4oci.cz
Ilustrační obrázek
Je čas na změnu, průmyslová ...
V představách slavných spisovatelů science fiction z minulého století mělo lidstvo po roce 2000 ...
Jan Sucharda
Jan Sucharda: nestor oční ...
Do bytu v činžovním domě v pražském Břevnově mě od hlavního vchodu vede kolem prášících dělníků Alice ...
Ellen Haeserová
Nicotnost pomine, kvalita ...
Ellen Haeserová přijela na letošní veletrh OPTA s přednáškou, v níž popisovala nejen brýlové obruby ...

Na svou profesi bychom měli být patřičně hrdí

13. 2. 2020

Být hrdý na svou profesi a s pokorou i odpovědností přistupovat k jejímu výkonu jsou podle Mgr. Sylvie Petrové důležité vlastnosti nejen každého absolventa katedry optiky a optometrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která letos oslavila 25. výročí.

Celostátní studentská konference optometrie a ortoptiky s mezinárodní účastí (CSKO) je každoroční vzdělávací akcí katedry optiky a optometrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Originální velikost  Celostátní studentská konference optometrie a ortoptiky s mezinárodní účastí (CSKO) je každoroční vzdělávací akcí katedry optiky a optometrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Zdroj:  redakce

 

Díval jsem se do archivu a od posledního rozhovoru s Vámi uplynulo dlouhých šest let. Co se u Vás za tu dobu změnilo?

Směřujete do oblasti bilancování a hodnocení uplynulého období, což pro mne není pouze konec kalendářního roku, ale především vždy červen, tedy konec akademického roku. Je to období, kdy vypouštíme do života úspěšné absolventy. Nad výsledky státních závěrečných zkoušek, nad obhajobami bakalářských a diplomových prací zvažují členové komisí, co pro příští období zlepšit, jakými metodami zvýšit teoretické i praktické znalosti studentů, aby jejich přechod do praktického života byl co možná nejplynulejší.

O dění na katedře optiky, optometrie a ortoptiky LF MU v Brně informujeme odbornou veřejnost vždy v prvním čísle nového ročníku tohoto časopisu. Většinou o aktivitách a úspěších studentů i pedagogů na domácích univerzitních, ale také o celostátních a evropských akcích. Zájemcům o toto dění jistě neunikly velkolepé oslavy 100 let od založení Masarykovy univerzity. Trošku ve stínu zůstalo 25. výročí výuky oborů optika a optometrie na LF MU, jako nejdéle vyučovaného bakalářského zdravotnického nelékařského studijního programu. V příštím akademickém roce ukončí své magisterské vzdělávání absolventi již po dvacáté. Nejmladší bakalářský nelékařský obor LF MU – ortoptika přijal již pátou řadu studentů.

V pravidelných obdobích probíhaly změny ve vedoucích funkcích, v současné době zastává funkci rektora MU prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., bývalý děkan LF. Tím byl zvolen na konci října letošního roku doc. MUDr. Martin Repko, Ph.D. Svou koncepci a vizi dalšího směřování MU, resp. LF zveřejnili na webových stránkách www.med.muni.cz.

Generační výměna stráží se uskutečnila i na KOO LF MU, od roku 2016 ji vede doc. Mgr. Pavel Beneš, Ph.D. Tým vyučujících byl posílen jak o interní, tak externí vyučující, vždy s paralelním výkonem praxe v oboru tak, aby zejména praktická výuka studentů korelovala s potřebami trhu. Další kolegové ve vzpomínaném období ukončili úspěšně doktorské studium a získali titul Ph.D., zvýšili svou odbornou erudici pro kvalifikované předávání zkušeností, také je vytvářen základní předpoklad pro vytvoření oborové rady optometrie.

Nemohu také opomenout projekt SIMU, kde si studenti v blízké budoucnosti budou prakticky procvičovat získané teoretické znalosti, zejména v oblasti vyšetřovacích metod a postupů.

 

Když se na uplynulých šest let podíváme z širšího hlediska, jak vnímáte posun v oboru, vývoji léčebných procesů a podobně?

Každý obor se vyvíjí, každý odborník ve své profesi si doplňuje a rozšiřuje své poznatky tak, aby výsledné řešení bylo v souladu s nejnovějšími technickými možnostmi a postupy. Mnohdy lze ale až rušivě vnímat přílišný akcent na ekonomická kritéria.

