Nic netrvá věčně aneb pořád se něco děje...

Hurá na východ
I takhle by bylo možné nazvat období, kdy všechny velké firmy přesouvají své výrobní závody do Číny, Thajska, Jižní Koreje a jiných zemí na východě. Není se čemu divit. Obrovský tlak na ceny v podobě slev a bonusů od optiků v podstatě vyčerpal možnosti, jak lze ušetřit náklady, a tak se musí hledat nové možnosti. Přesun výroby představuje jednu z možností.

Před pár lety tvrdili němečtí kolegové, že německý optik si zboží z Asie nikdy nekoupí, protože je patriot. Dnes však mají všichni výrobci německého optického průmyslu své závody právě na východě. Lze uvést i jiný příklad: sever Itálie byl obrovskou baštou výroby brýlových obrub. Od roku 2005 se odsud téměř 85 % výroby přesunulo také do Asie. Zůstali zde pouze lidé z prodejního oddělení a oddělení marketingu. Co všechny výrobce na Asii přitahuje? Uveďme si několik údajů. Průměrný denní plat v asijských zemích je přibližně 2,5 dolaru za den, v ČR je to přibližně 50 dolarů na den, což je 20x víc. Budeme-li srovnávat se západní Evropou, budou čísla ještě vyšší. Průměrná nemocnost zaměstnanců v ČR činí 8 %, v Thajsku 1,2 %. V Asii neexistují zákony na ochranu prostředí, nejsou tam organizovány odbory, firmy nevydávají velké náklady na likvidaci odpadů, sociální síť zde v podstatě neexistuje, zaměstnanci jsou zodpovědní a pracovití. Dala by se nalézt celá řada dalších argumentů.

Dokonalý originál
Především čínští výrobci vynikají ve tvorbě kopií a v rychlosti uvádění plagiátů na trh. O tom se již přesvědčila celá řada značkových výrobců. Na veletrhu Silmo v Paříži představí firma novou kolekci značkových brýlí a za neuvěřitelné tři týdny jsou plagiáty vyrobeny a následně distribuovány do Evropy. Často si je koupíme i my, a to v domnění, že se jedná o originál. Některé čínské firmy dokonce přesunují kvůli utajení a nákladům výrobu do zemí, jako jsou Vietnam či Kambodža. Ten, kdo navštěvuje mezinárodní výstavy, může tento trend sledovat mimo jiné na počtu vystavovatelů z Asie. Veletrh Mido v italském Milánu hostí již jeden celý pavilon těchto výrobců a dodavatelů. Celá řada našich distributorů zde našla své nové obchodní partnery. Při pohledu na náš brněnský veletrh OPTA můžeme v tomto směru zatím zůstat klidní, otázka zní, jak dlouho bude tento stav trvat. Největší problém představuje zatím jazyková bariéra, avšak zajímavé ceny, které asijské firmy nabízejí, jsou lákadlem i pro naše optiky.

Hotové brýle
Tzv. „hotovky“ – to je také business. Pokud se podíváme na věkovou strukturu obyvatelstva v Evropě, je nám jasné, že stárneme. Není tedy divu, že tato skutečnost láká některé výrobce nabízet levné hotové brýle. V posledních letech se jich nejvíc prodalo v Anglii (asi 105 milionů kusů), dále ve Francii (cca 60 milionů kusů), v Německu (39 milionů kusů) a v Itálii (35 milionů kusů). Údaje z České republiky nejsou k dispozici, ale počet prodaných kusů vzrostl a nadále vzrůstá poté, kdy ministerstvo zdravotnictví zrušilo vyhlášku o prodeji hotových brýlí, která tento prodej zakazovala v bezobslužném úseku.

Brýlové čočky
Díky moderním technologiím jsou dnes běžné skladové čočky vyráběny pouze mimo Evropu. Tím to však nekončí. Relativně je možné nakoupit klasické progresivní čočky např. v Číně nebo v Thajsku. Za jakou cenu? Pár progresivních čoček stojí 8–12 eur, což je určitě velmi lákavé. Je nutné ovšem připomenout, že obchod zde má svá pravidla – jednak musíte garantovat zakoupení určitého množství, přičemž první třetinu zboží zaplatíte v hotovosti, druhou část musíte složit na speciálním bankovním účtu a poslední třetinu ceny okamžitě při převzetí na letišti. Vybudování trvalých vztahů není lehké. Čínští výrobci jsou mají malý kapitál, a proto potřebují peníze v hotovosti. Musí si totiž v Japonsku koupit od chemiček materiál na výrobu brýlových čoček. Pokud takový obchod spočítají a načasují nepřesně, jsou peníze nenávratně ztraceny.

Vývoj
Když v padesátých letech přišel Maitenaz s vynálezem progresivních čoček, divili se optici i fyzici, co je to za čočku s tak velkými zobrazovacími chybami – považovali ji prostě za nepoužitelnou. Budoucnost však následně ukázala něco jiného. Optika bez progresivních čoček dnes není možná. Existují individuální čočky a celá řada dalších speciálních čoček. Mají stále ještě zobrazovací chyby, protože neustále pracují se změnou poloměru křivosti, a tím nárůstem adice. Kdysi se říkalo, že až někdo objeví způsob, jak měnit dioptrie pomocí plynulé změny indexu lomu, bude to malá revoluce v oční optice. V roce 2006 si dva fyzici nechali patentovat plast, který to již dokáže. Pomocí UV záření při polymeraci dokážou tyto plasty plynule měnit index lomu brýlové čočky. Podobně je tomu i ve výrobě vrstev, hlavně antireflexních. Ve snaze o rychlou a levnou výrobu těchto vrstev se zatím nejvíce daří japonským výrobcům. Daří se jim výrazně zkrátit čas výroby a náklady potřebné na vytvoření vakua. Rovněž není možné opomenout technologii s názvem Free form. Krátce jsme se jí věnovali v minulém čísle tohoto časopisu v článku „Individuální progresivní brýlové čočky“.

Kam se bude dále ubírat svět oční optiky, tím se pravidelně zabývají ve svých strategických plánech všechny významné firmy. Do jaké míry jsou strategické plány přesné a jak se naplňují, ukáže opět budoucnost. Jedno je však jisté. Tou jistotou je změna. Jednoduše pořád se něco děje.