Anizometropie a její korekce

Extrémním případem anizometropie je stav po jednostranném odstranění oční čočky, aniž by byla nahrazena umělou, např. při jednostranné kataraktě (šedém zákalu).  

Nedostatky anizometropické korekce brýlemi:

·       anizeikonie

·       nestejný prizmatický účinek při stranových pohledech (mimo optický střed čoček)

·       rozdíl v prizmatickém účinku ve svislém směru při čtení přes brýle do dálky

·       nutnost objednání speciálních bifokálních a progresivních brýlových čoček

·       stranová nevyváženost brýlí na nosním kořenu – rozdíl v hmotnosti P a L brýlové čočky

·       nestejná středová (okrajová) tloušťka P a L čočky (estetika)

Anizeikonie

Tento problém se obecně doporučuje řešit ve vhodných případech korekcí kontaktními čočkami. Blíže se touto problematikou zabývá prof. Blanka Brůnová v Souboru přednášek kurzu kontaktologů – II. část a Jaroslav Polášek v Technickém sborníku oční optiky, str. 325.

Klínový účinek ve vodorovném směru

Při pohledu do stran je oční pár vystaven nestejnému klínovému účinku. Na obr. 2 a 3 je vidět, že kritičtější směr pohledu, při kterém by u uživatele brýlí pro zachování jednoduchého binokulárního vidění (JBV) pohledové osy musely jít do divergence, nastává ve směru silnější spojné korekce, resp. slabší rozptylky v brýlové obrubě.

Svislý směr pohledu

Jakékoliv odchýlení pohledové osy očí od optických os čoček ve svislém směru navozuje uživateli anizometropických brýlí nestejný svislý klínový účinek před pravým a levým okem. Norma kvality stanoví maximální hodnotu rozdílu 0,5 pD. Ta se snadno překročí např. při čtení, kdy pohledové osy sklouznou o vzdálenost kolem 10 až 15 mm pod optické středy brýlových čoček, které byly nacentrovány výškově na přirozený přímý směr pohledu do dálky. Pro uživatele těchto brýlí to tedy znamená, že na čtení musí sklonit hlavu nebo zvednout text tak, aby pohledové osy obou očí procházely co nejblíže optickému středu čoček. Jiným řešením je zhotovení speciálních brýlí pouze na čtení, s optickými středy čoček posunutými dolů.

Při nedodržení výše uvedených opatření může mít anizometrop astenopické potíže, při vyšších rozdílech v hodnotách vrcholových lámavostí pravé a levé čočky dokonce zjevné dvojité vidění, a to jak ve svislém, tak i v kritičtějším vodorovném směru.  

Podrobnější informace najdete v časopise Česká oční optika, únor 2005.