Displej s tekutými krystaly je ke zraku šetrnější

Klasický monitor totiž pracuje pomocí technologie CRT (Cathode Ray Tube),2 jednoduše řečeno pomocí elektronového děla, umístěného v zadní části monitoru a mířícího přímo směrem na obličej uživatele. Toto elektronové dělo metá ve velmi rychlém sledu proudy elektronů, jejichž shluky se zobrazí na zobrazovací ploše – stínítku. My pak na stínítku (obrazovce) vnímáme ucelené obrázky či písmo.

Přirozeně záleží na stáří a kvalitě monitoru, avšak v určité míře se vždy objevují dva vedlejší činitelé.

Prvním činitelem je určitá hodnota škodlivého vyzařování – elektrosmogu, který monitor produkuje; což se týká zejména starších monitorů.2 Tento elektrosmog je dobře zaznamenatelný různými detektory (např. Trifeldmetr ME 3030B, Německo); u starých monitorů může jít až o 1 000 V/m, měříme-li blízko obrazovky.1

Vzhledem k tomu, že masové používání počítačů a monitorů nastoupilo z dlouhodobějšího hlediska teprve nedávno (přibližně kolem roku 1990), nelze jednoznačně říci, zda je tento elektrosmog z dlouhodobého hlediska škodlivý, či není, a to i v menších dávkách, stanovených normami. Avšak přihlédneme-li k tomu, že tento elektrosmog není pro člověka (jako pro součást přírody a bioelektrickou jednotku) přirozený, dala by se spíše předvídat určitá míra škodlivosti.3

Moderní monitory, vyráběné cca od roku 2000, již v sobě mají nainstalovaný poměrně kvalitní filtr, který je schopen většinu vyzařování ve směru k uživateli odstínit tak, aby hodnota vyzařování nebyla škodlivá ani při pohledu zblízka. Všechny moderní značkové CRT monitory splňují standardy TCO-95, které jsou striktnější než starší standardy MPR-II a které stanovují požadavky na vyzařování v oblasti extra nízkých (ELF) a velmi nízkých (VLF) frekvencí. To, jaké standardy a normy monitor splňuje, lze nalézt v jeho technických údajích a v prohlášení o shodě.2

Je však nutné vzít v úvahu i to, že hypersenzitivní lidé mohou mít hranici citlivosti na škodlivé záření značně sníženou, a sice z 5 000 V/m (což je pro uživatele maximální přípustná hodnota) až na 50 V/m!1 Může jít např. o osoby celkově oslabené či zrakově postižené, u nichž oslabený a přetěžovaný zrakový orgán trpí logicky jako první.3 Dle mých zkušeností si však na bolesti očí, únavu a podobně, a to jsou-li dotazováni, nebo spontánně, stěžují téměř všichni, kteří s klasickým monitorem hodně pracují.

Výrobci zpravidla doporučují minimální vzdálenost obličeje od monitoru, což u počítačů bývá 30 cm2 a u televizorů kolem 2 metrů, případně trojnásobek velikosti úhlopříčky (záleží na typu televizoru).1 Tuto podmínku ale není možné dodržet, zejména při nedostatku prostoru či v případě slabozrakých lidí.

Slabozrací lidé v určitých situacích používají počítač či televizní obrazovku daleko častěji než zdraví lidé. Pro slabozrakého člověka jsou počítač a případně speciální programy často důležitým prostředkem, jak si lze organizovat své záležitosti či práci. Televizní lupa bývá častou pomůckou ke čtení textů a prohlížení obrázků. Slabozraký člověk musí často pracovat s očima přímo „nalepenýma“ na obrazovce, tedy ve vzdálenosti 20 cm i méně.

 Druhým činitelem je po elektrosmogu (opět zejména u starších CRT monitorů) nekonstantní obraz, to znamená, že obraz na stínítku velice rychle, téměř nepostřehnutelně, bliká. Při centrálním pohledu to téměř nepoznáme, avšak zadíváme-li se vedle monitoru, periferním viděním kmitání obrazu dobře zaznamenáme. Toto blikání obrazu samozřejmě velice namáhá a unavuje zrak uživatele monitoru.3

 Spojíme-li oba činitele dohromady, konečným důsledkem jejich působení mohou být bolesti hlavy, podrážděnost a syndrom suchého oka.4 Dále též žaludeční neuróza,1 celková zvýšená únava, bolesti očí, hučení v uších apod.3 Někteří lékaři dokonce varují před poškozením optické soustavy oka či sítnice a zrakového nervu.3

 Sám mám podobnou neblahou zkušenost. Trpím myopií a pracoval jsem v malém prostoru u starého monitoru nepřetržitě 8 hodin denně. Došlo u mne kromě výše zmíněných potíží k hojným sklivcovým zákalům a k zábleskům před očima, což již varovalo před poškozením sítnice, zrakového nervu a možná také před poškozením zrakového korového analyzátoru.3 Dále u mne také docházelo k častému chvění očních koulí (bulbů), což signalizovalo zvýšenou nervosvalovou dráždivost v oblasti okohybných svalů.3 To vše přes užívané medikamenty. Po vynechání práce u klasického monitoru veškeré problémy téměř rázem ustaly.

V dnešní době však již práci s počítačem (pro slabozraké též s televizní lupou) nelze zcela vynechat. Nouzovým řešením obtíží je samozřejmě dle možností minimalizovat práci s klasickým monitorem a udržovat od něj co největší vzdálenost, případně pořídit si přídavný filtr nebo (pro slabozraké) speciální optiku ke sledování monitoru zdálky. Využití optických pomůcek při sledování televize může mít dvě nevýhody: obraz je žádoucím způsobem zvětšen, ale je vnímána pouze část plochy obrazovky, nebo je naopak možné vnímat celou plochu, ale zvětšení je menší. Praktickým doporučením pak bývá, aby si divák sedl blíže k televiznímu přístroji. Zde je vhodné upozornit na to, aby setrvání v těsné blízkosti obrazovky nebylo extrémně dlouhé. V případě TV lup se doporučuje upřednostňovat počítačové monitory před televizními monitory, které (kromě vyšších hodnot elektrosmogu při používání zblízka) mají i horší rozlišení a kvalitu obrazu.2

Nabízí se však daleko lepší řešení – pořídit displej s tekutými krystaly, takzvaný LCD monitor (Liquid Crystal Display), případně LCD televizi. U tohoto displeje zcela chybí elektronové dělo a ke škodlivému záření nedochází vůbec. Díky vlastnosti tekutých krystalů, které zmléční, prochází-li jimi elektrický proud, je obraz navíc stálý – nekmitá.2

Zde je však na místě zmínit také některé nevýhody LCD monitorů. LCD monitory nabízejí o něco menší jas a kontrast (je zapotřebí si individuálně vyzkoušet) a v případě televizní lupy se může stát, že při rychlejším pohybu kamerou dojde k rozmazávání obrazu. Zde je rovněž namístě vyzkoušet si konkrétní typ LCD monitoru s konkrétní kamerou, neboť nabízená škála je široká a nelze stanovit jednoznačné kritérium pro výběr vhodného monitoru.2

LCD monitor má též zranitelnější povrch obrazovky, snadno může dojít k jeho poškrábání (např. brýlemi, lupou).

Umožňuje-li to finanční situace či další podmínky, je lepší si displej s tekutými krystaly v případě potíží s klasickým monitorem preventivně pořídit. Uživatel tím také získá více místa, neboť LCD monitor je menší (plochý) a je také lehčí.