V poslední době se hodně diskutuje změna v úhradách zdravotních pojišťoven. Jak dalece byla brána zřetel na sociální otázku (nemám peníze na brýle, nevidím dobře, nemůžu do práce) a zejména otázku prevence a včasného záchytu závažných očních onemocnění (vždy alespoň při předpisu nových brýlí komplexní oční vyšetření)?

 

Dokážete si představit přínos robotizace v optickém oboru, nebo jde spíše o doménu průmyslové výroby?

Touto otázkou pěkně navazujete na tu předchozí. Současná generace vysokoškoláků pracuje velmi zručně a provádí měření na sofistikovaných přístrojích se širokým software, ale někde se začíná vytrácet lidský přístup, empatie, komunikace, zapomíná se na předávání a interpretaci výsledků šetření. Takže robotizaci ano pro zvýšení přesnosti a mnohdy tím i validity výsledků, ale ne ve zdravotnictví při kontaktu s pacientem, klientem, zákazníkem, prostě tam, kde i vhodně volené, dobré slovo je součástí úspěšné léčby. Ti, kdo již mají praxi, mi jistě dají za pravdu, že i při stanovení refrakce, výběru brýlí či aplikaci kontaktních čoček vyslechli nejeden lidský příběh.

 

Na univerzitě pracujete i na grantových projektech, jakým způsobem volíte zaměření? Můžete o nich říct něco bližšího?

Práce na katedře, obecně na vysoké škole, neobnáší pro akademické pracovníky pouze výukovou činnost. Jednou ze součástí je i vědeckovýzkumná a publikační činnost. K tomuto jsou vedeni již studenti magisterských programů, kteří ověřují vědecké postuláty v praxi, porovnávají své výsledky s dalšími studiemi. Témata těchto „malých výzkumů“ volíme tak, aby výsledky byly přínosné pro praxi při současném hlubším procvičování vyšetřovacích a měřicích postupů. Projekty vyučujících jsou směřovány zejména na možnosti inovace, rozšíření výukových metod a postupů. Za poslední dobu byla zpracovávána například témata: Inovativní metody řešení korekce nepravidelného astigmatizmu, Objektivní vyšetření akomodace za pomoci přenosného refraktometru, Barevné hranové filtry jako pomůcka pro rehabilitaci zraku a jejich využití při výuce, Digitální únava očí v populaci mladých jedinců, Včasné a pozdní změny barvocitu při onemocnění makuly, Posílení praktické výuky v oblasti péče o slabozraké, Lancaster binocular vision test a jeho využití při výuce v oborech optika a optometrie, ortoptika a navazujícím studiu optometrie, Vliv zrakového tréninku na poruchy binokulárního vidění, Vyšetření a korekce anizometropie a z ní rezultující anizeikonie v klinické praxi, Inovace praktické výuky předmětu Výroba optických pomůcek, Problematika chromagenových filtrů a jejich použití v klinické praxi, Využití elektrofyziologických metod pro hodnocení zrakové ostrosti a mnohé další, jejichž výsledky jsme prezentovali na odborných akcích, resp. v rámci publikační činnosti.

 

Jaké projekty a granty plánujete do dalších let a které jsou podle Vás nejvíc potřebné?

Do budoucna uvažuje KOO o mezifakultním, mezioborovém projektu. Tak jako optometrie nemůže být osamocený obor, je třeba úzké spolupráce s optikou, ortoptikou, zrakovou terapií, oftalmologií, dalšími lékařskými obory včetně např. pedagogických, psychologických poraden, tak i oblast řešení projektů může být multifaktoriální a v důsledku toho nabídnout komplexnější řešení.

 

Jste spoluautorkou publikace Digital Eyestrain of Young Subjects. Na co má populace v digitálním věku dávat, kromě běžných rad, opravdu pozor a proč?

Rady jsou pěkné, ale kdo z nás se jimi plně řídí? I se zrakovou pohodou souvisí nejen dodržení principů ergonomie vidění a hygieny zraku, ale i správná životospráva, pobyt na čerstvém vzduchu, dostatek spánku, vyvarování se dlouhodobým stresům atd. To přeji všem i sobě, ne vždy se daří.

 

V předchozím rozhovoru jste uvedla, že vykonávání profese optika není zaměstnáním, ale celoživotní poslání. Jak se vám daří tuto myšlenku vštěpovat studentům?

