Historie brýlí – úvod

Je to už hodně dávno, kdy člověk poprvé přišel na možnost přiblížit si vzdálená tělesa dalekohledem. Rozvoj této disciplíny na sebe nechal čekat několik generací, přesto však ještě v té době nebylo známo, že je možno korigovat špatné vidění čočkou umístěnou před oko.

Můžeme si být téměř jisti, že ani staří Egypťané, ani Řekové a Římané nepoužívali žádnou pomůcku ke zlepšení vidění? Vždyť již mezi rozvalinami Ninive se objevily broušené horské krystaly, které připomínaly optické čočky s vrcholovou lámavostí přibližně +10 Dpt. Také ve vykopávkách staré Troji se našly šperky čočkovitého tvaru. Byly však vybroušeny velmi nestejnoměrně a je pravděpodobnější, že sloužily k jinému účelu. Ale kdo ví?

A jak se vlastně stalo, že lidé přišli na to, jak vyrobit sklo? Jeho výroba je jedním z nejstarších poznaných technických postupů. Staří Féničané byli zdatnými mořeplavci. Rozbouřené moře je jednoho dne vyvrhlo na písčitý břeh. Aby se ohřáli, zapálili oheň a postavili kolem něj ochranný val z písku. Když se ráno probudili, zjistili, že se křemen v písku účinkem ohně roztavil a stal se sklovitou hmotou. Legendy praví, že Italové používali úlomky ze dna sklenek na víno jako zvětšovacích skel. Víme, že i meteority z kamenů Měsíce přinášejí na Zemi sklovité produkty tavené v atmosféře při průletu velkou rychlostí.

Podle legendy zapálil Archimedes 250 let př. Kr. lodě obléhající Syrakusy pomocí kulových zrcadel. Několik století po něm, v letech 965 až 1038 po Kr. arabský učenec Abu Ali al-Hasan ibn al-Haitham předvedl pokusy s lomem světla a stanovil geometrii kulových a parabolických zrcadel.

Dnešní svět si bez brýlí již ani nedovedeme představit. S trochou nadsázky můžeme říci, že teprve rozvoj písma a knih vedl k nutnosti řešit problémy špatného vidění do blízka. Svět knih pomohl na svět brýlím.

Rozsáhlejší článek o historii brýlí najdete v časopisu Česká oční optika září 2008, prosinec 2008 a únor 2009.