Evropský summit poukazoval na vývoj průmyslu kontaktních čoček

Summit se konal ve firemním centru inovací firmy CooperVision v Budapešti a sérii přednášek zahájil William Higham, který účastníky z řad médií uvedl do fascinujícího světa chování a zvyků současných spotřebitelů. Mezinárodně uznávaný Lyndon Jones pak toto téma ještě prohloubil, když hovořil o implikacích pro kategorii kontaktních čoček se zaměřením na úlohu silikon-hydrogelu a používání jednodenních čoček.

Za výzkum a vývoj vystoupila neméně uznávaná Dr. Karen Walsh a delegáty provedla uvažováním nositelů čoček a očních specialistů, aby odhalila jejich preference. Naopak zástupkyně firmy CooperVision Marcella McParland se podělila o to, co jako výrobce dělají, aby splnili potřeby současných nositelů čoček a podpořili odborníky v oblasti péče o zrak.

Heath Clash, vedoucí evropské marketingové komunikace firmy CooperVision, ve svém komentáři k summitu uvedl: „Těší nás, že se akce zúčastnilo tolik odborníků z médií věnujících se oblasti oční optiky z celé Evropy i ze světa.“

Rob Healey, vedoucí portfolia jednodenních kontaktních čoček v CooperVision, vysvětlil přístup firmy: „Výzkumy ukazují, že uživatelé chtějí mít prospěch ze zdravotních výhod čoček. A také očekávají velké pohodlí a špičkové vidění. Postoj naší společnosti je takový, že by to mělo být samozřejmým standardem, a začali jsme vyvíjet portfolio jednodenních čoček obsahující celou řadu výrobků ze silikon-hydrogelu, které nabízejí ochranu před UV zářením a přirozenou smáčivost.“

„Asi vás nepřekvapí, že napříč nabídkou postupně narůstají výhody, ale nikde neděláme kompromisy na úkor zdravotních vlastností ani pohodlí, a to bez ohledu na cenovou hladinu. Prodejcům pak podle našeho názoru tento přístup zjednodušuje orientaci v sortimentu a pomáhá vyjádřit přidanou hodnotu,“ uzavřel Healey.

Žít naplno i pohodlně
Hlavní náplní práce Williama Highama je pomáhat velkým světovým firmám, aby věděly, co očekávat od svých zákazníků. Co budou kupovat, co je k tomu povede a jak se budou chovat. O své poznatky se pak ve firemním centru inovací CooperVision podělil se svými posluchači. Nastínil, jak mohou odborníci v oblasti péče o zrak tyto poznatky využít k lepšímu uspokojení potřeb uživatelů optických pomůcek.

„Obecně můžeme vidět zvyšující se nejistotu. Lidé během hospodářské krize zjistili, že politici a ekonomové prakticky nevěděli, co si počít. Byli bezradní. V ten moment lidé začali přijímat fakt, že vlastně nikdo neví, co nás čeká,“ řekl Higham, který poskytuje poradenství i mezinárodním společnostem jako Amazon, BBC nebo Teléfonica.

„Masivní vliv na každodenní život lidí mají technologie. S tím souvisí otázka, jak se budou s novými technologiemi chovat zákazníci,“ pokračoval Higham a rozdělil chování lidské společnosti na tři skupiny – My Life, Easy Life a Full Life.

Skupina lidí, zapadající do charakteristiky My Life, chce mít kontrolu nad svým životem. Ztrácí důvěru k expertům a výše postaveným lidem. Ve Velké Británii například lidé přebírají kontrolu nad svým zdravím, před návštěvou lékaře si nejprve vyhledají symptomy a snaží se léčit sami. Dalším znakem je, že tito lidé nakupují ve slevách. Zkrátka si kontrolují finance, dělají si zásoby a šetří. Rovněž méně pijí a hledí na výživu a stravování. Pro určitou skupinu lidí je však tento způsob života vyčerpávající, proto máme další kategorii Easy Life.

„Pro tuto skupinu je důležité pohodlí. Nakupují podle toho, jak je to pohodlné, což jim zajišťují mobilní telefony a internet, kde je všechno dostupné na jedno kliknutí. Život by měl být podle této skupiny snadný a produkty i služby lehce dosažitelné. Podstatné je, že roste i částka, kterou jsou tito lidé ochotni za své potřeby utratit,“ vysvětlil Higham.

Poslední kategorií je Full Life – jak vyplývá z názvu, tato skupina chce žít naplno. Chce vše prožívat a sbírat zážitky. Higham uvedl, že 67 % těchto lidí v rámci EU navštěvuje kulturní nebo sportovní události.

„Zmáčknout tlačítko pro ně není požitkem, naopak považují za důležité navštěvovat obchody, které jim nabízejí přidanou hodnotu, nejde jim o pouhé nakupování. Například firma Nike postavila ke své prodejně v New Yorku hřiště, kde si boty můžete nejprve vyzkoušet, a teprve potom si je koupit. Tito lidé žijí krédem, že je lepší prožitek než majetek. V dřívějších dobách se životní úspěch měřil podle toho, kolik jste toho vlastnili. To už přestává platit. Majetek ztrácí na významu a nastupuje sdílení věcí. Ve velkých městech lidé přestávají vlastnit auto a začínají si jej půjčovat. A to platí prakticky na všechno – půjčování oblečení, předplacení hudby, knih, filmů nebo pronajmutí psího mazlíčka na procházku,“ dodal na závěr William Higham.

Nedostačující hygiena
Po Highamovi vystoupil profesor Lyndon Jones a zaměřil se na používání silikon-hydrogelových čoček. „Tradiční hydrogelové čočky byly uvedeny na trh v roce 1971 a silikon-hydrogelové se zákazníkům nabízejí od roku 1998. Přestože jde o kontaktní čočky z jedné velké rodiny, jsou mezi nimi zásadní rozdíly. Hlavním je propustnost pro kyslík, která má vliv na zdraví oka,“ pronesl Jones.

