Dr. Baldwin konstatoval, že ke vzniku zákalů v rohovce nevedou poranění samotného epitelu ani samotného stromatu, ale současná poranění jak epitelu, tak stromatu rohovky.
Předpokládá, že proliferující epitel stimuluje migraci keratocytů do rány. Aktivované keratocyty produkují nový typ extracelulární tkáně, která může porušit pravidelné uspořádání kolagenních lamel a vést ke vzniku zákalů (v angličtině se používá termín haze). Proliferace keratocytů a produkce abnormálního kolagenu je tím větší, čím je ablace rohovkové tkáně mělčí. Proto bývá riziko vzniku pooperačních zákalů po tomto zákroku větší než po operaci LASIK. Po LASEKu, kdy alkohol, který se používá k vytvoření epiteliálního laloku, poškozuje epiteliální buňky, a tím brání produkci cytokinu aktivujícího keratocyty, je vznik pooperačních zákalů rovněž méně pravděpodobný.
Dr. Angunawela upozornil na příznivý účinek aptamerů na hojení rohovky. V 90. letech minulého století byly aptamery úspěšně použity při léčení senilních makulárních degenerací v léku pegaptanib (Macugen). Aptamery účinkují podobně jako protilátky. V poraněné rohovce brání přeměně keratocytů v rohovkové fibroblasty a myoblasty, a přispívají tak k zachování biomechanické integrity a transparence rohovky.
Christoph Winkler von Mohrenfels upozorňuje na to, že při LASEKu, kdy jsou epiteliální buňky zničeny, se významně snižuje intenzita a doba trvání bolesti a je rovněž zajištěna lepší transparence rohovky než při fotorefrakční keratektomii (PRK). Existence mrtvého rohovkového laloku u LASIKu a zpomalené hojení epitelu rovněž přispívá k tlumení proliferace keratocytů. Zároveň zabraňuje kalení rohovky. Dr. Cartwright varuje, že operace LASIK je sice proti PRK méně bolestivá a spojená s menším rizikem kalení rohovky, ale snížení biomechanické integrity zvyšuje riziko možné ektázie rohovky a pozdější regrese výsledku operace.
Dr. Jaycock se domnívá, že optimální refrakční operace by měla spojovat biomechanické výhody PRK s funkčními a celulárními přednostmi operace LASIK. Tomu by mohla pomoci možnost, kdy se vytvoří intrastromální lalok těsně pod Bowmanovou membránou pomocí femtosekundového laseru. Takový postup by přispěl k zachování rohovkového epitelu, nedošlo by k aktivaci keratocytů, operace by nebyla bolestivá a byla by bez následných zákalů a také by přispěla k maximálnímu zachování biomechanické stability rohovky.