Je rozdílné, s jakými představami přichází student do výuky. Jen málokterý je cíleně motivován, mnohdy teprve při studiu zjišťuje, co studium a obor obnášejí. Noví optometristé, refrakcionisté a kontaktologové se rodí v okamžicích prvních úspěšně provedených refrakcích, resp. aplikacích kontaktních čoček, při zpětných vazbách z praxí, po prvních reakcích pacientů typu „jé, já vidím“. Klinická praxe pak zvyšuje pocit důležitosti, možnost vidět případná poškození i z nedodržení odborných doporučení pak dává důraz na pocit odpovědnosti.

 

Máte přehled o svých bývalých studentech? Zůstávají u oboru? Otevírající si optiky a podobně?

Každý student v předstátnicovém období vyplňuje dotazník, který je zaměřen na získání údajů vztahujících se k dalšímu působení absolventů nelékařských zdravotnických oborů po ukončení vysokoškolského studia. Údaje slouží zejména jako podklad pro odbornou diskuzi ke vzdělávání v nelékařských zdravotnických povoláních, ale je významnou zpětnou vazbou i pro nás. Úspěšní absolventi bakalářských studijních programů většinou pokračují v navazujícím magisterském studiu, rozšiřují si znalosti zejména z optických okruhů a klinické, vizuální optometrie, dále např. biofotoniky, paralelně pracují, většinou jako brigádníci, na optometrických, optických pracovištích, v očních ambulancích nebo v klinických zařízeních.

Další profesní život je pestrý, od zahraničních stáží přes mateřství, zřízení vlastního optometrického nestátního zdravotnického zařízení, práce ve firmách souvisejících s problematikou až po zaměstnanecký poměr v řetězci.

 

Dokážete říct, jaký je o studium na katedře optometrie a ortoptiky zájem, resp. vnímáte rostoucí, nebo klesající počet studentů?

Dá se říci, že podle každoročně podaných přihlášek je zájem o studium programů optika a optometrie, ortoptika a také o navazující magisterské studium optometrie na LF MU stabilní. Nedá se ale vyčíslit, jaký zájem uchazeče je cílený – o obor, na který podal přihlášku, a prioritou kterého uchazeče je získání jakéhokoliv vysokoškolského diplomu. Svůj vztah k oboru si buduje totiž během studia.

 

Před časem způsobilo velké pozdvižení uzavření dohody mezi Univerzitou Karlovou a společností Home Credit. Po vlně kritiky z dohody nakonec sešlo. Jaký na to máte názor? Je pod Vás nutné uzavírat partnerství s firmami, resp. sponzory? Nakolik důležitý je podle Vás správný výběr partnera?

Informace přicházejí pouze z médií a nedomnívám se, že by mi bez přímých, validních informací příslušelo rozhodnutí vedení Univerzity Karlovy hodnotit.

Nutné uzavírat dohody – nelíbí se mi slovo nutné. Ne každá fakulta, každý obor má možnost si přivydělávat výzkumnou, resp. vývojovou činností. Obecně je otázka financování jednotlivých typů škol vzdělávacího systému v ČR vhodná pro zkušený tým ekonomů.

K tomuto tématu bych pouze dodala, že stojí za úvahu pro podnikatelské subjekty oboru, zda podporovat a podílet se na výchově budoucích odborníků, mnohdy budoucích zaměstnanců. Osobně vítám podporu při akcích a jsem za ni vděčna u akcí, které rozšiřují a zpestřují standardní výuku, jako jsou exkurze, odborné semináře, aktivní účast studentů na evropských konferencích a v neposlední řadě naše Celostátní studentská konference optometrie a ortoptiky s mezinárodní účastí; v říjnu letošního roku proběhl již její desátý ročník. Za tuto dobu nám pomáhaly zabezpečit zázemí firmy Bausch & Lomb, Optika Čivice, Essilor či CooperVision. Patří jim opětovný dík i za přínosná odborná sdělení a workshopy při studentských prezentacích bez firemních a reklamních vstupů a tím Vám také odpovídám otázku akcentu při výběru partnera.

 

Brno se dlouhodobě potýká s nedostatečnými kapacitami nemocnic. Jak je na tom klinika nemocí očních a optometrie ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně?

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně prochází průběžnými změnami jako většina státních nemocnic. Úspěšně rozvíjí spolupráci s Mezinárodním centrem klinického výzkumu ICRC. V rámci reorganizace jednotlivých pracovišť byla její klinika nemocí očních a optometrie organizačně přeorientována v roce 2015 na oddělení nemocí očních a optometrie pod vedením prim. MUDr. Lubomíra Hanáka, MBA. Péče zahrnuje veškeré oční ambulance, jak všeobecné i specializované, refrakční centrum i jednodenní chirurgii. Pokračuje úzká spolupráce při praktické výuce studentů katedry optiky, optometrie a ortoptiky. Pan prim. MUDr. Hanák je kompetentní osobou Vám podat bližší informace o chodu očního oddělení a problematice, resp. strategii FNUSA obecně.

