4oci.cz
Jitka Klíčníková
Prim hraje nerozbitnost
V samém centru Brna má ve dvou místnostech dílnu a kancelář Jitka Klíčníková, která vyrábí oční ...
Pacient před zákrokem KTP (vlevo) a po zákroku (vpravo) [7].
Tetování rohovky
Existuje rčení, že oko je okno do duše, jímž lze lépe poznat člověka. Avšak neprůhlednosti oka ...
Mgr. Jana Svojáková pomáhá obyvatelům chudé oblasti Chapananga lépe vidět.
Afrika vám změní pohled na ...
Pomáhat chudým oblastem Afriky lze mnoha způsoby. Finančně, materiálně nebo zdravotně. Optometristka ...

Bohumil Kučera: český optik a inspirátor české Nobelovy ceny

1. 11. 2007

Nepochybně nejtalentovanější český fyzik (22. 3. 1874 Semily – 16. 4. 1921 Praha) první čtvrtiny 20. století vykonal pro naši vědu velmi mnoho, ačkoliv se dočkal pouhých 47 let života, čili vědecké tvůrčí činnosti mohl věnovat pouhé dvě desítky let; z nich ještě musíme nejméně polovinu odečíst na rozsáhlou pedagogickou činnost profesora experimentální fyziky Karlovy univerzity a ředitele tamního velkého Fyzikálního ústavu.

 

Napsal přibližně čtyřicet velkých vědeckých prací a také jeho činnost učitelská byla nevšední, jak o tom svědčí vzpomínky jeho žáků; k nim patřil např. Jaroslav Heyrovský, který navázal na Kučerovy práce z roku 1903 o závislosti povrchového napětí mezi rtutí a elektrolytem na elektrickém napětí mezi nimi. Odtud vedla cesta k objevu dalších zákonů, k vynálezu polarografie a poté do Stockholmu pro Nobelovu cenu za chemii.

Již sama lokalizace jeho rodiště v tehdy poněmčených severních Čechách je předpokladem pro jeho bikulturní orientaci – od útlého mládí uměl stejně dobře česky jako německy a také se později pohyboval vzhledem ke svému mimořádnému nadání a hlubokému fyzikálnímu a matematickému vzdělání ve vědeckých institucích a na univerzitách v někdejším Rakousko-Uhersku i Německu jako ryba ve vodě.

Studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity fyziku, kde byl žákem zakladatele české experimentální fyziky, profesora Vincence čili Čeňka Strouhala, poté na polytechnice v Zürichu a v roce 1900 se stal asistentem na technice v Darmstadtu. Tam se stal docentem experimentální fyziky v roce 1903 a ještě téhož roku odešel do Prahy k profesoru Strouhalovi, který ovšem záhy poznal, že právě on je jeho nejlepším a nejnadanějším žákem z těch, které za svého čtyřicetiletého působení poznal. Proto také právě jemu předal funkci ředitele na svém životním díle, jímž byl Fyzikální ústav, který kdysi vybudoval od základního kamene až po největší fyzikální pracoviště v celém tehdejším Rakousku. Přitom také očekával, že právě Kučera bude tím, kdo dokončí jeho druhé monumentální dílo – české kompendium experimentální fyziky, z něhož Strouhal napsal již čtyři mohutné svazky, na Kučeru čekal pak poslední svazek – Elektřina a magnetizmus. Žel, k lítosti celé naší vědecké veřejnosti a k velké škodě české fyziky se tak již nestalo – neboť nad rakví svého nástupce mluvil již penzionovaný jeho učitel Strouhal, který chápal neštěstí Kučerovy rodiny stejně jako své vlastní, přinejmenším už proto, že jeho veledílo zůstane torzem! Mezi pozůstalými byly dvě Kučerovy dcery – Alexandra a Bohumila, dva synové a dvě dcery Strouhalovy, z nichž však žádný buď pro věk nebo druh vzdělání nebyl schopen jejich společné dílo dokončit; ostatně za necelý rok poté umírá i sám Strouhal, čímž vyhasíná celá jedna větev zakladatelů české fyziky a optiky.