Rohovka potřebuje kyslík a při použití hydrogelových čoček se jeho příjem rapidně sníží, což může způsobovat zarudlost očí a jiné potíže. Proto se hledaly způsoby, jak zvýšit propustnost pro kyslík a vznikly silikon-hydrogelové čočky.

„Oči každého člověka se liší a tím pádem i jejich potřeba kyslíku. Různé osoby tak mohou na silikon-hydrogelové čočky reagovat trochu jinak. Faktem však zůstává, že průměrná potřeba propustnosti kyslíku vyjádřená hodnotou Dk/t je 243, jinak pacientům hrozí edém rohovky. Při používání silikon-hydrogelových čoček se těmto potížím předchází a čočky navíc chrání před ultrafialovým zářením,“ pokračoval Jones, který zároveň poukázal na skutečnost, že výzkum v několika zemích prokázal, že 30 % lidí s kontaktními čočkami nevědomky usne u televize, při čtení a podobně. Z toho důvodu byl proveden test, kdy pacienti s hydrogelovými a silikon-hydrogelovými čočkami zavřeli oči po dobu jedné hodiny. U pacientů se silikon-hydrogelovými čočkami nebylo zaznamenáno žádné otékání rohovky, s hydrogelovými čočkami však začaly být známky otoku patrné.

Klíčová je samozřejmě i hygiena, upozorňoval Lyndon Jones, jenž posluchačům ukázal graf se zajímavými čísly. Až 20 % lidí si nečistí pouzdro na kontaktní čočky, 52 % jej pouze omývá normální vodou. Přesně 2 % lidí uchovává čočky ve sklenici a 5 % lidí dokonce pouzdro sdílí s jinými osobami. Pouze 20 % mění pouzdro jednou za rok a jen 4 % lidí si čistí a mění pouzdro tak, jak by se správně mělo.

„Z toho důvodu jsou nejlepší jednodenní kontaktní čočky, kde není nutné měnit pouzdro. Tento produkt dominuje především v Dánsku a Skandinávii. Naopak v České republice, Nizozemsku nebo Portugalsku se nabízejí hlavně měsíční kontaktní čočky. Vše je ovšem otázka poptávky. Sektor silikon-hydrogelových čoček se v evropských zemí nachází ve stavu, že lidé používají týdenní, čtrnáctidenní a měsíční silikon-hydrogelové kontaktní čočky a jednodenní kontaktní čočky mají převážně jen hydrogelové. Výjimkou je Maďarsko, kde vedou jednodenní silikon-hydrogelové kontaktní čočky,“ dodal na závěr své přednášky profesor Lyndon Jones.

Bariéry silikon-hydrogelových čoček
Jako další v pořadí se za přednáškovým pultem ukázala Dr. Karen Walsh, která do svého tematického celku vnesla několik statistik.  „Z průzkumu 1500 lidí v USA, Velké Británii a Japonsku vyšlo najevo, že osm z deseti lidí ví o existenci zdravějších kontaktních čoček. Hledají si o nich informace na internetu a baví se o nich s rodinou. Zároveň 92 % optiků považuje za nejlepší produkt jednodenní silikon-hydrogelové čočky a 87 % z nich je přesvědčeno, že by se mělo jednat o nejčastější volbu pacientů. Jaké jsou tedy nejčastější bariéry, proč je lidé nechtějí,“ zeptala se Walsh posluchačů a uvedla tři důvody.

První příčinou je cena, ovšem z průzkumu vyplynulo, že 68 % pacientů očekává, že jim oční specialista poskytne informace o všech možnostech, nehledě na cenu. Přesně 75 % pacientů pak dá na jeho radu a cenou se zabývat nebude.

Další příčinou je alergie na silikon. Pouhých 43 % očních specialistů považuje alergickou reakci na silikon za smyšlenou, což znamená, že 57 % jich věří, že na tento materiál může vzniknout alergická reakce.

„Jenže silikon nemůže způsobovat alergii. Tito specialisté vycházejí z minulosti. Zpočátku existovaly u silikon-hydrogelových čoček různé potíže, ale nikdy se nejednalo o alergie. Přesto toto přesvědčení u řady očních specialistů přetrvává.“

Třetí příčinou jsou pacientovy pochybnosti o komfortu. Je přesvědčen, že silikon-hydrogelové čočky nejsou tak pohodlné jako hydrogelové. Nicméně výzkum ukázal, že zásadní rozdíl mezi komfortem u obou typů kontaktních čoček neexistuje.

„Co tedy mohou oftalmologové, optici a optometristé dělat jinak? Víme, že pacienti po nich chtějí nejzdravější řešení a chtějí znát všechny alternativy. Proto je důležité informovat se o jejich finančních možnostech a nabídnout jim, ať silikon-hydrogelové čočky prostě zkusí a sami uvidí, jestli jim přinesou větší užitek,“ uzavřela téma Karen Walsh, po níž převzala závěrečné slovo zástupkyně firmy CooperVision Marcella McParland a hovořila o potřebách nositelů kontaktních čoček a přístupu výrobce k zákazníkům.

První ročník summitu s novináři v Budapešti pak shrnul Heath Clash z CooperVision, který na závěr dne pronesl: „Měli jsme pocit, že probíraná témata jsou pro optický průmysl mimořádně důležitá. Stále více klientů si vybírá jednodenní kontaktní čočky, a tak jsme se chtěli podělit o názory na to, proč tomu tak je, a jak můžeme ve spolupráci s odborníky na péči o zrak plnit potřeby uživatelů čoček.“