Korekce presbyopie metodou monovision

Prvními příznaky presbyopie je brzká únava a rozostření textu při čtení. Presbyop mladšího věku si pomáhá oddálením textu. Tento způsob řešení však pomáhá pouze krátkodobě. Bereme-li v úvahu pracovní nasazení této věkové skupiny, je zřejmé, že je třeba zvolit vhodné řešení. Jedním z nich je právě korekce metodou monovision.

Metoda monovision spočívá v korekci dominantního oka do dálky a nedominantního oka do blízka. Střídavě pak lze jedním okem sledovat vzdálený a druhým okem blízký prostor.

Alternativnímu vidění je třeba se učit, mozek není totiž zvyklý zrakové informace tímto způsobem zpracovávat. Obraz získávaný jedním okem je plošší a zorné pole při monokulárním pohledu zúžené. Může docházet ke stranovému posunutí obrazu a špatnému odhadu vzdáleností. Mimo to se mohou objevit další vedlejší efekty, jako je rozostření obrazu ve střední vzdálenosti. Při nočním vidění může být obraz narušen tzv. „duchy“. Také pohyby hlavy jsou četnější. V případě řidičů je nutné vyzkoušet, zda jsou schopni s korekcí monovision řídit motorové vozidlo i za běžných podmínek.

Přibližně 20 % populace není však schopno své vnímání na tuto metodu zadaptovat, není totiž vhodná pro každého.

Metoda monovision se nejčastěji provádí pomocí aplikace kontaktních čoček. Vhodné je tuto možnost korekce doplnit brýlemi tak, aby měl uživatel na výběr v případě, že se rozhodne nebo bude-li nucen dlouhodobě svůj zrak zaměřit na jednu vzdálenost.

V dostupných materiálech je doporučována pro získání alternativního vidění i metoda refrakční chirurgie nebo aplikace intraokulární čočky. Je třeba si však uvědomit, že tyto metody jsou trvalé a nevratné. I v tomto případě by měla být metoda vhodně doplněna brýlovou korekcí. Otázkou však zůstává, jak vysokou anizometropii pak bude uživatel snášet.

Metoda monovision představuje tedy jeden z mnoha způsobů, jak lze řešit problémy při špatném vidění do blízka.