PF 2015
Foto: Eva Klapalová
hezké svátky vánoční plné tajemství a v roce 2015 radost, krásu, zdraví a štěstí. Ať se Vám všechno, co potřebujete, daří, a ať Vás to, co děláte, baví a naplňuje.
A nezapomeňte se o Vánocích začít do nějakého příběhu, nebo jej vyprávět. Zde je začátek jednoho méně známého, od Hanse Christiana Andersena, nazvaného Pradědeček.
Pradědeček měl požehnaný život, byl velice moudrý a hodný a my všichni jsme si ho vážili; pokud si pamatuji, říkali jsme mu vždycky dědečku, ale když se narodil mému bratru Frederikovi syn, povýšil na pradědečka. Většího povýšení se už nedožil! Všechny nás měl nesmírně rád, ale zdálo se, že naše doba se mu příliš nezamlouvá. „Staré časy byly dobré časy,“ říkával, „rozvážné a solidní. Teď je ve všem takový chvat a všechno se obrací vzhůru nohama. Mladí mají hlavní slovo a mluví o samých králích, jako by jim byli rovni. Každý člověk z ulice může namočit hadr do špinavé vody a vyždímat ho na hlavu počestnému člověku!“
Při takové řeči pradědeček obvykle docela zčervenal ve tváři. Ale za chvíli se na ní zase objevil laskavý úsměv s potom se ozvala slova: „Na mou duši! Možná, že se trochu mýlím. Stojím ještě oběma nohama ve starých časech a nemohu se pevně uchytit v těch nových, jak je teď Pán vede a vládne jimi.“
Když pradědeček mluvíval o starých časech, tu jako by se vrátily a objevily přede mnou. V duchu jsem jel zlatým kočárem s jezdci, viděl jsem cechy, jak stěhují štíty v průvodu s hudbou a prapory, ocital jsem se v útulných vánočních světnicích s jejich kostýmy a hrou na zástavy.
(H. Ch. Andersen, Pohádky a povídky II, SNKL hudby a umění, n.p., Praha 1955, ilustrace od Cyrila Boudy, ukázka je ze str. 245 až 246, překlad. J. Rak)
2024 © 4stav.cz | Provozovatel: EXPO DATA spol. s r.o. | Webmaster: ORAX, s.r.o., EXPOCOMP, spol. s r.o.