Neurologie pro optometrii – nystagmus

Z grafického hlediska, tj. z hlediska pozorování mimovolních pohybů, se může jednat o nystagmus kývavý, který se vyznačuje pravidelnými plynulými pohyby v horizontálním, vertikálním, šikmém, ale i rotačním směru. V horizontálním směru může být pohyb kombinován s rotací. Záškubový nystagmus se projevuje rychlými kmity proti směru primární odchylky. Nystagmus se pak určuje a označuje podle směru záškubu.

Příčina je buď senzorická, která souvisí se ztrátou zraku, nebo motorická. Ta souvisí s chybnou inervací svalů oka. Existuje 45 typů nystagmu. Mnohé mají původ v genetické výbavě jedince. Nystagmus má velký vliv jak na vývoj zraku, tak i na psychiku postižené osoby, u dětí vyžaduje speciální vzdělávací přístup s respektem k jejich potřebám.

Nystagmus vrozený

Vrozený nystagmus se vyskytuje jako vrozený nebo získaný ve velmi krátké době po narození. Tato forma nystagmu buď souvisí s vrozenou ztrátou zraku, nebo brání správnému vývoji a ke ztrátě zraku vede. Na 1000 narozených dětí připadá jedno dítě s touto poruchou.

V 80–90 % případů výskytu vzniká jako doprovodný jev vrozených stavů, jako je např. albinismus, aniridie, achromatopsie, retinopatie nedonošených atd. Je součástí mnoha syndromů. U většiny postižených se viditelně projeví přibližně v osmi týdnech věku. U 10–20 % postižených se nejedná o součást jiného zrakového postižení a vývoj zrakové funkce je zasažen o něco méně.

Vrozený nystagmus se s věkem zpravidla nezhoršuje, i když v některých případech dochází k menším změnám současně s vývojem až do dospělosti. Pacient s vrozeným nystagmem si většinou není pohybů oka vědom.

Nystagmus získaný

Příčinou získaného nystagmu je neurologická porucha vzniklá např. v důsledku poranění hlavy, nádorového onemocnění nebo jiného neurologického onemocnění, jako např. roztroušené sklerózy. Lze jej také získat jako důsledek toxického či metabolického poškození.

Na rozdíl od vrozeného nystagmu, kdy si postižený není vědom pohybu oka, uvědomuje si pacient se získaným nystagmem nástup změny a pohyby očí vnímá. Problém se nazývá oscilopsie – postižený má dojem, že se okolí pohybuje vpřed nebo vzad. Houpání obrazu pak způsobuje závratě. Získaný nystagmus je velmi často záškubový.

Kompenzační postoj, rovnováha a binokulární vidění

Pacient s nystagmem často najde takovou pozici hlavy a očí, ve které se nystagmus zpomalí. Jedná se o tzv. nulovou pozici. Toto kompenzační postavení umožňuje kvalitnější vjem obrazu. Bylo zjištěno, že u některých typů nystagmu se pohyb zklidní, jestliže pacient konverguje. Takovým osobám je proto někdy předepisována prizmatická korekce, která navozuje svalovou konvergenci, čímž jsou záškuby očí redukovány.

Existuje také přímá úměra mezi rychlostí pohybu a psychickou zátěží, emocionálním stavem a únavou. Jestliže lze vypozorovat, které problémy stav pacienta zhoršují, lze s touto informací pracovat a vytvářet takové podmínky, aby projev nystagmu byl v rámci možností co nejmenší.

Z hlediska binokulárního vidění dochází u osob s vrozeným nystagmem k jeho poruše. Z tohoto důvodu mají tito lidé horší prostorovou orientaci, obzvláště obtížná je schopnost odhadu vzdáleností. U získaných nystagmů trpí postižené osoby velmi často závratěmi v důsledku houpajícího se obrazu.

Podrobnosti najdete v časopise Česká oční optika, únor 2012.