V současné době je v ČSO dobrovolně zaregistrováno 108 členů. Ortoptické ambulance se nachází při fakultních nemocnicích nebo při očních ambulancích. Ortoptické vzdělání lze získat na UP v Olomouci, kde probíhá denní bakalářské studium ortoptiky. ČSO je od roku 2005 členem Mezinárodní ortoptické asociace (IOA). IOA byla založena v roce 1967 a sdružuje téměř 6 000 ortoptistů z 20 zemí celého světa. Každý rok pořádá ČSO ortoptické konference. V září 2010 se bude poprvé konat v České republice (v Praze) zasedání Řídicí rady IOA. Zasedání Řídicí rady se koná 1x za rok. Minulý rok se konalo v Norsku. Řídicí radu tvoří 25 členů, převážně profesorek na vysokých školách, z celého světa. Očekáváme příjezd ortoptistů např. z Austrálie, Brazílie, Jižní Afriky, Kanady, Japonska, Anglie... V rámci zasedání Řídicí rady IOA proběhne v pátek 10. 9. 2010 ortoptická konference za účasti členů Řídicí rady IOA (bližší informace naleznete na www.ortoptika.cz).
Ortoptika je specializovaný oční obor, jehož hlavním cílem je obnovit jednoduché binokulární vidění (JBV). JBV bývá nejčastěji narušeno amblyopií či strabismem, proto je ortoptická léčba vždy doplněna také léčbou pleoptickou. Ortoptista vždy spolupracuje s lékařem oftalmologem – strabologem. Ortoptista na základě ordinace lékaře provádí diagnostiku a následnou léčbu amblyopie, strabismu nebo např. diplopie.
Princip ortoptické léčby pomocí přístrojů spočívá v dráždění makuly nebo zrakového centra v týlním laloku. Každý ortoptický přístroj je založen na disociaci obrazů obou očí. K hlavním a nezbytným diagnostickým i terapeutickým přístrojům ortoptického pracoviště patří synoptofor (troposkop). Na synoptoforu lze zjistit typ a velikost úchylky šilhání, vyšetřit JBV, korespondenci sítnic, stereopsi. Mezi další terapeutické ortoptické přístroje patří např. cheiroskop, stereoskop či prizmata, pomocí kterých se opět snaží ortoptista navrátit JBV do fyziologického stavu.
Na každou pleoptickou léčbu navazuje léčba ortoptická. Cílem pleoptiky je vyléčit amblyopické oko. Základní léčbou amblyopie je okluze lépe vidoucího oka. Okluzní terapie byla zavedena poprvé již v roce 1743 a patří stále mezi nejdůležitější části při léčbě amblyopie. Okluzi lze provést pomocí náplasťových okluzorů (Opticlude, Pro-ophta), gumovým okluzorem, kontaktní čočkou; u malých dětí lze také dosáhnout okluze pomocí cykloplegie (např. Atropin). Pleoptické cvičení rozlišujeme pasivní a aktivní. Mezi pasivní pleoptické přístroje patří např. centrofor nebo Campbellův zrakový stimulátor. Pasivní pleoptiku lze provádět pouze na specializovaných ortoptických pracovištích pomocí pleoptických přístrojů. K aktivním pleoptickým přístrojům řadíme např. lokalizátor, korektor... Aktivní pleoptickou léčbu může provádět pacient také doma při společenských hrách, práci na počítači, čtení, kreslení... Pleoptická léčba se provádí vždy s okluzorem. Je důležité, aby pacient s okluzorem prováděl činnost na blízkou vzdálenost.
Ortoptista pracuje s dětmi i dospělými pacienty. Věková hranice není stanovena, vše záleží na doporučení lékaře. Obecně lze říci, že se dá pracovat s komunikativním dítětem již od 2,5 let. Ke každému dětskému pacientovi je nutné přistupovat individuálně, s citem a porozuměním, protože základem úspěšné léčby je navázání přátelského kontaktu. Samozřejmostí je také nutná spolupráce s rodiči dítěte.
A jak probíhá práce ortoptisty? Základem je vyšetření lékařem oftalmologem-strabologem a následné odeslání pacienta na ortoptické pracoviště. Velice důležitá je také správná brýlová korekce. Ortoptista sepíše s pacientem základní anamnestické údaje – osobní anamnézu, rodinnou anamnézu a speciální oční anamnézu. Nikdy nesmí opomenout zjistit, zdali není pacient epileptik. Pacient s diagnózou epilepsie totiž nesmí cvičit na určitých přístrojích, protože je zde velké riziko vyvolání epileptického záchvatu. Dále musí ortoptista změřit brýlovou korekci, PD pacienta a jeho vedoucí oko, vizus do dálky s korekcí i bez korekce, vizus do blízka s korekcí. Dále provádí vyšetření jednoduchého binokulárního vidění (např. Worthova světla, Bagoliniho skla, synoptofor), zjistí velikost úchylky šilhání, postavení očí a jejich motilitu a vyšetří korespondenci sítnic. Na základě těchto zjištěných poznatků zahajuje ortopticko-pleoptickou léčbu.
Ortopticko-pleoptická léčba může probíhat formou pravidelných ambulantních návštěv (ideální je, když dítě může docházet na ambulantní ortoptické pracoviště 2x týdně) nebo formou hospitalizace. Od hospitalizační léčby se však v současné době začíná upouštět. Další možností pro dětské pacienty, kteří potřebují ortopticko-pleoptickou léčbu, je internátní pobyt v Léčebně zrakových vad ve Dvoře Králové nad Labem, kde probíhá po dobu 6–8 týdnů intenzivní léčba za dozoru ortoptistek.
S ortopticko-pleoptickou léčbou je vhodné začít co nejdříve. Čím dříve je léčba zahájena, tím větší jsou šance na vyléčení daného problému. Řada oftalmologů a strabologů se přiklání k horní věkové hranici, která je ještě vhodná pro léčbu, a to je 8 let. Z vlastní zkušenosti však mohu říci, že i u starších dětí lze téměř vždy dosáhnout podstatného snížení amblyopie. Některé ortoptistky již několik let spolupracují s pediatry, speciálně-pedagogickými centry, pedagogicko-psychologickými poradnami a mateřskými školami, ve kterých provádějí screeningová vyšetření zraku. Tato screeningová vyšetření pomohla odhalit již relativně velké množství dětí s amblyopií, strabismem, refrakční vadou či např. kataraktou.
Ortopticko-pleoptické cvičení trvá několik týdnů, ale i měsíců nebo let. S pauzami je možné cvičení opakovat. Přestože léčba trvá někdy dlouhou dobu, pozitivní výsledky se vždy dostaví a dítě nemusí v pozdějším věku řešit problém zrakového handicapu. Pokud u dítěte není zahájena včasná léčba, má dítě trvalé následky na celý život. Nejenom že špatně vidí, ale hlavním problémem je ztráta prostorového vidění. Nemusím jistě zmiňovat psychické problémy, které provázejí šilhající dítě po celý zbytek života. Při včasném zahájení léčby jsme schopni pomoci zbavit se problému s tupozrakostí či šilháním až 80 % dětí.