Acanthamoeba a peroxidové systémy péče o kontaktní čočky

Acanthamoeby jsou známé svými patogenními účinky nejenom v oftalmologii, ale i v jiných oblastech lékařství (způsobují např. průjmová onemocnění). V oftalmologii jsou acanthamoeby příčinou tzv. „acanthamoebové keratitidy“ – těžko léčitelného zánětu předního segmentu oka. Od začátku 80. let minulého století se především v USA a ve Velké Británii zaměřuje pozornost oftalmologů na acanthamoebu. Ta je v první řadě přenášena kontaminovanou kontaktní čočkou a způsobuje ty nejtěžší záněty rohovky. Acanthamoeby se velmi dobře „drží“ na plastech. Při pokusu, kdy se kontaktní čočka opláchne roztokem kontaminovaným acanthamoebou, je acanthamoeba na kontaktní čočce prokazatelná už po 10 sekundách.

Acanthamoeby jsou známy ve dvou formách:
– volně žijící a rozmnožující se vegetativní forma – trophozoid,
– zapouzdřená a klidová forma – cysta.

Trophozoid se může bez problémů samostatně aktivně pohybovat a rozmnožovat, živí se převážně bakteriemi. Při nepříznivých podmínkách se trophozoid promění na zapouzdřenou cystu. Cysta má velmi odolnou a hrubou buněčnou stěnu, která účinně chrání acanthamoebu před nepříznivými vlivy okolního prostředí.

Acanthamoeba má nejraději vodní prostředí. Vyskytuje se nejčastěji ve stojatých vodách, v pitné vodě, chlorované vodě v bazénech, pramenité vodě, mořské vodě, ve slinách, v destilované vodě a dokonce i ve stolních lahvových vodách! Normální úprava pitné vody na zničení nedostačuje, protože acanthamoeba je odolná i proti chlorové dezinfekci. Voda z vodovodu je nejčastěji kontaminována acanthamoebou tehdy, když se čerpá z uzavřených nádrží a kontejnerů, nebo když má vyšší obsah vápníku. V Londýně, který leží v podobných klimatických podmínkách jako Česká republika, byla kontaminace acanthamoebou prokázána u 2 % odběrů z vodovodního řádu a u 14 % odběrů z plaveckých bazénů.

Acanthamoeba se mimo přímé kontaminace vody vyskytuje také na hranách přítoků vodovodních armatur – proto je oplachování kontaktních čoček vodou z vodovodu absolutně nepřípustné!

Záněty rohovek způsobené acanthamoebou vedou za nepříznivých okolností až k oslepnutí oka. První rohovková infekce acanthamoebou byla popsána teprve v roce 1974, nejednalo se však o nositele kontaktních čoček. Na konci 80. let minulého století bylo v USA popsáno 208 a v Evropě 60 očních infekcí způsobených acanthamoebou. Počet těchto infekcí neklesá ani v posledních letech a měsících.

Podrobnější text najdete v časopisu Česká oční optika září 2007.