Vidíme tedy, že Kučeru potkalo na konci života veliké neštěstí; bylo prý způsobeno zejména kuřáckou náruživostí tohoto milého, demokraticky smýšlejícího i vystupujícího a vždy mladého muže, který se dovedl vesele bavit..., ale také rychle se rozhodovat a přijatá rozhodnutí stejně rychle, ale nesmírně důkladně také realizovat, jak to ukázaly jeho vědecké výsledky a publikační tvorba. Na počátku života však měl mimořádní štěstí – velmi bohatou babičku, která se v něm viděla a která neváhala obětovat cokoliv, co by potěšilo a co by dopomohlo k růstu jejího Bohouška.

Všimněme si nyní, co udělal tento vynikající muž pro optiku a poté alespoň heslovitě vyjmenujme, co udělal mimo optiku. Je paradoxní, že tento mladý profesor experimentální fyziky učil na Karlově univerzitě „vyšší experimentální fyziku“, což byla fakticky teoretická fyzika (!) v nejlepším slova smyslu. A v rámci této povinnosti napsal první českou knihu o geometrické optice „Nástin geometrické optiky a základů fotometrie“, jež vyšla v roce 1915, čili v krušných podmínkách první světové války, a to v sérii těch největších a nejkvalitnějších knih, zvaných Sborníky Jednoty českých mathematiků a fysiků jako svazek 14. o rozsahu 480 stran. Zároveň s Havelkovou Geometrickou optikou I, II z let 1955-6 představuje dodnes vrchol nejen české, ale celosvětové tvorby v tomto oboru. Jako první u nás zavádí Kučera moderní jenskou znaménkovou konvenci a na rozdíl od Havelkovy knihy, spějící co nejrychleji k průmyslovým aplikacím, důkladně analyzuje také základní pojmy a zákony celé geometrické optiky, takže pro českého optika představují obě tyto knihy to nejlepší, co může mít k dispozici.

Kučera však také učil praktickou fyziku, prováděl a řídil fyzikální měření studentů – a proto také napsal obsáhlou „Praktickou fysiku“ – což je doslova skriptum, tj. dílo psané rukou! V něm je na stejné teoretické a matematické výši také vše nejdůležitější z optiky. Již tato dvě díla by stačila Kučeru zařadit na úroveň vynikajících profesorů fyziky a optiky. Ve skutečnosti však představují pouhý malý zlomek jeho vědeckých děl.

O pracích směřujících k polarografii již byla zmínka. Velké zásluhy má však Kučera rovněž o mechaniku, v níž je autorem slavné vysokoškolské učebnice „Základy mechaniky...“ z roku 1921, jež patří k vrcholům v naší literatuře v tomto oboru, přičemž je to zároveň naše první učebnice, zpracovaná čistě vektorově, čímž zároveň razí nové cesty fyzice... Celá řada jeho prací se týká radioaktivity, kde měl významné kontakty s Curieovými v Paříži. Mechaniky se také týká Kučerova část ve 2. vydání Strouhalovy Mechaniky věnovaná molekulární mechanice; do téhož oboru patří i jeho obsáhlá studie „Tajemství dalekonosných děl“ a další. Rozsáhlé jsou také jeho studie z oblasti elektrodynamiky a hluboké filozofické pojednání „O atomismu“.
Své práce psal Kučera česky, menší část, zejména některé původní vědecké práce, také německy. Pro odborníky měly dále ve své době mimořádný význam jeho velmi zasvěcené každoroční referáty „Přehled pokroků fyziky za rok...“, jež se týkaly vždy určitého vybraného oboru, což dělal jako redaktor fyzikální části našeho tehdy jediného vědeckého časopisu v oboru matematiky a fyziky („Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky“).

