Centrování brýlových čoček – 3. část

Znečištěná čočka nebo i starší čočka s popraskanou antireflexní vrstvou může způsobit u automatického fokometru naprosto chaotické výsledky měření. Jediným spolehlivým způsobem jak získat správné hodnoty lámavosti čoček, například při výměně starých povrchově poškozených čoček v brýlích, je pak změření na klasickém okulárovém fokometru.

Po přesném změření a označení čoček následuje jejich tvarový zábrus. Nejdříve musíme načíst tvary zabroušených čoček podle vybraných obrub. Po uložení do paměti počítače v automatu se tvar čoček zobrazí na displeji a čočky pak přesně nacentrujeme podle naměřené polohy středů zornic v obrubě tak, aby na ně mohl být spolehlivě upevněn upínací segment, pomocí kterého jsou pak pevně fixovány během tvarového zábrusu.

Centrovací údaje

Pro správnou korekční polohu čočky před okem uživatele jsou mimo její vzdálenosti od vrcholu rohovky rozhodující tyto dva údaje:

• vodorovná poloha optického středu čočky (vztažného bodu) v očnici obruby, nejčastěji označovaná PD,

• svislá poloha (výška) – zjištěná buď podle metody „na střed otáčení oka“, nebo „na přirozený přímý pohled“.

Tyto centrovací údaje se také nastavují na centrovacím zařízení zábrusového automatu, na jehož displeji se zobrazuje nasnímaný tvar zabroušené čočky. Podle zadaných údajů pro vodorovnou a svislou polohu středu zornice oka se zobrazí na displeji centrovací bod – nejčastěji označený křížkem.

Svislá poloha středů zornic u brýlí do dálky

Dvě varianty svislé polohy optických středů (vztažných bodů) čoček v obrubě a jejich důsledky pro uživatele při korekci do dálky:

1) přímo před střed zornice, při přirozeném držení těla a hlavy:

• nevzniká nežádoucí klínový účinek svislého směru,

• pokud je čočka odkloněna od svislé roviny (pohled z profilu), vzniká nežádoucí astigmatismus šikmých paprsků, který způsobuje snížení zrakové ostrosti uživatele, zvláště u asférických a atorických čoček.

2) na střed zornice při nastavení kolmého pohledu vodorovně přes čočku v brýlích zakloněním hlavy uživatele s nasazenou obrubou (centrace „na střed otáčení oka“):

• vzniká klínový účinek svislého směru (po vrácení hlavy do přirozené polohy, protože optický střed se dostává pod zornici),

• nevzniká díky designu čoček (zvláště asférických a atorických) astigmatismus šikmých paprsků, protože optická osa čočky prochází středem otáčení oka.

Svislý úhel sklonu čoček v brýlích

Na svislou polohu optického středu při centrování „na střed otáčení oka“ má vliv svislý úhel sklonu čoček (očnic) v nasazené obrubě při pohledu na uživatele brýlí z profilu, často označovaný ve formulářích pro objednání individuálních korekčních čoček jako inklinace. Je to úhel, který svírá rovina očnice se svislou rovinou při normálním, přirozeném držení těla a hlavy stojícího klienta. Inklinace je však i čistě technický údaj o konstrukci obruby. Udává úhel, o který je rovina očnice konstrukčně odkloněna od pravoúhlé polohy vůči ose stranice.

Dá se také změřit jako úhel, o který je osa stranice odkloněna od kolmice vztyčené vůči rovině očnice. Různé obruby mohou mít i různé konstrukční inklinační úhly. Úhel inklinace obruby má samozřejmě vliv na úhel sklonu čoček v nasazených brýlích, ale neznamená to, že u dvou rozdílných uživatelů brýlí (např. muž a žena) naměříme se stejnou obrubou stejný úhel sklonu čoček (očnic). Konstrukčně stejná obruba může mít po nasazení různým uživatelům i různý sklon očnic vlivem jejich anatomické stavby hlavy (tvar a poloha nosního kořene, výška uší) a přirozeného držení těla a hlavy. Úhel sklonu očnice se měří při pohledu ze strany na obličej s obrubou. Inklinační úhel samotné obruby se měří podobně.

Tento úhel by se měl podle typu korekčních čoček také upravovat, pokud to dovolí konstrukce obruby. Když se však jedná o obrubu např. se širokými nebo dvojitými stranicemi, je technicky nemožné danou inklinaci změnit. Pak nezbývá než vybrat budoucímu uživateli jinou obrubu s vyhovujícím úhlem inklinace, případně obrubu, u níž lze inklinaci upravit. Tento problém musíme řešit hlavně u anizometropické korekce kvůli nežádoucímu rozdílnému klínovému účinku ve svislém směru při centraci „na střed otáčení oka“.

Podrobnější informace najdete v časopise Česká oční optika, srpen 2011.

Pokračování příště.