Kouření – hrozba slepoty

Katarakta je však na rozdíl od ireverzibilní SMD proces většinou korigovatelný. Kouření je tedy vysoce rizikovým faktorem vedoucím u kuřáků k 3–4x vyššímu výskytu senilní makulární degenerace, která je v současném rozvinutém světě nejčastějším oslepujícím onemocněním. Riziko vzniku SMD je u kuřáků znatelně vyšší než možnost onemocnění ischemickou srdeční chorobou, která je u kuřáků asi 1,6x častější. U bývalých kuřáků je riziko vzniku SMD jen mírně zvýšené.

Autoři článku předpokládají, že v Anglii žije asi 53 900 lidí se zrakovým postižením, které je následkem senilní makulární degenerace vyvolané kouřením. Z tohoto počtu je asi 17 800 slepých kuřáků se SMD – tedy asi jeden z pěti případů SMD je pravděpodobně způsoben kouřením. Kromě toho se senilní makulární degenerace projevuje u kuřáků o 10 roků dříve než u nekuřáků. U pacientů-kuřáků se SMD v jednom oku je tedy žádoucí přestat s kouřením, a snížit tak riziko možnosti vzniku SMD ve druhém oku.

V České republice kouří přibližně 28 % populace nad 18 let. Roční spotřeba cigaret nás řadí mezi prvních pět států v Evropě. Na následky kouření zemře v České republice každý rok více než 18 000 osob, což znamená hrozivý počet 50 úmrtí na den.

V minulosti převažoval názor, že skončit s kouřením je otázkou silné vůle a je to potřeba udělat ze dne na den. Novější klinické studie prokázaly, že závislost na nikotinu je podobného charakteru jako závislost na jiných drogách. Nikotin se dostává do mozku během deseti vteřin po požití, navozuje příjemné pocity a snižuje úzkost. Během poklesu hladiny nikotinu se objevují abstinenční příznaky, které se kromě chuti na cigaretu projevují i neklidem a podrážděním. Závislost na nikotinu je proto považována za nemoc. Síla vůle na skončení s kouřením bývá slabá, obvykle vystačí jen u 1–3 % odvykajících. Kuřáci přitom v 70 % udávají, že by s kouřením přestat chtěli.

Zdá se, že počet kuřáků ve světě klesá. V současné době kouří v Anglii asi 10–11 milionů lidí, což je asi 27 %. V padesátých letech to bylo 60–70 %. Pokles počtu kuřáků se však v posledních letech zastavil asi na 27 %. U mladých lidí a u určitých skupin lidí, zvláště chudých, je však pokles mnohem méně patrný, pokud je vůbec nějaký.

Podle prosincového čísla časopisu Lancet by po zákazu prodeje cigaret přestalo kouřit 300 000 lidí a bylo by zachráněno 15 000 životů. V časopise dále konstatují, že tabák zabíjí celosvětově 4,2 milionu lidí. Předpokládají, že do roku 2020 zabije tabák více než 10 milionů lidí ročně.

V současné době se zájmem sledujeme Anglii a její výsledky zákazu kouření na veřejnosti, včetně barů a restaurací. Podobný zákaz připravují i v Nizozemsku a v Norsku. Bylo by žádoucí uvažovat o podobném opatření i v rámci Evropské unie.

Podrobnější informace najdete v časopise Česká oční optika, únor 2005.

Zdroje, ze kterých autor čerpal, naleznete také v časopise.