Rozsáhlé a četné jsou také jeho publikace populární, uveřejňované tehdy v časopisech Živa, Venkov, dále přílohy pro středoškolské žáky a učitele v „Časopise pro pěstování...“ apod. O tom, že tento nevšední učitel měl také nevšední žáky, by svědčil výčet těch nejznámějších, který by však byl dlouhý; uveďme tedy alespoň potomního profesora teoretické fyziky Karlovy univerzity Františka Závišku a dále profesora experimentální fyziky Augusta Žáčka, mj. pozdějšího vynálezce základních částí radaru a objevitele příslušných teorií, o kterého měli proto po roce 1945 mimořádný zájem zejména američtí odborníci v tomto oboru; za jejich vysokými důstojníky se prý na univerzitě u Žáčka dveře takřka netrhly. To si ovšem dobře zapamatovali komunisté na fakultě, takže právě tento nástupce a pokračovatel Kučerův byl mezi prvními propuštěnými po „vítězném únoru“ roku 1948. Záviška byl ovšem záhy spíše Kučerovým kolegou jako nástupce profesora teoretické fyziky Františka Koláčka; narodil se totiž ve stejném roce jako Einstein (1879), ale zemřel o deset let dříve (1945), po vysilujícím pochodu smrti mezi koncentračními tábory, ač již v péči Američanů.

Kučera se jako první u nás hodlal soustředit na radioaktivitu a nukleární fyziku; byl by pravděpodobně také dokončil Strouhalovo veledílo, přičemž jeho pojetí elektrodynamiky by bylo bývalo jistě jedinečné obsahem i zpracováním. Záviška zhodnotil situaci lapidárně: v době, kdy naše fyzika stála před novými úkoly (po převratu v roce 1918) a před velkou prací organizační, odešel Kučera. Citujme Záviškova slova: „Ztráta muže jeho talentu a významu právě v této době byla pro nás dvojnásob bolestná a na dlouhou dobu nenahraditelná“. Jeho dílo o optice je tu však natrvalo k dispozici všem, kteří mají hlubší zájem pochopit její základy.

 

Autor:  Vladimír Malíšek  

    [ Katalog firem ]

Oční optik Postolková

Prodej brýlí, kontaktních čoček a příslušenství.

Optika Eva Hasmanová

Brýlové obruby a sluneční brýle českých i světových výrobců. Brýlové čočky ...

Ludmila Veselá - Oční optika

Prodej oční optiky, kontaktních čoček a slunečních brýlí.

HOŘEJŠÍ INTERIERY

Nábytkové vybavení očních optik. Návrh - výroba - montáž.

Oční optika Eva Sochová

Široká nabídka obrub dioptrických brýlí a skel. Kvalitní sluneční brýle ...

Vladimír Kopčáni - Oční optika

Na trhu od roku 1996. Přijímáme poukazy na brýle od všech zdravotních ...

Jitka Klíčníková
Prim hraje nerozbitnost
V samém centru Brna má ve dvou místnostech dílnu a kancelář Jitka Klíčníková, která vyrábí oční ...
Pacient před zákrokem KTP (vlevo) a po zákroku (vpravo) [7].
Tetování rohovky
Existuje rčení, že oko je okno do duše, jímž lze lépe poznat člověka. Avšak neprůhlednosti oka ...
Mgr. Jana Svojáková pomáhá obyvatelům chudé oblasti Chapananga lépe vidět.
Afrika vám změní pohled na ...
Pomáhat chudým oblastem Afriky lze mnoha způsoby. Finančně, materiálně nebo zdravotně. Optometristka ...

Vygenerováno za 0.1033 sec
Informační portál mapující oblast oční optiky a optometrie. Posláním portálu je srozumitelnou formou oslovit co nejširší veřejnost se zájmem o vidění, zrak, módní trendy a konkrétní služby v oblasti oční optiky. Součástí portálu je katalog firem a jejich produktů a služeb.
Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Cookies

2022 © 4stav.cz | Provozovatel: EXPO DATA spol. s r.o. | Webmaster: ORAX, s.r.o.,  EXPOCOMP, spol. s r.o.