Postižení mají problémy se čtením, pohybem a rozpoznáváním tváří. Významně se zvyšuje riziko úrazů, pádů a zlomenin. Kvalita životních podmínek je snížena až o 63 %. Zvyšuje se pravděpodobnost vzniku mozkové mrtvice a pokročilé rakoviny prostaty.
Neovaskulární SMD může postupovat velmi rychle, a proto je nezbytná časná diagnostika a terapie. U procesů, při kterých není postižené centrum makuly (extra- a paramakulární), je prováděna laserová fotokoagulace. U subfoveálních forem onemocnění se dává přednost fotodynamické terapii s verteporfirinem. Novou formou léčení je blokování účinku vaskulárního endoteliálního faktoru VEGF. Tato metoda je šetrná a je účinná u všech stadií a subtypů neovaskulární makulární degenerace.
Autor: Milan Anton
2024 © 4stav.cz | Provozovatel: EXPO DATA spol. s r.o. | Webmaster: ORAX, s.r.o., EXPOCOMP, spol. s r.o.