 

To mě přivádí k další otázce. Na letošním kongresu OPTIKA-OPTOMETRIE v Olomouci zazněla přednáška o tom, co ještě může provádět optometrista a co už patří do rukou oftalmologa. Jaký máte pohled na situaci? Mají s tím optometristé potíže? Neposílají pacienty k oftalmologovi zbytečně, nebo naopak? Existuje ještě nějaký prostor k tomu, aby se kompetence optometristy zvýšily a nebyli zatěžování už tak příliš kapacitně vytížení oftalmologové?

Kompetence výkonu povolání optometristy a s tím související podmínky pro vzdělávání jsou dané i v České republice zákonnými normami. Připomeňme pouze základní zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), vyhlášku č. 55/2011 Sb. – o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, přičemž náplň studia vychází ze zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 39/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství. Výkon vázané živnosti v oboru oční optika pak podle zákona 455/1991 Sb.

Zbytečné posílání pacientů či zanedbání péče je výsledkem a přímou úměrou s odbornou erudicí každého nelékařského zdravotnického povolání. Diskuze o kompetencích probíhala, probíhá a jistě probíhat bude. Osobně se v současnosti přikláním k posílení a dodržování vyšetření v rámci prevence, případného záchytu závažných očních (mnohdy nejen) onemocnění, provádění screeningu refrakčních vad, včetně edukace našich klientů.

 

Jaké jsou vlastně kompetence optometristy a oftalmologa v zahraničí? Kde třeba může optometrista zajít dál a kde naopak nemá takové kompetence? Existuje v tomto směru nějaká snaha o sjednocení v rámci EU, nebo je situace pouze v režii jednotlivých států?

Naše katedra optiky, optometrie a ortoptiky je členem evropských optických, optometrických, kontaktologických i ortoptických společností, kde pečlivě sledujeme vývoj. O sjednocení kompetencí alespoň v zemích EU se vedou mnohaleté diskuze, situace se odvíjí od zákonných norem té které země, od, řekněme to pragmaticky, požadavků trhu, tedy poměru oftalmologů, včetně specializací a optometristů, očních optiků, ortoptistů vzhledem k počtu obyvatel v návaznosti na vzdělávací systémy.

 

 
    [ Katalog firem ]

Fokus optik, a.s., Praha 1

Kvalitní a komplexní péče o zrak. Široký výběr cenově dostupných korekčních ...

Oční optika E&B Bardoňovi

Brýlové obruby, sluneční brýle, brýlové čočky. Doplňkový sortiment, opravy ...

GrandOptical, OC Nový Smíchov

Měření zraku, široká nabídka dioptrických i slunečních brýlí, brýlových i ...

STADAK optik

Brýlové obruby a čočky významných světových výrobců - SILHOUETTE, HUGO BOSS ...

Oční optika Eva Kazdová

Prodej dioptrických a slunečních brýlí a doplňků - pouzder, čisticích ...

Stooptik

Kolekce módních značek ADIDAS, DOLCE & GABBANA, JOOP, JAGUAR, TOMMY ...

Ilustrační obrázek
Je čas na změnu, průmyslová ...
V představách slavných spisovatelů science fiction z minulého století mělo lidstvo po roce 2000 ...
Jan Sucharda
Jan Sucharda: nestor oční ...
Do bytu v činžovním domě v pražském Břevnově mě od hlavního vchodu vede kolem prášících dělníků Alice ...
Ellen Haeserová
Nicotnost pomine, kvalita ...
Ellen Haeserová přijela na letošní veletrh OPTA s přednáškou, v níž popisovala nejen brýlové obruby ...

Vygenerováno za 0.149 sec
Informační portál mapující oblast oční optiky a optometrie. Posláním portálu je srozumitelnou formou oslovit co nejširší veřejnost se zájmem o vidění, zrak, módní trendy a konkrétní služby v oblasti oční optiky. Součástí portálu je katalog firem a jejich produktů a služeb.
Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

2020 © 4stav.cz | Provozovatel: EXPO DATA spol. s r.o. | Webmaster: ORAX, s.r.o.,  EXPOCOMP, spol. s r.o.